Prvního dubna jsme se jako Kmen vydali na odpolední jarní procházku po škole a po práci. Naplánovali jsme si do Modřanské rokle, aby s námi mohl i Vačičák. Během cesty jsme si povídali a dokonce jsme zahlédli pár sněhových vloček. Na vybraném místě jsme se pokusili rozdělat ohýnek pomocí křesadla, které jsme našli pod vánočním stromečkem. To se však ukázalo jako obtížný úkol, který jsme nejspíše vlivem trošičku vlhkého dřeva i trávy nezvládli. Začínalo však už stejně tak sněžit, jak už to při aprílovém počasí bývá, že bylo na čase jít dál. Na veřejné ohniště a sirky jsme už neměli náladu. Drak byla zmrzlá jako paní Mrázová, zbytku se také nechtělo.  Jen Vačice měl ruce teplé. Klasika. Zakončili jsme to tedy na smažáku s hranami a bylo nám dobře.