Tradiční hra ringo, která se těší oblibě na dětských táborech či na výpravách mezi dětmi i dospělými má výhodu v tom, že je rychlá, má variabilní počet hráčů a z materiálu vám pro low-cost verzi postačí jeden skladný ringo kroužek a provázek. Kroužek se navíc dobře nosí třeba po boku batohu tak, jako to kdysi nosila jedna z vedoucích oddílu Tuláci Malešice.

• Cílem hry je dosáhnout, aby kroužek spadl na soupeřově polovině hřiště.
• Podává se vestoje (nikoli z výskoku jako ve volejbale)
• Kdo vyhazuje ringo kroužek (podává) je proměnlivé. Pokud součet bodů dosáhne násobku pěti (5:0, 10:5 nebo třeba 7:3), mění se podávající strana.
• Kroužek se smí chytat pouze jednou rukou, nesmí se s ním chodit ani nahrávat spoluhráči.
• Kroužek se musí chytit, nikoli nahodit (navléct) na ruku.
• Pokud na první dobrou hráč kroužek nechytne, může se pokusit chytit ho ještě před pádem na zem na „dochyt“. Pokud se mu to povede, hraje se dál. Třetí dotyk možný není, stejně jako chycení po prvním dotyku spoluhráčem.
• Hraje se bez ztrát do patnácti bodů, pokud není rozdíl bodů více než 2, hra se prodlužuje až do sedmnácti bodů (nebo více, pokud soupeř dorovná).
• Hraje se na přenosném (či normálním) volejbalovém hřišti o rozměrech 18×9 metrů, horní okraj sítě je ve výšce 243 cm.
• Soutěžní kategorie jsou jednotlivci, dvojice a smíšené trojice.
• Jednotlivci hrají jedním kroužkem, dvojice a trojice dvěma současně.

Názorně pravidla vysvětluje reportáž České televize v pořadu Planeta Yó spolu s cykloturistickým oddílem Ufo.