V sobotu ráno nás na snídani vyhnala paní uklízečka, která byla docela drsná. Poté jsme si povídali o Londýně. Mnoho z Poutníků překvapilo, kolik toho o tomto městě ví a hodně z nich ve městě i bylo. Poté jsme si zahráli hru na motiv monopol. Zkupovali jsme jednotlivé nemovitosti v Londýně, platili pronájmy a získávali různé výhody. Po obědě jsme si pohovořili o spisovateli Williamu Shakespearovi. Následující úkol zněl jasně, a to zpracovat divadlo na téma Život na královském dvoře. Všichni se toho zhostili velmi kreativně a vražedně. Tolik vražd jsme ještě v divadlech neměli. Drama je prostě drama. Večer jsme se věnovali zkouškám a deskovým hrám.

Neděle celá propršela, a dokonce i sněžilo. Po společném ranním kruhu s tématem recyklace jsme šli na celodenní výlet. Navštívili jsme rozhledny Bramberk i Slovanku. Sportíci, což byla rychlejší skupina, co měla rychlé tempíčko, si dali po cestě i horkou čokoládu a ušli 10 km. Skupina druhá si vedla také dobře, zvládla obě rozhledny a nachodila jen o něco méně kilometrů. Zapomněla jsem také zmínit, že ráno za námi byl pan Skrk a chtěl, abychom zaplatili za ubytování. Jelikož jsme žádné peníze neměli, tak se obával, že jsme ti hledači pokladů a drahých kamenů. Poradil nám cestu a nám se opravdu podařilo najít několik překrásných kousků. Po večeři se objevil skřet s tím, že bude vykupovat drahé kamení a bude možné zmnohonásobit své obdržené peníze za výkup ve vědomostí soutěži konané přímo v Gringotově bance. Několika skupinkám se podařilo zhodnotit svůj počáteční stav, a tak jsme do spacáků odcházeli nadšení a unavení.

V pondělí jsme začali den moc dobrou snídaní a pak jsme si připomněli, jaké máme oddílové desatero. Už jsme měli peníze na nákup věcí, ale ještě bylo potřeba se dostat do Příčné ulice. Ta však byla za kouzelnou zdí a na její otevření jsme museli sehnat potřebný materiál. Překvapivě bylo zase ošklivé počasí, takže se část orienťáku odehrávala uvnitř. Využily se znalosti šifer, azimutů, uzlů atd. Když se brány postavily a představily, vydali jsme se do Příčné ulice přiběhli dva zvláštně oblečení lidé, kouzelníci, co mluvili o výprodeji košťat, a to jsme si nemohli nechat ujít. Bohužel jsme dorazili pozdě a už jen zbyly násady, provázky a drátky. Museli jsme si košťata tedy dotvořit sami. Poté už na nás čekala bezvadná halloweenská party u Děravého kotle. Stoly se prohýbaly pod děsivým, ale chutným občerstvením a na tanečním parketu se to pořádně roztáčelo. Po party, která končila opravdu pozdě, jsme šli spinkat.

V úterý ráno jsme po snídani na kruhu řešili historii chalupy, kde jsme trávili podzimky čili tomáckou chalupu Janov nad Nisou. Navštívil nás také pan Ollivander mladší a nabídnul nám jeho překrásné kouzelnické hůlky. Bohužel jsme neměli ani na tu nejlevnější, a proto nám nabídnul aspoň poradenství s tím, že si hůlku máme zkusit najít, zkrášlit a on je poté prohlédne a prozradí nám, zda nejsou prokleté nebo nemají zbytečné praskliny. Většina hůlek dopadla velice dobře, jen pár z nás měl hůlku protkanou černou magií nebo se při prvních pokusech o kouzla zlomila. Také se objevil pak Skrk junior junior a chtěl po nás uhradit ubytování a stravu, což znamenalo, že někteří členové týmů museli požádat o pomoc jiný tým. Odpoledne jsme trénovali let na košťatech na super dráze, která prověřila mrštnost, obratnost a hbitost. Později si pro nás připravily hry Tkanička a Mari, byla to velká zábava.

Ve středu jsme den odstartovali super hrou pod vedením Sojky a Divoženky. Poté se uklízelo a připravovalo na odjezd. Jako poslední překvapení bylo, že nám indexy přinesla sova. Cesta domů byla dlouhá, protože jsme měli kvůli dopravě a bouračce na trase velké zpoždění. Příští výpravu se můžeme těšit už do Školy čar a kouzel v Bradavicích.

I když nebyl sníh, tak jsme si užili spoustu zábavy.

V pátek jsme se vydali na dlouhou cestu vlakem z Prahy až do Bratřic. Poté nas čekal kratší pochod do chalupy. Cesta byla nebezpečná plná útrap, ale zvládli jsme to! Hned po příchodu do chalupy jsme se ubytovali a navečeřeli. V době kdy si děti šly čistit zuby, k nám přiběhla Radost a Smutek. Smutek smutnil, takže se válel po zemi, choulil v rohu a bědoval, zatímco Radost nám vyprávěla, co se stalo, a proč nejsou na hlavním velitelství. V průběhu vyprávění přišli dva podivní chlapíci, Bob a Bobi. Měli vysavač a vysávali zašedlé vzpomínky. Hrozně při tom rušili, takže jsme jim moc nerozuměli. 

V sobotu ráno k nám přišel Smutek a řekl nám, že je moc smutný a bojí se o Riley. Také si s námi povídal o tom, co děláme když se cítíme smutně. Poté nás navštívil Bing Bong. Rileyin nejlepší kamarád z dětství, který žije v její dlouhodobé paměti. Proto když Bing Bonga viděla Radost okamžitě ho obejmula a byla radostí bez sebe. Bing Bong se ale divil, že Radost a Smutek neví kudy kam, a tak nám sdělil kudy na hlavní velitelství. Musíme na vlak myšlenek, k němuž se dostaneme, jen když projdeme přes fantazii. Ve fantazii jsme si mohli vymyslet úplně cokoliv. Zahrát si hry co jsme hráli v dětství, jelikož už jsme ve věku kdy už nás tyto věci moc nebaví, stavět bunkry či prostě blbnout. Než jsme došli k vlaku, tak protože si Bing Bong rád hraje, zahráli jsme si s ním z vody do vody! Moc nás to pobavilo. Pak jsme nasedli na vlak myšlenek a jeli….! Ups.! Bing Bong usnul. Riley usnula! Co teď? 

Oběěěd! Po obědě následovaly vánoční workshopy, kde jsme vyráběli: ozdoby z přírodnin, lodičky, zdobili perníčky a lily vosk (vosk byl místo olova). A aby byla dobrá atmosféra tak nám u toho hráli vánoční písničky. Ajaj! Někdo klepe na dveře! Kdo to je? Byl to Smutek! Ten  nás po dlouhém přemýšlení přišel požádat, abychom o Vánocích nebyli smutní a připomněli si své nejšťastnější vzpomínky z oddílu. Každý je pak sdílel v kruhu s ostatními, mohla to být kresba, scénka nebo jenom příběh. Vzpomínek bylo mnoho a všechny byly jedinečné. Po sdílení vzpomínek jsme dostali sklenice se svíčkou jako symbol světla v těžkých chvílích, s ním jsme se přesunuli ke stolu a hodovali, jedli bramborový salát se sekanou, prostě obvyklé poutnické vánoce jak se patří. Potom jsme si ještě rozbalili dárky a šlo se spinkat…

Jejda! Nestíháme! Haló, děti, zaspali jsme! Honeeeem! Sbalte si všechny věci! Věci jsou sbaleny co teď? Najednou se vzbudil Bing Bong, tím pádem i Riley, a tak jsme zjistili, že to byla jen noční můra. Nasedli jsme na vlak a jeli jsme na snídani. Pak jen následoval úklid a cesta na vlak zpátky domů.

Dále jsme jeli hodinu na zastávku Libušín Důl Kladno, kde na nás čekala Bláťa s Rózkou, které jely autem. Klidnou procházkou jsme se dostali na místo. Rozložili jsme deky, pohodili batohy a hurá do dění Libušínské akce. V areálu nás čekalo několik stánků s jídle(trdelník, langoše, nudle, opékané sýry, ale také limča). Dále pak spoustu stánků s koženými výrobky, dřevěnými hračkami, keramikou a kožešinami. Pod svahem na kterém jsme seděli, byla středověká vesnice. V areálu se pohybovalo spoustu rytířů, panošů, selek, ale také jezdců na koních. Celý den probíhaly souboje rytířů a na konec velká závěrečná bitva. Po konci bitvy jsme šli rychlo chůzí na autobus směr Zličín.

Byl to moc hezký den.

.

Ve čtvrtek jsme si oblékli zelené oblečení a šli natrhat kopřivy do nádivky, kterou jsme pak následně upekli. Po obědě se hráli venkovní hry a pak se uklízel les. V pátek jsme se nasnídali a dozvěděli se od selky, že jsou otevřené skály s poklady. Po zdárném nalezení pokladu jsme vyráběli Májku, která byla moc hezká. Následovně se pekl mazanec na sobotní snídani. Večer se četla kronika kterou si od Beky vzala Divoženka.

V sobotu byla výborná snídaně. Po snídani jsme hráli hru s Tygrem – hutututu, trojnožku, a pak nás selka pozvala k ní na návštěvu a barvili se vajíčka třemi způsoby. Poté se pletly pomlázky, hrálo se člověče nezlob se a stali jsme se malíři. Obrazy které jsme vyrobili se v galerii vydražily za měnáky. V neděli jsme si zbalili, uklidili a zahráli si se seniory hru Riskuj.

Po Riskuj se s námi rozloučila selka a vyzrazili jsme na cestu domů.

Opět na PRSu jsme se přesunuli strojem času do současnosti a hurá za rodiči.

V pátek nám počasí moc nepřálo a tak jsme venku strávili opravdu jen minimum času, protože hodně pršelo. Místo skotačení venku ve sněhu, kterého bylo v Hlinsku dost, jsme se v podvečerních hodinách vydali do bazénu.

Sobota se nesla v duchu nádherného počasí, slunce, prašánku a mrznutí. Užili jsme si tedy jak boby, tak lyže/snowboard a to na stejném svahu. Dopoledne jsme nejprve ještě museli nachytat potravu v zamrzlém rybníčku, ale po obědě jsme vyrazili ven. Večer jsme unavení padli do postele a zachumlali se do spacáků.

V neděli se po úklidu opět objevila veverka a dovedla nás k velkému oříšku, který visel na stromě. Za odměnu jsme si oříšek mohli nechat. V ořechu bylo několik dobrot a dvě baterky, dostali jsme paměťáky, svačinu a Měňáky. Jako jednu z posledních aktivit jsme sestavili náš stroj času a přenesli se zpět do naší doby. A kam nás stroj zavede příště? To si musíme ještě chvíli počkat…

Celou fotogalerii si můžete prohlídnout ZDE.