Letos se na cestu vydalo celkem 7 dětí, 5 rodičů 1 vedoucí a nepostradatelná Jenůfka. Stanovišť nakonec bylo 12, jedno – to třinácté –  pro nedostatek lidí pořadatelé zrušili, ale my jsme nemohli zklamat, a tak jsme se po startu vydali rovnou k poslednímu stanovišti. Zkrátka stanovišť jsme nakonec prošli 13 a je jedno, že jsme to jedno stanoviště poctili svou přítomností hned dvakrát. Cesta byla aspoň pocitově delší, než bývá, ale to vůbec nebylo ke škodě.

Potkat dobrého vojáka Švejka se jen tak nevidí. A paní Milerová také nemohla chybět. Ani král Karel čtvrtý. Dokonce jsme při narazili na vězně v pruhovaném „pyžamu“ – tedy v dřívějším odění; dnes se ve věznicích nosí jiné.

Řekli jsme si něco o policistech/četnících, jak se jim říkalo třeba v minulém a předminulém století. U muzea Antonína Dvořáka jsme se setkali… s Antonínem Dvořákem, správně! Děti si určitě vzpomenou na další postavy našich dějin, které toho večera poznali.

Na konci cesty nás opravdu čekal horký čaj a to i s tatrankou. Nastal čas vydat se domů, popřáli jsme si hezké svátky a vyrazili

Opět se nám povedlo být poslední skupinou, která trasu procházela. Být poslední má v tomto případě vždy jisté kouzlo – všechny postavy z předchozích stanovišť jdou za námi:)

Na prvním stanovišti na nás čekal lékař a zdravotní sestřička. Splnili jsme, co jsme měli a pokračovali dál. V Ulici bratří Čapků jsme se setkali s oběma bratry a hádali, kdo je kdo a jaká díla který vytvořil. Mimo jiných postav jsme se setkali s Františkem Křižíkem, postavami z Cimrmanovy hry „Dobyvatelé severního pólu,“ s manželi Františkem a Albínou Maršnerovými, kteří založili čokoládovnu Orion a také s Josefem Švejkem a nakonec i s T.G. Masarykem a Charlottou Masarykovou.

Na úplném konci letošní Večerní hry na Náměstí míru nás čekal tradiční horký čaj, který jako vždy přišel vhod. Uvidíme, na jaké téma bude tato hra napřesrok. Ta letošní nás provedla událostmi 20. století.

Na tradiční akci Večerní hra jsme nemohli chybět. Vypravili jsme se po stopách Karla IV. a dokonce jsme viděli i monument, na němž byla vytesána jeho socha. Na konci jsme si prohlédli i nově pojmenované Náměstí Václava Havla se srdcem, které ho symbolizuje.

FOTOGALERIE

http://poutnici.desitka.cz/fotogalerie/139

Letošním tématem byla „Praha plná pověstí“, poznali jsme proto jak některé skutečné historické postavy (Rudolfa II., hraběnku Stradovou i Magistra Kellyho), tak i ty bájné, jako kněžnu Libuši se sestrami i otcem Krokem. Na každém stanovišti jsme dostali drobné pamlsky, ale až po té, co jsme zodpověděli otázku. Nejvíc správných odpovědí z dětí věděl Koza. A když už ani on, tak naši vedoucí i dospěláci z řad rodičů byli těmi záchranáři:)

Cesta vedla tentokrát od Muzea, přes Staroměstské náměstí ke Karlovu mostu, přes který jsme ale nešli. Pokračovali na most u Národního divadla a dále přes něj k Sovovým mlýnům (kde jsme se na obřích sochách nemluvňat řádně vyřádili. Dále jsme pokračovali kolem Werichova domu, na Kampu, přešli Karlův most z druhé strany a končili jsme s horkým čajem v cíli na Malostranském náměstí. Tam jsme se stylově vyfotili v maskách – schválně hádejte na odkazu, kdo je kdo 

Fotogalerie

Po roce jsme se opět zúčastnili tradiční Večerní hry a to 18.12.2014. Pokaždé nás čeká jiný motiv a jiná trasa. Tentokrát byla Večerní hra na téma Pražské mosty a přes pár z nich  jsme skutečně šli. Navštívili jsme také slavnou (nedávno zabílenou a již opět barevnou) Lennonovu zeď, u Sovových mlýnů nejen naše děti zaujala obří mimina (ostatně na fotkách je to vidět…), našli jednu velmi úzkou uličku a vyfotili jsme se v ní… a potkali jsme opět množství postav v kostýmech a podle míst, nebo toho, co nám řekli, jsme víceméně úspěšně tipovali, koho to máme před sebou. Letos nemrzlo jako v jiných letech, ale i tak se na konci cesty náramně hodil horký čaj od pořadatelů.

Díky za účast Lucce s Leou a Mikym, Daně s Korbičem a Michalovi s Nebojsou a Justýnou Z vedoucích Poutníků byl přítomen toliko ten nejfousatější 

Tak zase za rok na večerní hře! Světlo vašim krokům:)

Fotogalerie: na poutnickém Rajčeti

Co jsme věděli předem, to byl start a cíl. Na startu jsme dostali mapku a text, do kterého je vždy dobré se aspoň podívat, tedy číst cestou. Vyráželi jsme jako poslední tým (stejně jako vloni:) a cestou jsme jako vždy potkávali různé postavy v dobových kostýmech. Tentokrát bylo téma hry dost široké: „Karlín“. Takže nebylo nouze o různá překvapení v podobě Mistra Jana Husa, nebo i Františka Josefa I. Ale na to jsme museli přijít vždycky sami, a to podle nějakých indicií, nebo podle scénky, kterou nám ti lidé sehráli. A za správné odpovědi jsme dostali nějaké sladkosti, ale třeba i papírové čepice…

Na úplném konci v cíli na nás čekal horký čaj, který nám přišel vhod, i když mráz letos nebyl tak vlezlý. A za rok se necháme překvapit, jaké téma pořadatelé zvolí. Že by na nás vyběhl rytíř v brnění s mečem, jako před lety? Uvidíme.

Světlo vašim krokům, Poutníci!

Hra se odehrává v Praze a vždy je na nějaké historické téma. Zažili jsme rytíře na Vyšehradě, pražská strašidla, setkali se s králem Karlem IV. a s dalšími postavy našich dějin. Jde prakticky o jednoduchou věc – na startu dostaneme do rukou mapku, popis míst a podle toho chodíme po stanovištích, kde nás čekají postavy, které se nás ptají na věci spojené s danou dobou nebo čtvrtí. Podle úspěšnosti našich odpovědí získáváme drobné odměny. Na konci je tradičně horký čaj a pamětní (účastnický) list.

Letošní hra byla na téma Petrské čtvrti. Dozvěděli jsme pár věcí o vzniku Muzea hlavního města Prahy, o zániku Nádraží Těšnov, o kostelu Svatého Petra, Petrském náměstí, Novomlýnské vodárenské věži a o dalších místech Petrské čtvrtě. Největší legrace je vždycky s postavami na stanovištích, oblečených do dobových kostýmů. Většinou jsou to dobrovolně zmrzlí starší členové různých oddílů, ochotní i přesto převyprávět daný příběh a také si s námi něco zahrát (například letos lovení magnetických ryb…).

Horký čaj v cíli je pro všechny zasloužený…

Díky všem za letošní rok a příště se určitě vydáme zase:)

Fotogalerie z akce je v naší fotogalerii.