lyže – ODDÍL POUTNÍCI

Lyžo-bobo: Rusko a Mongolsko

Brňák — Fri, 11 Feb 2022 20:40:46 +0000

Po cestě na severní pól jsme se ocitli na dalších hranicích, tentokrát nás vítal soudruh s ruským přízvukem a beranicí na hlavě – ano byl to hraniční přechod do Ruska a už od počátku bylo jasné, že tam bude velká zima. Poslední míle k našemu ubytování jsme museli zdolat pomocí sání a psů, ale nakonec se to všem podařilo, i když byla cesta velmi strmá div jsme ze sání nespadli. V ubytování nás přivítala milá paní ještěže byla na blízku Arina, aby nám její požadavky a podmínky pro ubytování přeložila.

Druhý den nás čekal přesun v naší cestě dále, protože je Rusko velká země museli jsme urazit spoustu kilometrů. Bobaři sbírali kilometry ve vlastnoručně vytvořeném ledovém korytě. Lyžaři po rozježdění a seznámení se střediskem vyrazili sbírat kilometry sjížděním sjezdovek. Za bobaře byl tím nejúspěšnějším jezdcem Lukáš u lyžařů nakonec zvítězil Vydrýsek. Večer jsme si dali tradiční ruský pokrm Viněgret. Večer se však stalo něco nečekaného do našeho ubytování se dostal velmi nemocný člověk, který nás varoval, že v Rusku řádí malárie a museli jsme se okamžitě vydat na hranice a zmizet před nemocí do Mongolska, takže ještě před spaním jsme se vydali najít lék proti malárii a následně jsme museli projít kontrolou dokladů u Mongolského strážce, který působil komicky, když mu ani nesvítilo osvětlení hranice. Nakonec se nám podařilo všem projít, i když některé jsme museli doslova pašovat (zapomněli ruskou známku, nebo neměli doklad vůbec).

I v Mongolsku jsme pokračovali v nahánění kilometrů podobně jako v Rusku, i když tentokrát jsme potřebovali něco víc. Věděli jsme, že všechny kilometry nezvládneme sami, avšak v Mongolsku se nacházejí velmi silná tažná zvířata, JACI! Abychom byli dost silní na lov dali jsme si tradičním Guritail šol – neboli kuličkami s jačím mlékem. Následovalo tradiční sbírání kilometrů a odpolední lov Jaků, kteří nám pomohou překonat poslední kilometry Mongolské země. Nakonec byl náš lov úspěšný a jak bobaři tak lyžaři si svého Jaka ulovili. Po náročném lovu jsme si zasloužili odměnu v podobě Kartošky. Večer nás už čekala velmi tradiční akce, a to noční bobování. Lyžaři velmi ocenili připravené tratě a ledová koryta. Boby jezdili parádně a na bezpečnost dohlíželi traťoví komisaři, kteří pustili na trať vždy jen jeden bob, to vše za přítomnosti kvalitní světelné signalizace.

Následující den už jsme jen osedlali naše ulovené Jaky a vydali se vstříc dalším dobrodružstvím. Kam nás asi Jaci nakonec dovezou? To se dozvíš na další výpravě. Nezapomeň se tedy přihlásit.

Lyžování a bobování v Hlinsku

Vlčice — Fri, 02 Mar 2018 21:42:00 +0000

Bobisti – sepsal Korbič

23.2. 2018 jsme se sešli na hlavním nádraží v Praze. Náš oddíl Poutníci měl akci Lyžo- Bobo. Tentokrát jsme se vydali do Hlinska v Čechách. K chatě jsme to měli opravdu kousek. U chaty už na nás čekalo auto s lyžemi a boby. Ubytovali jsme se, dali večeři . Přečetli kroniku, což je jedna z našich tradic. A zahráli hru kompot.

V sobotu hned po snídani se vydali snowboarďáci a lyžaři na sjezdovku. Bobisti s oblékli a šli jsme spolu do Betlléma. Skanzen dřevěných chaloupek, které v dřívějšim čase byly obydlím lidu. Marťa nám vysvětlila jak se správně rozezpívat, a pak jsme si zazpívali koledu ,,Půjdem spolu do Betléma“

Bobisté se vrátili na oběd, který vařili Op s Krysařem. Po obědě jsme vzali boby a šli na kopec. Pytlák uvařil teplý čaj a udělala svačinu a odvezla ji na sjezdovku. Sjezdaři se už ohříval u teplé polévky. Ale čaj přišel taky vhod.

Kolem páté hodiny jsme se sešli v chatě čekali na večeři. Potom jsme koukali na film téma Asterix a Vikingové. V neděli jsme se po snídani sbalili, dali si obídek, poklidili a šli na vláček motoráček. Na hábity jsme si na památku obtiskli hvězdu či hvězdy. Byli jsme hvězdný tým J.

Lyžaři – sepsala Efa

Na svahu byly dvě tratě, po kterých jsme mohli jezdit. Na jedné byla poma a na druhé kotva. Abychom tam však mohli, museli jsme si koupit karty a hlavní bylo vybavení, které si musel někdo půjčit. Jakmile jsme měli všechno v pořádku, tak jsme šli na svah.

Nejprve jsme jeli nahoru pomou, aby nás snowboardisti viděla Bláťa jak jezdíme. To samé měli i lyžaři. A pak už nás pustila a my jsme si mohli jezdit, jak jsme chtěli. Jakmile jsme sjeli dolu jeli jsme kotvou na ten vyšší kopec, tam jsme byli skoro celou dobu.

Když byl čas oběda, Bláťa nám všem koupila teplé a velmi dobré polévky. Pak už se jen přivezl čaj a svačina a bylo vše nejlepším pořádku. Když jsme si všichni aspoň chvilku odpočinuli šli jsme dál jezdit. Padali jsme , zvedali jsme se atak stále dokola J. Efě se na konec rozbilo vázání na prkně, ale i přes nemožnost jezdit, byla šťasná.

Fotogalerie

Všechny fotky z akce jsou umístěny zde: http://poutnici.desitka.cz/…galerie/175/

Lyžo-bobo v Liberci (letos se sněhem)

Poutník — Tue, 21 Feb 2017 20:34:00 +0000

Vyjeli jsme si na lyže. Někteří se teprve učili, někteří již jezdili uno perfecto. Pak se tu našla velká skupina bobařů. Je-li mi známo, rozsekali tentokrát jen jedny boby. Do příště je nutné asi najít větší kopeček. A novinkou byl pluk snowboardistů. V čele s Bláťou sjížděli černou sjezdovku kopeček s vlekem. Miky jezdil zhruba druhý den a odpoledne už skákal ve snowparku s lyžaři. Holt kdo umí, ten umí.

Mimo lyžování jsme řešili Brňáka, který neměl spacák, řešili jsme, že Korba měl promokavou bundu, co byla spíš mikinou. Hráli jsme Kompot a oblíbenou divadelní improvizaci, která se protentokrát nadmíru povedla. Vlčice byla oceněna zeleným březovým lístkem a dostala časopis Perpetuum. Hráli jsme na ukulele a zpívali spolu s kytarami. Šli jsme se projít do centra Liberce. Viděli jsme radnici, stáli uvnitř HLAVY a zjistili, jak je daleko Berlín, Praha, Bratislava a Vídeň. A taky jsme třeba minutu křičeli či bořili hlavy do sněhu a pili s hlavou na stole kvůli splnění zkoušky Čelemdžem.

Hezký víkend to byl. I s horou čokoládou ve žlutém autobusu.

Fotogalerie

http://poutnici.desitka.cz/fotogalerie/146

Video

Lyžo-bobo 2016: Desná

Poutník — Sun, 07 Feb 2016 20:15:00 +0000

Lyžo-bobo jsme letos uspořádali společně s oddílem Tuláci – Karlín. Jeli jsme tentokrát do Desné, kde jsme bydleli téměř naproti sjezdovce. Seznamovací hra dobrodružství Kulička nazval jako Poznávačku.

Užili jsme si nejen lyžovačku jak v sobotu, tak v neděli, ale i bobování, kde jsme rozmlátili, jak už je zvykem, hned několik bobů. A samozřejmě proběhlo i oblíbené noční bobování.

V páteční večer hráli někteří dysharmonici, dysrytmici a dyspěvci na kytary, v sobotní večer jsme měli kino. Nejprve jeden díl kontroverzního seriálu Čas na dobrodružství (pro zájemce 2. díl ZDE), a poté snímek Konečně doma.

Honza Růžička ve dvě ráno probudil všechny vedoucí a dospěláky, když začal mít vtipné prupovídky. Smál se pak celý pokoj.

V neděli jsme jeli zpátky přes Liberec a odtud žlutým autobusem, kde byla moc milá slečna stevardka. A v závěrečném proslovu do mikrofonu popřála Poutníkům mnoho dobrodružství, za což sklidila bouřlivý potlesk nejen od zadní části autobusu.

PS: Kdo nenosil čepici, tak nosil tzv. čepici hanby. (͡° ͜ʖ ͡°)

Fotogalerie

Lyžo-bobo 2014: Ještěd

Poutník — Sun, 26 Jan 2014 16:20:00 +0000

Letošní tradiční akce Lyžo-bobo se musela obejít bez lyžování a snowboardování. Proč? Nebyl sníh. To nám ale nakonec moc nevadilo. Ubytovaní jsme byli v Liberci, a tak jsme vystoupali až na samotný vrchol hory Ještěd, kde jsme si pověděli o tom, jak vznikl hotel ve tvaru rotačního hyperboloidu, který zde stojí, že jeho architekt pan Hubáček je velmi uznávaný atp. Nahoře byla z německé strany inverze, což byla krása a na stranu českou bylo vidět do nesmírné dálky. Dokonce byla vidět i Sněžka!

Při sestupu jsme objevili kus zasněžené sjezdovky a mohli jsme se sklouznout na lopatách. Větší úspěch však měl létající koberec, který přinesl Chumba. Lítal jako střela a když na něm jel Chumba s Jarčou najednou, to byla teprve jízda, panečku!

Také jsme byli v libereckém IQ Parku, kde jsme si vyzkoušeli hravým způsobem kouzla fyziky, hlavolamů, biologie a vůbec všeho možného. Nejvíce nás asi zaujalo to, že jsme si mohli vyzkoušet být jako fakíři a ležet na hřebících. Nebo třeba doům, který byl postaven s nakloněnou rovinou.

V sobotu večer si zhruba polovina dětí přichystala pro ostatní bojovku, na jejímž konci se rozdávalo páté číslo Poutníkova škrpálu.

Fotogalerie je umístěna tady

Video

Příběh na dobrou noc: Pohádka, která neměla konec