Všechno nějak začíná. A tak Kyrandia byla prvním ještě (MINI)TÁBOREM. Jednak nás tehdy do Zátoky pláňat jelo jen tolik lidiček, co se dá spočítat na prstech asi tří nohou, ale o nadšení a radost tam nebyla nouze.
V Zátoce pláňat na nás ještě nebylo místo, a tak jsme se domluvili s turnusem rodičů s dětmi, který vedla Zipp z karlínských Tuláků. Když jsem jí tehdy před létem volal, čekal jsem různé reakce, ale nadšení bylo opravdu nečekané. Bylo tam jen pár maminek s dětmi. Slovy Zippa: „Jé, to pojeďte, aspoň se tu nebudeme bát!“
Samotný příběh Kyrandie je klasickým zápasem dobra se zlem. Kallak, vůdce královských mystiků, již dříve uvěznil Malcolma, což byl padouch, nadaný mocí magie. A teď se dostal z vězení a začal škodit. Kallaha proměnil v kámen a chystal se Kyrandii ovládnout.
Postavil se mu vnuk Kallaha Brandon se svou sestrou Brynn. Stejně jako oni v tomto příběhu, museli jsme i my snažit Kyrandii zachránit. Bylo potřeba obnovit síly Kyragemu, což byl amulet, který udržoval rovnováhu sil v Kyrandii.
Postupně jsme získávali síly Kyragemu, tedy jeho barvy. Přitom jsme se shledávali s bytostmi obývajícími tuto zem. Jedním z nich byl kouzelník Darm se svým drakem. Kouzelník byl již zapomnětlivý, ale duch mu vše připomínal.
Nakonec se nám podařilo celý Kyragem obnovit a Malcolma dostat zpátky do vězení, kam patřil. Náš první poutnický (MINI)TÁBOR skončil a přinesl nám první zkušenosti s novým oddílem.
Složení dětí a dospělých bylo úžasné. Jedním z překvapujících zážitků bylo třeba to, že když jsme chtěli dobrovolníky na poslední mytí nádobí, přihlásily se všechny. Také bylo těžké dělit do týmů, protože i ve hrách, kdy bojovaly proti sobě, pomáhaly si navzájem.
Byl to úžasný zážitek, na který se nezapomíná. Byl to počátek s příslibem, že jsme vykročili správným směrem.
Světlo vašim krokům, Poutníci. M*
0 komentářů