Stezka zdravovědy: rozhovor s dispečinkem zá-chranné služby

  • · Zkoušející instruuje figuranty, aby hráli nějakou roli. Ty pomocí vysílačky či půjčeného mobilu zavoláš zkoušejícímu, který bude hrát roli dispečera.

 

1. V rychlosti se představíš, pokud se nedovoláš

2. Řekneš, kde se to stalo (kdyby se vybil mobil, přerušilo spojení, záchranka již jede)

3. Řekneš kolik lidí je zraněných

4. Popíšeš jejich stav (Dýchá, nedýchá, krvácí, apod. Nemusíš znát diagnózy. Tu určí dle jejich „vyřazovací metody“ v systému přímo dispečing.

5. V případě resuscitace dej telefon na hlasitý odposlech (znak reproduktoru)

6. V případě složitého přístupu (budova s 3 dveřmi, kolem recepce, třetí odbočka doleva…) pošli někoho před vchod, ať navede záchranáře k raněnému. Anebo alespoň dispečerovi přesně popiš cestu.

7. Nezavěšuj, dokud Ti neřekne dispečer

 

Nepřednášej epos, spíše telegram (shrnutí): pohlaví, věk, (jeho jméno), co mu je, kde je. To stačí.

Stezka zdravovědy: vnitřní krvácení

Vnitřní krvácení je stav, kdy krev uniká z cév dovnitř do těla. Navenek to nemusí být vůbec poznat. Když už se ztráta krve projeví na stavu člověka, může být pozdě na jeho záchranu. Proto musíme vždy na vnitřní krvácení usuzovat z mechanismu úrazu – prudký náraz. Nejnebezpečnější je vnitřní krvácení po nárazu na trup. Krvácení do břicha ohrožuje na životě!

Stezka zdravovědy: otevřená poranění hrudníku

Poranění hrudníku je velice vážný a často smrtelný stav. Je třeba okamžitá pomoc a ošetření musí provést odborník. Příčinou bývají bodné či střelné rány, případně i prudké nárazy. Přes otevřenou hrudní stěnu proniká atmosférický vzduch do hrudníku a dochází ke zkolabování plíce.

 

K PORANĚNÍ HRUDNÍKU NENÍ DALEKO

Ač to může vypadat jako velká náhoda, k otevřené ráně v hrudníku může dojít velmi jednoduchým způsobem. Už jsi někdy dovolil dětem běhat v lese při hře, kde byl sem tam nějaký menší pařez? Opékali jste někdy vuřty s kovovými bodáky ve tmě u ohně? Stříleli jste někdy velkým lukem? A vzduchovkou? I diabolky se mohou od dřeva odrazit… A co pád z výšky na kámen? A náraz do volantu při autonehodě? To spolehlivé zlomí žebra, a ty poraní plíce.

Stezka zdravovědy: omrzliny

Omrzliny nevedou přímo k ohrožení života, ale jejich důsledkem může být ohrožení až ztráta končetiny. Nejcitlivějšími místy jsou tváře, nos, ušní boltce, prsty nohou a rukou. Zdroj obrázku: standa.vojta.sweb.cz/poradce Uvedeš faktory, které mohou napomoci vzniku omrzlin – Venkovní teplota versus pocitová teplota – Vlhký oděv – Zhoršené prokrvení těla (hlad, dehydratace, kouření, Číst více…

Stezka zdravovědy: celkové postižení teplem

  • Víš, co je příčinnou úpalu a úžehu. Uvedeš příznaky a prokážeš, že víš, jak postiženému pomoci.

 Úžeh: déletrvající pobyt na slunci (bez pokrývky hlavy s nedostatkem tekutin, s nevhodným oblečením…

 Úpal: podobné s rozdílem, že se jedná o přehřátou místnost.

 

Příznaky mohou být: zarudlá horká pokožka, zvýšená tělesná teplota, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, mdloba, svalové křeče, zrychlený tep i dech

 Ulož postiženého do chladnější místnosti, podávej mu studené nápoje, nech ho vyspat a přikládej mu studené obklady. U dětí pozor na podchlazení!

Stezka zdravovědy: dopravní nehoda

  • Víš, kde zastavit auto a co dělat bezprostředně poté. 
  1. Zastav až za nehodou – nehrozí ti tam takové nebezpečí.
  2. Než vylezeš, oblékni si reflexní vestu (i když je venku hezky!) Ta by měla být uložena ve dveřích u řidiče či spolujezdce. Zkrátka „na dosah ruky“.
  3. U havarovaného zapni výstražné osvětlení (blikačky). Je to tlačítko v podobě červeného trojúhelníku na palubní desce auta.
  4. Vypni motor havarovaného auta a zatáhni ruční brzdu. Vypni rádio.
  5. Umísti výstražný trojúhelník – minimálně 100 kroků před nehodou. Opravdu 100 kroků, ne padesát. V případě blízké křižovatky těsně před ni.
  6. Instruuj pohyblivé raněné, ať si stoupnou pryč ze silnice (za svodidla, pár metrů od silnice apod.
  7. Postupuj dle bodu 3 – první kontrola zraněného. S dýchajícím raněným nehýbej!

 

Pokud má raněný helmu (motorkář, cyklista) helmu a komunikuje (či dýchá), helmu nesundávej. Hrozí poranění páteře. Viz bod 15 – poranění páteře.

 Snaž se zastavit další vozidlo, které ti může pomoci.

Stezka zdravovědy: telefonní čísla

  • · Znáš telefonní číslo na záchranku v ČR a v zahraničí

 ČR – vždy používej číslo 155

 

Zahraničí – mezinárodní číslo je 112, dorozumíš se anglicky a řečí, kterou se mluví v daném státu. Pokud neumíš ani jedno, zkus se domluvit mezinárodní anglicko-česko-němčinou. Důležité je místo, kde se to stalo. Slova jako „car“, „incident“, „crash“, „blood“, číslovky (počet lidí) atd. jsou v různých jazycích obdobné. NEBOJ SE mluvit, i když víš, že to bude špatně. Oni ti chtějí pomoci. Není to zkoušení u tabule!

 

  • · V poutnickém zápisníku máš zapsané číslo na toxikologické informační středisko (TIS) a víš, k čemu je.

224  919 293 nebo 224 915 402 – zde ti poradí, co dělat při různých otravách. Mají databázi antiinfektiv a dle databáze ti řeknou, čeho kolik dát, abys vyrušil účinek otravné látky.

Stezka zdravovědy: úraz hlavy, obličeje, očí

Úder do hlavy nebo prudký otřes mohou vést k úrazu mozku, jehož závažnost nemusí být patrná na první pohled. Bezvědomí po úrazu je jasným příznakem, vždy je provázeno poruchou paměti. Dalšími závažnými příznaky jsou krvácení z uší či výtok bezbarvé tekutiny. Pokud postižený není schopen popsat okolnosti úrazu, předpokládáme mžikové bezvědomí. Rizikem je možnost následného Číst více…

Stezka zdravovědy: uštknutí hadem

K uštknutí jedovatými živočichy u nás dochází celkem vzácně, neboť v ČR se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Roste ale počet chovatelů exotických hadů i jiných druhů jedovatých živočichů, kde k uštknutí rovněž může dojít.

 

Zmijí jed není prudce jedovatý, a pokud se nejedná o alergického člověka, ani zdravý kojenec by neměl být bezprostředně ohrožený na životě. Navíc, ne každé kousnutí hadem je provázeno výstřikem jedu.

 

  • Víš, jak vypadá hadí uštknutí.

 – Dva vpichy, které mohou lehce krvácet
 – Zblednutí v místě vpichu se zarudnutím okolí
 – Otok rány a postupně celé končetiny, bolestivost

 

  • Znáš postup první pomoci po uštknutí hadem 

1. Rozhlédni se. Viz bod 1 – zásada tří kroků a uklidni postiženého.

2. Jedná-li se o uštknutí zmijí, znehybni končetinu, dej na ránu sterilní krytí transportuj raněného k lékaři. Raněný ať má co nejmenší pohyb. Pokud jde o dítě, postupuj stejně, ale raději zavolej záchranku (155)

3. Zapiš si čas uštknutí, přibližnou velikost hada a znáš-li, tak jeho název.

4. Pokud se jedná o exotického hada, ihned volej záchranku. Postupuj stejně.

 

MÝTUS:

Je potřeba to zaškrtit! Není. Viz úvod k tomuto bodu.

Musí se vysát jed ústy! Nemusí. Akorát se přiotrávíš.

Rychle vyřízněte tkáň! Ne, viz úvod k tomuto bodu.

Musíme to vypálit! Nemusíme. Viz úvod k tomuto bodu.

Stezka zdravovědy: otravy

Otravy představují širokou škálu stavů počínaje (asi nejčastější) otravou alkoholem, přes otravy léky či drogami až po náhodné otravy nejrůznějšími látkami v domácnosti (hlavně u dětí), sezónní otravy houbami až po uštknutí jedovatými živočichy.

 

  • Popíšeš postup při otravě

1. Rozhlédni se! Viz bod 1 – zásada tří kroků. Nemůže být otrava způsobena oxidem uhličitým například z karmy v nevětrané koupelně?

2. Pokud víš, že otrava není z kyseliny a postižený je při plném vědomí, vyvolej zvracení

3. Pokud je z kyseliny, louhů a saponátů, nech postiženého vypít hodně vody. Voda kyselinu ředí.

4. Je-li postižený v bezvědomí a dýchá, ulož jej do stabilizované polohy, jako prevenci vdechnutí zvratků. Viz bod 9 – stabilizovaná poloha.

5. Zavolej záchranku (155)

6. Zajisti vzorek látky, ze které vznikla otrava.

 

NIKDY NEYVVOLÁVEJ ZVRECENÍ PO POŽITÍ SAPONÁTŮ A JINÝCH PĚNIVÝCH CHEMIKÁLIÍ.
Hrozí vdechnutí pěny do plic a následný zánět.