Celé kouzlo spočívá nejen v tom, že využíváme něco, co je zaobalené dobrodružstvím, nevšedností a snad i závanem retro. Druhá věc je, že činnostmi s buzolou podporujeme logické uvažování a trénujeme prostorovou inteligenci. Telefon nabízí pasivní příjem informace jít „od – do“ a ještě upozorní na chybu v případě, kdy sejdeme z cesty hlasovým upozorněním.

U Poutníků se při práci s dětmi zaměřujeme na styl práce takový, že nenecháváme děti povětšinou pasivně přijímat informace a pak s nimi nepracovat. Dávno jsme překonali frontální výuku (typicky na školách – jeden přednášející a ostatní posluchači), snažíme se o to, aby děti samy objevily řešení problémů a byli aktivními účastníky dění a hybateli situace.

V případě buzol jsme vyzkoušeli již řadu aktivit. Níže uvádím stručný výpis toho, co vše lze pro děti i dospělé připravit:

•  Orientační běh – snad nejrozšířenější klasika s buzolami. Připravíte několik stanovišť v předem vyjasněném okolí, vyznačíte je do mapy na pár metrů přesně a necháte na účastnících, ať si sami vymyslí kudy poběží (vzhledem k tomu, že cílem je oběhnout vše – anebo při obměně jen část – účastníci musí kalkulovat s efektivitou plánování trasy).
• Miniorientační běh – vytyčíme stanoviště ve velmi omezeném prostoru a provázky obmotáme. Vznikne tedy jakási 3D šachovnice s překážkami. Rozdáme účastníkům buzoly a lístečky s nákresy světových stran kudy běžet, případně jen čísla stanovišť a je na nich, jak zvládnou rychle orienťák uběhnout. Lze všechny účastníky vyslat i najednou, což přidává na prvku zmatenosti a nutnosti rychle se zorientovat v rušném prostředí.
• Stezka po azimutech – na prvním stanovišti najde účastník list papíru s nápisem A (azimut – geometrický stupeň v kruhu) a K (počet kroků). Tím získá směr a vzdálenost k dalšímu bodu. Lze kombinovat i úkoly typu 124 kroků severním směrem a poté 30 kroků pravoúhle doprava.
• Určování směru a azimutů – v podstatě jde o aktivitu, kde nacvičujeme přípravu předchozí aktivity. Zajímavým rvkem je však AHA moment, kdy si dítě/účastník uvědomí reverzi měření.

Samozřejmě nerezignujeme na modernější techonogie, neboť se snažíme o všestranný rozvoj osobnosti dětí i vedoucích, a tak máme v Základní oddílové zkoušce, kterou by měl mít chuť tvořit každý oddílák, uveden bod GPS, kde se jedinec naučí s tímto zařízením zacházet a dokonce po splnění bodu i ví, jak funguje (odkud se signál bere a jak družice zjistí, kde člověk je).

Moc děkujeme firmě Affekt.cz za věnování 3 buzol. Pomohla nám tak rozšířit naši výchovně-vzdělávací a volnočasovou činnost s dětmi, mládeží a dospělými. Prodejce nabízí více typů buzol a kompasů na svých webových stránkách.

Víme

• Co to je GPS
• Jak funguje

Po vysvětlení, že kolem zeměkoule létají družice, které pomáhají určit, kde se přístroj GPS nachází, jsme se vydali do ulic. Tam jsme měli zaznačit trasu, kudy procházíme a všímat si zajímavostí v okolí, které jsme do mapy zanesli. Nejvíce nás zaujala rozbitá dodávka, která na místě stojí již delší dobu. Dále nás rozesmálo a zaujalo rozmáznuté psí lejno na chodníku. Všímali jsme si ale i věcí, které běžně přehlížíme, jako třeba kámen, který upozorňuje na náš národní strom – lípu, která se nachází uvnitř Heroldových sadů.

V teple klubovny jsme poté porovnávali své mapy, které byly kresleny různě a zjistili jsme, že každého zaujalo něco jiného.

Na závěr Lentilka připravila hru pro ostatní a splnila si tím další bod do Základní oddílové zkoušky.