Konečně jsme se dočkali. Jsme offline! Naše celoroční hra a sázka, která se musela kvůli moru odložit, je opět na scéně.

Vyrazili jsme v hojném počtu na podzimní výpravu, kde nás přivítala ne příliš vřelá paní. Vychvalovala svůj hostel, přestože to tedy nebyla žádná sláva. neměli jsme matrace. Ale jo, měli, ale až po zásluze. Druhý den dopoledne jsme potkali Leváka Boba, který nám zařídil velmi rychlou, ale ne úplně legálním způsobem cestovní doklady. Zařídil nám vše, co jsme pro vytvoření cestovního dokladu potřebovali – prohlídku u doktora a fotografii u Pepy Paštiky. A protože naší další zastávkou byla Itálie, nebyl lepší způsob, jak se do ní vydat, než na koni.

Osedlali jsme si své koně, zajeli si dostihy s Levákem Tomem (to je bratranec Leváka Boba, kdybyste to náhodou nevěděli). Následně už hurá do Itálie. Má to ale jeden háček. Až tak rychle ani Levák Bob neumí zařídit cestovní doklady, a tak jsme nejeli přes hranice přímo, ale pašeráckou stezkou. Hned po příjezdu nás přivítali domorodí obyvatelé Itálie, kteří si pro nás připravili oběd.

Odpoledne k nám přišel gentleman z Británie a pozval nás na halloweenský ples ke královně. Takže plán na odpoledne byl jasný. Vyroibili jsme si halloweenské škrabošky a naučili se waltz a blues.

Nesmíme zapomenout, že máme sázku s panem Fogem, tudíž jsme se v Itálii nemohli moc pozdržet. Levák Bob nám přinesl doklady a my utíkali na vlak, kde nám průvodčí naše cestovní doklady zkontroloval a umístil nás do lůžkového kupé.

Ráno jsme se probudily ve Francii a čekala nás typická francouzská snídaně – croissant.  Přestože opravdu chvátáme, chtěli jsme si Francii užít naplno a prohlédnout si alespoň její část. Rozhodli jsme se jí věnovat dnešní skoro celý den a vydali jsme se na výlet. Dlouho jsme se ale nezdrželi a nastoupili jsme v odpoledních hodinách na loď, která nás zavezla do Británie.

Večer jsme strávili na plese, kde jsme měli raut a výzdobu na téma Halloween. Nacvičili jsme si nástup, předtančení, waltz a blues. Dále jsme se občerstvovali a s přibývajícím večerem se objevila královna. Předvedli jsme jí, co jsme si nacvičili a někteří měli dokonce tu čest si s královnou zatančit. Jako dar nám poskytla na naši další cestu ponorku – její první model, k čemuž nám dala špunt a pumpičku pro případ nouze. Po zbytek večera jsme tancovali a užívali so jeho každý okamžik. Bohužel to nebylo možné nijak protahovat. Musíme spěchat. Nechceme prohrát sázku. Nastoupili jsme do ponorky. V noci nám do ní začalo téct. Starší část část ponorky (Senioři) zašpuntovala hlavní otvor, ze kterého nám dovnitř tekla voda a mladší (Junioři) vypumpovali vodu, která se nám do ponorky dostala. Uff, jsme zachráněni.

Ráno jsme pluli dál a až v průběhu dopoledne jsme vypluli na hladinu a dorazili do Švédska. Dostali jsme zprávu, ve které stálo, že na přesun do další země si musíme sestavit loď a že si máme sehnat materiál… Víte kde? Ne? Hádejte! Kde by se tak asi ve Švédsku dal sehnat materiál? Pořád nic? Vzdáváte se. Dobře, tak já vám to prozradím. V Ikee! Nebylo to úplně tak legální a jednoduché, ale získali jsme ve skladu vše, co jsme potřebovali. Odpoledne jsme si ve trojicích vyrobili loď, plachtu a vlajku. Zvládli jsme nahnat čas, a tak se zbytek dne našeho pobytu ve Švédsku nesl v klidném duchu. Odpočali jsme si a rozhodli se vyspat se na naši cestu.

Ráno jsme se nalodili a vypluli. Plavba byla velice náročná, a tak se z našich lodí staly vraky a zbytek cesty jsme museli plavat. A kam nás cesta zavede dál?