<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Tajný bod &#8211; ODDÍL POUTNÍCI</title>
	<atom:link href="https://oddilpoutnici.cz/blog/tag/tajny-bod/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://oddilpoutnici.cz</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Fri, 20 May 2022 15:18:39 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.1</generator>

<image>
	<url>https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2022/04/cropped-favicon_bota-32x32.png</url>
	<title>Tajný bod &#8211; ODDÍL POUTNÍCI</title>
	<link>https://oddilpoutnici.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Tajný bod: Bláťa</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-blata/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-blata/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Bláťa]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 10 Apr 2022 11:19:30 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[rituál]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[tradice]]></category>
		<category><![CDATA[zkouška]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://oddilpoutnici.cz/?p=23571</guid>

					<description><![CDATA[Jak jistě víš, tak v oddíle funguje základní oddílová zkouška (ZOZ). Zkouška má 50 bodů (dnes již 60, pozn. redaktora) ke splnění s tím, že 49 jich musíš splnit do roka od plnění prvního bodíku. Avšak 50. bod je tajný. V praxi to znamená, že ti bude vymyšlen úkol šitý<a class="moretag" href="https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-blata/"> Číst více</a>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[		<div data-elementor-type="wp-post" data-elementor-id="23571" class="elementor elementor-23571">
						<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-289421b elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="23858" data-id="289421b" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-4366584" data-eae-slider="39969" data-id="4366584" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-53578c0 elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="53578c0" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<p>Jak jistě víš, tak v oddíle funguje základní oddílová zkouška (ZOZ). Zkouška má 50 bodů (dnes již 60, pozn. redaktora) ke splnění s tím, že 49 jich musíš splnit do roka od plnění prvního bodíku. Avšak 50. bod je tajný. V praxi to znamená, že ti bude vymyšlen úkol šitý na míru a budeš ho plnit, jak nejlépe dovedeš a dle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Chtěla bych se s tebou podělit o můj tajný bod, tak jak jsem ho vnímala já před lety (ještě v oddíle Tuláci, pozn. redaktora) :-). Hrála se celoroční hra <a href="https://oddilpoutnici.cz/blog/zeme-za-zrcadlem/">Země za zrcadlem</a> (nebo také Země meldacrz az, pozn. red.) a mně bylo 15 let&#8230;</p><h3>Jak jsem složila zkoušku</h3><p>Je 20. června 2003 a já se vydávám na putování s Tulákama, a tentokrát s námětem „Země za zrcadlem“. Započatý víkend začal stejně jako vždy, dopravením celé skupiny na místo určení. Je večer a zábavný dvoudenní program začíná. </p><p>Nejdříve jsme se shledali s Bílým králem, který nám povyprávěl o slavnostech, které se chystají na příští noc a následně jsme se odebrali s poutníkem přivítat Atala. Zapomněla jsem podotknout, že vše se již odehrávalo v blízkosti Zátoky, jelikož jsme nocovali na louce nad Junákem. Jsme u mola a vidíme, jak z dálky k nám po vodě zvolna připlouvá Atal. Když sestoupí ze svého prostého plavidla na zem, tak k nám promluví a sdělí nám důvod jeho příjezdu z Atlantisu a také se dozvíme, co od nás na oplátku očekává. No a teď začne ten správný pro mne nezapomenutelný horor!!!</p><p>Všichni se rozešli až na mě (Blatníka) a Ballůa (Juráše), abychom pomohli Atalovi (Kubovi) s vyndáním jeho prostého plavidla (duše a podlážky) z vody. Kuba nám dal pokyn ať já a Ballů odneseme podlážku a on, že popadne duši a bude nám ze zadu svítit na cestu. Vydali jsme se tedy na cestu a už jsme byli před posledním kopečkem v lese, když tu zničehonic zhasla baterka a do tmy zazněla jen strašná tupě dunící rána doprovázená praskáním dřeva. Ohlednu se co, že se to děje a vidím, že Kuba zmizel.</p><p>Ačkoli jsem se v tuto chvíli ještě vůbec nebála, i když jsem tušila, že Kuba někam zahučel, že by se mu mohlo něco stát, protože on to je takovej hromotluk, kterýho jen tak něco neporazí a tak jsem do tmy položila jen takovou kontrolní otázečku: „Žiješ?“ Ze tmy se ozvalo skřípavým hlasem: „Napůl!“.</p><p>Trošku mi přeběhl mráz po zádech, ale stále jsem doufala, že se Kuba odněkud vyhrabe, oklepe a pomašírujeme dál. Opak byl pravdou. Vzala jsem si naší druhou baterku a posvítila na místo, odkud zazněla jeho odpověď. Ležel nehnutě na zemi a rukama si svíral hlavu. Na otázku co mu je, odpověděl, že ho bolí noha, a že hlavou upadl na nějaký pařez. Samozřejmě jsem mu jeho tvrzení věřila, i když jsem žádný pařez, o kterém se zmiňoval, neviděla.</p><p>Chvíli ležel bez hnutí a po chvíli se snažil vstát. Zaúpěl a bylo očividné, že ho noha musí ukrutně bolet, protože si i jadrně ulevil slovy „Do pr….“ a sklátil se znovu k zemi. V tu chvíli se mi sevřel žaludek a krve by se ve mě nedořezal, jak jsem měla o Kubu strach. Ten mě poprosil, ať mu jdu namočit kus jeho kostýmu do vody, aby si mohl udělat obklad. Já jsem byla zmatená jak lázeňská veverka a nevěděla jsem kudy kam. Nakonec jsem usoudila, že přes louku k potoku to bude asi nejrychlejší a tak jsem vyrazila.</p><p>Strach se začínal stupňovat a to ne jen o Kubu, ale také že musím za tmy sama přes louku, ale nakonec jsem to zvládla. Najednou mi došlo, že tam parkuje Beruna se svým dostavníkem a že se bude muset pro něj vrátit. Načež mi Kuba sdělil, že se tak nestane, protože Berka se srazil s ostatníma na kládách a pokračoval s nimi zpět do tábora. Mé světélko naděje začalo skomírat. Uvnitř hlavy jsem začala pořádně zmatkovat a napadalo mě spoustu otázek &#8220; Co teď? Co když má Kuba něco s pateří? Co když má zlomenou nohu? Jak se to ostatní dozvědí? Kdo pro ně půjde? No já teda ne! Já opravdu nepůjdu, vždyť se bojím…&#8220;</p><p>Nakonec mi v hlavě zůstala jen jedna myšlenka, někdo z nás dvou musí běžet pro velký. Řekla jsem tuto úvahu nahlas a ten moment jsem pochopila, že z těch dvou to asi budu muset být já, co poběží, protože Ballů, ačkoli je to bezva kámoš, tak není zrovna fyzicky stavěnej na dlouhé tratě. Myšlenka, že tento úkol musím zvládnout sama, mě doslova šokovala. Pár vteřin jsem si dodávala odvahu, protože mám panickou hrůzu jít do tmy, kde nikdo není, ale nakonec jsem popadla baterku a s žaludkem až v krku jsem vyrazila.</p><p>Letěla jsem jak o závod, kdyby mi to někdo měřil, tak věřím tomu, že jsem trhla světový rekord. Když si uvědomím, že jsem 5 měsíců nesměla ani cvičit, tak to byl skutečně výkon: Ovšem mému trápení nebyl tímto konec, protože jsem doběhla ke kládám a nevěděla jsem kudy se vydat na další trasu!! Nakonec jsem se rozhodla pro zkratku. Na štěrkovce za zkratkou jsem se znovu zastavila a nutně jsem musela nabrat druhý dech, protože jsem měla pocit, že vyplivnu plíce. UŽ JSEM NEMOHLA!!!!!!!!!! Minutka oddychu mi opět dodala kuráž a představa zraněného nemohoucího Kuby mě opět hnala dál. </p><p>Když jsem u Zelený Budky doběhla Tuláky, tak se mi skutečně ulevilo a z posledních sil jsem zaskřehotala: &#8222;MOŇOOOOO, DAVIDÉÉÉÉÉÉ„! Na mé volání se ozval Beruna se slovy: &#8222;Co se děje???!!“ V rychlosti jsem jim vylíčila celou tragédii, jak Kuba leží s pochroumanou nohou a hlavou v příkopu. Zdálo se, že to vylekalo i Michala, který se sebral a kvapem šel se mnou. Dokonce mě vyzýval, že poběžíme, ale já jsem již byla na pokraji zhroucení a jen jsem zasípala: „NÉÉ“. Ale u zkratky mi to nedalo a dala jsem se znovu do klusu.</p><p>Dorazili jsme na místo a k mému zklamání se nic nezměnilo. V koutku duše jsem totiž doufala, že se Kuba mezitím zázrakem uzdraví, ale on tam stále ležel a pohled na něj byl skutečně bolestný. Berka a Michal Kubu popadli za křídla a doslova ho odtáhli do přeparkovaného dostavníku s tím, že jedou do nemocnice. Já jsem se už téměř na nic nezmohla. Jen jsem seděla v jehličí a flusala slanou vodu místo slin. Byla jsem totálně zničená a vyčerpaná, ale někde uvnitř jsem byla ráda, že jsem udělala to nejlepší, co jsem v tu chvíli mohla udělat…</p><p>Konečně jsem ležela ve stanu. Byl tam se mnou Ballů, Dráče a Borča. Přemýšlela jsem co, že se to vlastně stalo a jak k tomu došlo. Moc klidu jsem si ovšem neužila, protože za nějakou dobu se nám zachvěla celta na stanu. Byl to Konop a docela vážně mi přikázala: „Blatníku pojď ven“. Odpověděla jsem: „Musím?“ a ona na to: „Nemusíš, ale měla bys“.</p><p>Měla jsem v každém oku několik otazníků, protože jsem zase nevěděla co se děje. Vylezla jsem tedy ven a šla s Konopem až těsně před křižovatku směr zelená železná tyč. Tam rozsvítila louči. Hlavou se mi opět začaly honit všelijaké myšlenky. Říkala jsem si: „Asi nějaká bojovka…“ Kachna mě ještě poučila, ať až tam dorazíme, pozdravím, jinak ať se chovám, jak uznám za vhodné.</p><p>Kráčela jsem tedy s ní a již v dálce jsem rozpoznávala postavy velkých ve stínu svíček. Na místě jsem zjistila, že jediný Michal stojící uprostřed byl oblečený v kostýmu. Postavila jsem se před něj asi tak 2 m a pozdravila. Ten se mě na oplátku zeptal: „Víš, kde jsi?“ „Asi jo,“ odpověděla jsem. Napadlo mě, že teď, když jsem tak vyčerpaná, že ještě dostanu určitě nějaký úkol, abych složila další zkoušku. Než jsem to domyslela, tak mi Michal říká: „Teď asi čekáš, že dostaneš úkol… ale ty už jsi ho splnila… a splnila jsi ho na výbornou!!!“ Chvíli jsem tupě zírala a nevěděla, o čem mluví. Pak řekl, abych se otočila. Měla jsem strach to udělat, ale přesto jsem se opatrně otočila a tam stál on… Kuba ?!?!? a nic mu není? A NAJEDNOU MI TO VŠECHNO DOŠLO!!!</p><p>V hlavě se mi rozsvítila velká žárovka: Zalil mě pocit velké radosti a dojetí. Začala jsem se smát a do toho jsem brečela. Nevěděla jsem, co mám v tu chvíli udělat, ani co mám říct. Najednou jsem držela v jedné ruce tuláckou košili a ve druhé tulácký znak. Teď když to vše sepisuji, tak už vím, co nám říct, už to vím úplně na 100 %. Byl to ten nejúžasnější a nejlepší zážitek za celý můj dosavadní život.</p><p>TULÁCI JSTE NEJLEPŠÍ LIDIČKY CO ZNÁM: MÁM VÁS VŠECHNY MOC A MOC RÁDA A ZA VŠECHNO VÁM VŠEM MOC DĚKUJU!!!!!!!!!!! Váš Blatník PS.: A jaké poučení z tohoto příběhu vyplývá? „Nikdy nechoď v noci do lesa s dospělákem a s neběhajícím kámošem sama“</p>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-a8574c8 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="10577" data-id="a8574c8" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-860e0ad" data-eae-slider="11245" data-id="860e0ad" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-6d1bbc2 elementor-widget elementor-widget-image" data-id="6d1bbc2" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="image.default">
				<div class="elementor-widget-container">
												<figure class="wp-caption">
										<img fetchpriority="high" decoding="async" width="529" height="386" src="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2022/04/kmen_konop.png" class="attachment-large size-large wp-image-23573" alt="" srcset="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2022/04/kmen_konop.png 529w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2022/04/kmen_konop-300x219.png 300w" sizes="(max-width: 529px) 100vw, 529px" />											<figcaption class="widget-image-caption wp-caption-text">První tulák v Kmeni - Konopík (1993)</figcaption>
										</figure>
									</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-1442587 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="25625" data-id="1442587" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-f7ac750" data-eae-slider="31459" data-id="f7ac750" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-775e209 elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="775e209" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<p>Původní text vyšel v časopisu&nbsp;<a href="http://oddil.tulaci.eu/dokumenty/kategorie/5/" target="_blank">Tulácký semtamník</a>&nbsp;č. 28 a následně v&nbsp;<a href="https://oddilpoutnici.cz/casopis" target="_blank" rel="noopener">Poutníkově Škrpálu</a>&nbsp;č. 4.</p>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				</div>
		]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-blata/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajný bod: Pěnkava</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-penkava/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-penkava/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pěnkava]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Oct 2021 06:14:24 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Blog Inspiruj se]]></category>
		<category><![CDATA[Prožili jsme]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[putování]]></category>
		<category><![CDATA[rituál]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[turistika]]></category>
		<category><![CDATA[vedoucí]]></category>
		<category><![CDATA[vzdělání]]></category>
		<category><![CDATA[Základní oddílová zkouška]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://oddilpoutnici.cz/?p=18989</guid>

					<description><![CDATA[Moje cesta do Kmene Můj den D nastal na táboře v Říši divů. Druhý den juniorského puťáku jsem se probudila na Chřenovickém hradu do krásného slunečného rána. Koukám kolem sebe – a všude jen samé děti. „Kde je Bláťa? A Bebina, Fčela, Bára, Pytlák…?“ ptají se mě. Odpovídám, že šly<a class="moretag" href="https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-penkava/"> Číst více</a>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[		<div data-elementor-type="wp-post" data-elementor-id="18989" class="elementor elementor-18989">
						<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-7df4e95b elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="21091" data-id="7df4e95b" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-73abf7e4" data-eae-slider="32240" data-id="73abf7e4" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-662055e1 elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="662055e1" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<h3>Moje cesta do Kmene</h3>
<p><span style="font-weight: 400">Můj den D nastal na táboře v Říši divů. Druhý den juniorského puťáku jsem se probudila na Chřenovickém hradu do krásného slunečného rána. Koukám kolem sebe – a všude jen samé děti. </span><i><span style="font-weight: 400">„Kde je Bláťa? A Bebina, Fčela, Bára, Pytlák…?“</span></i><span style="font-weight: 400"> ptají se mě. Odpovídám, že šly možná někam za zříceninu na záchod… Hlodá mi však v hlavě: </span><i><span style="font-weight: 400">Proč mě nevzaly s sebou?</span></i><span style="font-weight: 400"> Uklidňuje mě, že vidím ze spacáku vstávajícího Vačici. Nejsem úplně sama, uff&#8230; Chatař s Kámem mě upozorňují na to, že mám na hamace navázaný nějaký vzkaz. Po jeho otevření se mi na chvilku zastavuje srdce. Píše se v něm:&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<blockquote><p><i><span style="font-weight: 400">Pěnkavo, jsme v pořádku. Nehledej nás. Nezapomeň prosím na léky. Vše k tomu potřebné najdeš v lékárničce 🙂 Alergie: Meruňka vosí vpich, Matěj kukuřice. Právě započal tvůj TB!&nbsp;</span></i></p>
<p><i><span style="font-weight: 400">Kmen</span></i></p></blockquote>
<p>&nbsp;</p>
<p><i><span style="font-weight: 400">“Je to tady!” </span></i><span style="font-weight: 400">říkám si v duchu. </span><i><span style="font-weight: 400">Konečně jsi se dočkala. Tak teď hlavně klid, Pěnkavo. To zvládneš! Využij všeho, co jsi se za poslední roky naučila.</span></i><span style="font-weight: 400"> Pomalu se nadechuji a vydechuji. Prvotní panika mizí, po celý zbytek dne cítím klid jako už dlouho dne. Věřím, že to zvládnu. Objevuje se mi na tváři obří úsměv a zamířím si to rovnou k Vačici. Potutelně si mě měří a zdraví slovy: </span><i><span style="font-weight: 400">„Už víš?“ „Teď jsem si to přečetla, Míšo,“ </span></i><span style="font-weight: 400">odpovídám mu a se smíchem ho objímám. </span><i><span style="font-weight: 400">„Odteď jsem ale jen pozorovatel, ano? Všechno ostatní je na tobě,“</span></i><span style="font-weight: 400"> dodává.&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400">Hlásím dětem, že zbytek puťáku bude tzv. na Pěnkavu a že to budeme muset zvládnout do Zátoky sami. V lékárničce objevuji kromě výbavy s první pomocí také peníze. Ulevuje se mi, že nebudeme muset jít celou cestu zpátky po svých a taky že neumřeme hlady, sama mám totiž v peněžence jen pár korun. Řeším však první zádrhel: léky pro Cvrčka jsou popsané kartičkou pro Kachnu. Píšu zprávu Bláťě, že mám vyměněné léky a co s tím. Dostává se mi odpovědi, že vše je přesně tak, jak má, a že mám věřit týmu. Nadechuji se a tentokrát sáček i otevírám. Objevuji, že kartička s popiskem je oboustranná a léky jsou opravdu určené Cvrčkovi.&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<h3>Vyrážíme na cestu</h3>
<p><span style="font-weight: 400">Po tomto zdravotnickém okénku pak zjišťuji další, o trochu větší zádrhel. Na mobilu mám jen 30 % baterky. Powerbanku jsem před puťákem neřešila, měla jsem přece jít jen jako doprovod. Vačice si pro jistotu mobil nevzal vůbec. Odmítám se hroutit a odsouvám to k řešení na později. Děti jsou úžasné. Mezitím si k mému velkému překvapení většina z nich sbalila. Dokonce si i rozdělali menší ohníčky, na kterých vařili čaje, kaše a čínské polévky. V tu chvíli jsem na ně byla neskutečně hrdá. A popravdě taky vděčná, jak moc mi to ulehčují&#8230;&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400">Další prioritou bylo najít někde po cestě zdroj pitné vody a doplnit zásoby, které padly na snídani a úklid ohniště. Důležité také bylo určit si program a směr naší cesty. Rozhodla jsem se postupovat podle namyšleného ramcáku a navštívit Vodní dům a Včelí svět. Vodu čerpáme hnedka v podhradí, kde nám ochotní obyvatelé také radí s cestou. Je sobota a doprava v oblasti je naprosto příšerná a nepravidelná. Informace z IDOSu jsou navíc nespolehlivé. Vyrážíme proto pěšky do Ledče nad Sázavou. Po příchodu na místní nádražku zjišťujeme, že je tu zavedena náhradní autobusová doprava. </span><i><span style="font-weight: 400">Jak jinak. Tenhle tajnej bod nebudeš mít rozhodně zadarmo, Pěnkavo</span></i><span style="font-weight: 400">. Po náročném putování v neskutečném vedru se odměňujeme zmrzkou a mě se definitivně vybíjí mobil. Zapamatuji si pouze to, že se musíme nějak dostat do Zruče nad Sázavou, odkud nám to dál jede za 2 hodiny. Děti mají za úkol si zapamatovat naši cílovou destinaci: Hulice, úpravna.&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400">Ve Zruči kempíme v centrálním parku a vytahujeme obědy. Děcka směňují sušenky za jablka, rohlíky za salámy. Odpočívají ve stínu, povídají si v menších skupinkách a vůbec jsou zlatí. Vačice je mi celou dobu velkou oporou. Pomáhá mi s nástupy a výstupy do autobusů. S přesuny po silnicích. Vyprávěním příběhů. Vůbec svou přítomností. Díky tomu všemu mám také možnost oběhnout si náměstí a poprosit místní obchodníky, zda by mi nemohli dobít mobil. Mám neskutečné štěstí, zadaří se mi hned ve druhém obchodě &#8211; v místním zverimexu. Začínám si konečně puťák naplno užívat.&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400">Vzhledem k tomu, že už je ale odpoledne, stíháme nakonec jen návštěvu Vodního domu (rozhodli jsme se pro něj v demokratickém hlasování :-)). A je to tam vážně super! Nebýt časového presu, užívali bychom si venkovní atrakce a vnitřní zajímavé vodní pokusy ještě několik hodin. V pozdním odpoledni však zvedáme kotvy a vyrážíme směr Keblov &#8211; opět hezky po svých. Cesta i přes naší velkou únavu uběhne rychle, až jsme všichni překvapení. Ale není se čemu divit, panuje dobrá nálada, povídáme si a zpíváme poutnické písničky. Úplně tak zapomínám na průběžné zprávy ostatním vedoucím, jak jsme na tom. Hlavně pak službě kvůli večeři, za což od ní dostanu trochu vyčiníno 🙂 Do Zátoky přicházíme rozesmátí a já šťastná. Dovedla jsem nás zpět v pořádku do tábora.&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<h3>Přijetí před Kmenovou radou</h3>
<p><span style="font-weight: 400">O svém Tajném bodu jsem až do Kmenové Rady neměla s nikým mluvit. Uplynulo tak pár dní a já jsem na večerním nástupu dostala za úkol holčičí koupání. Byla jsem do toho natolik zabraná! Při sprchování druhé skupinky se nám rozpadla sprchová hlavice a já se ji pokoušela opravit, když tu se za mnou z mlhy ozvalo: </span><i><span style="font-weight: 400">„Pěnkavo, já to po tobě převezmu.“ „Hele, to je v pohodě, Májo. Já už holky domeju. Navíc vidíš, ta blbá sprcha nám nějak stávkuje&#8230;” „Ne, Pěnkavo, fakt jdi, Tygr tam na tebe venku čeká!“ „Cože?!!“ </span></i><span style="font-weight: 400">To mě konečně vytrhlo z koupacího módu. Vylézám z koupelny a tam na mě opravdu čeká Tygr v kmenové palestině a s lucernou. </span><i><span style="font-weight: 400">„Víš, proč tady na tebe čekám, Pěnkavo?“</span></i><span style="font-weight: 400"> říká mi. Zmůžu se jen na přikývnutí.&nbsp;&nbsp;&nbsp;</span></p>
<p><i><span style="font-weight: 400">&nbsp;</span></i></p>
<p><span style="font-weight: 400">Cestou lesem si začínám uvědomovat sílu okamžiku. Je to tady, za chvilku předstoupím poprvé před Kmenovou radu! </span><i><span style="font-weight: 400">Na tohle jsi čekala a těšila ses přes dva roky, Pěnkavo.</span></i><span style="font-weight: 400"> Přehrávám si v hlavě pokyny od Tygra a také odpovědi na hypotetické otázky, které od Kmeňáků čekám. Vím, že na druhé straně budou stát moji kamarádi, že se nemám čeho obávat. Přesto, když před Kmenovou radu předstupuji, ta atmosféra je tak magická, že mě úplně pohltí. Všechno, co jsem chtěla říct, se rozplyne. Zůstávají jen rozklepané ruce a nejistý hlas. Po celou dobu pláču dojetím.&nbsp;&nbsp;&nbsp;</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400">Náčelník Kmene se mě táže, </span><i><span style="font-weight: 400">co si myslím, že bylo mým Tajným bodem? </span></i><span style="font-weight: 400">I další Kmeňáci na mě mají dotazy, tzv. na tělo. Můj tajný bod prý nebyl úplně pevně daný, zaměřený na jednu věc. O to víc je zajímá, co si z něj odnáším já. Odpovídám bohužel nesouvisle a úplně něco jiného, než jsem si připravila… A to je toto:</span></p>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li style="font-weight: 400"><i><span style="font-weight: 400">Hlavně v klidu.&nbsp;</span></i></li>
</ul>
<ul>
<li style="font-weight: 400"><i><span style="font-weight: 400">Ve stresové situaci se nejprve nadechni a pak jdi krok po kroku.&nbsp;</span></i></li>
</ul>
<ul>
<li style="font-weight: 400"><i><span style="font-weight: 400">Důvěřuj si a důvěřuj týmu.&nbsp;</span></i></li>
</ul>
<ul>
<li style="font-weight: 400"><i><span style="font-weight: 400">Ne na všechno se dá dopředu připravit.&nbsp;</span></i></li>
</ul>
<ul>
<li style="font-weight: 400"><i><span style="font-weight: 400">Neboj se zeptat.&nbsp;&nbsp;</span></i></li>
</ul>
<ul>
<li style="font-weight: 400"><i><span style="font-weight: 400">Nabij si mobil! (i když nejsi garant akce/etapy) A power banka je tvůj kamarád 🙂&nbsp;</span></i></li>
</ul>
<p><i></i><br>
<span style="font-weight: 400">A pak padne nejtěžší otázka:</span><i><span style="font-weight: 400">„Myslíš, že jsi Tajný bod splnila a zasloužíš se stát členem Kmene?” </span></i><span style="font-weight: 400">Odpovídám, že ano. A že po tom velmi dlouho toužím a doufám, že jsem Kmene hodna. A pak se sen stává skutečností. Náčelník říká, že se Rada jednomyslně usnesla, že jsem Tajný bod splnila a že mě vítá v Kmeni. Kmet mi následně na krk nasazuje nádhernou žlutou palestinu. Ten večer jsem ten nejšťastnější člověk na světě.</span></p><p><a href="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-scaled.jpg"><img decoding="async" src="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-768x1024.jpg" alt="" width="750" height="1000" class="size-large wp-image-18990" srcset="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-768x1024.jpg 768w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-225x300.jpg 225w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-1152x1536.jpg 1152w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-1536x2048.jpg 1536w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-350x467.jpg 350w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/09/IMG_20210729_074602-scaled.jpg 900w" sizes="(max-width: 750px) 100vw, 750px" /></a></p>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				</div>
		]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-penkava/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajný bod: Drak</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-drak/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-drak/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Drak]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 25 May 2021 12:54:50 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Prožili jsme]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[oddílový život]]></category>
		<category><![CDATA[rituál]]></category>
		<category><![CDATA[starší děti]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[tradice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://oddilpoutnici.cz/?p=17645</guid>

					<description><![CDATA[16. 12. 2018 mě Bebina v noci vzbudila a šla se mnou ven. Zavedla mě před Kmenovou radu. Pozdravila jsem je a oni mě taky. V tu chvíli jsem byla šťastná, ale i unavená. Pak mi náčelník Kmenové rady začal vysvětlovat můj Tajný bod. Tajný bod byl vybrat si z<a class="moretag" href="https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-drak/"> Číst více</a>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[		<div data-elementor-type="wp-post" data-elementor-id="17645" class="elementor elementor-17645">
						<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-76487b47 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="40032" data-id="76487b47" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-7b80a615" data-eae-slider="44114" data-id="7b80a615" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-763adab2 elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="763adab2" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<p>16. 12. 2018 mě Bebina v noci vzbudila a šla se mnou ven. Zavedla mě před Kmenovou radu. Pozdravila jsem je a oni mě taky. V tu chvíli jsem byla šťastná, ale i unavená. Pak mi náčelník Kmenové rady začal vysvětlovat můj Tajný bod. Tajný bod byl vybrat si z Poutníků lidi, které mám ráda nebo ty, na kterých mi záleží, a napsat o nich.</p><p><span>Potom jsem různě psala a přemýšlela, co tam mám ještě napsat, aby to nemělo jenom pár vět. Nakonec jsem měla asi deset lidí, u kterých jsem hluboce přemýšlela. Přidala jsem na ten papír, kam jsem to psala, ještě fotky z poutnického kalendáře. Vím, že mi Kmenová rada poslala i dopis, že na mě nezapomněli a že se to může rozšířit o další lidi, ke kterým mám city.</span></p><p><span>No a pak už byla </span><a href="https://oddilpoutnici.cz/blog/post-timeline/rychle-sipy-branily-svuj-znak/">únorová výprava</a><span> a já jsem šla s Bebinou ven, kde byli lidi, o kterých jsem psala. Když jsem byla u těch lidí, tak jsem jim to přečetla. Někdy to bylo dobrý, ale byl tam problém takový, že jsem tam měla věty, které jsem ani říct nechtěla.</span></p><p><span>Potom, když jsem přišla k poslednímu člověku, tak holky a kluci, kteří nebyli v Kmeni, odešli a ostatní se shromáždili. Pozdravili mě a já je. Zeptali se mě, jestli mi Tajný bod něco dal a já jsem jim odpověděla. Dali mi kmenovou palestinu a vyfotili jsme se. Byla jsem strašně šťastná. Možná jsem i brečela.</span></p>
<p><a href="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/05/received_1382494172124714.jpeg"><img decoding="async" src="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/05/received_1382494172124714.jpeg" alt="" width="563" height="750" class="alignnone size-full wp-image-17646" srcset="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/05/received_1382494172124714.jpeg 563w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/05/received_1382494172124714-225x300.jpeg 225w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/05/received_1382494172124714-350x466.jpeg 350w" sizes="(max-width: 563px) 100vw, 563px" /></a></p>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				</div>
		]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-drak/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajný bod: Tygr</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-tygr/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-tygr/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Poutník]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 11 Apr 2021 19:08:15 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Blog Inspiruj se]]></category>
		<category><![CDATA[Online aktivity a distanční aktivity]]></category>
		<category><![CDATA[Prožili jsme]]></category>
		<category><![CDATA[aktivity]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[starší děti]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[tradice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://oddilpoutnici.cz/?p=16972</guid>

					<description><![CDATA[Moje první část Tajného bodu, tedy závěrečného bodu Základní oddílové zkoušky, byla, že mám udělat hru pro děti na výpravě, no ale ta hra byla online, protože je COVID-19. Jako hru jsem si vymyslela pexeso s příchutí různých ovocí, protože naše téma na výpravě byl WIlly Wonka. No a tak<a class="moretag" href="https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-tygr/"> Číst více</a>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[		<div data-elementor-type="wp-post" data-elementor-id="16972" class="elementor elementor-16972">
						<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-63beec7f elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="81990" data-id="63beec7f" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-5d4e83a5" data-eae-slider="69139" data-id="5d4e83a5" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-5d0323c8 elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="5d0323c8" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<p>Moje první část Tajného bodu, tedy závěrečného bodu <a href="https://oddilpoutnici.cz/vzdelani/">Základní oddílové zkoušky</a>, byla, že mám udělat hru pro děti na výpravě, no ale ta hra byla online, protože je COVID-19. Jako hru jsem si vymyslela pexeso s příchutí různých ovocí, protože naše téma na výpravě byl WIlly Wonka. No a tak jsem tam dala ty příchutě, jaký by mohla mít žvýkačka.</p><p><span>Další částí bodu bylo, že jsem měla udělat online workshop pro veřejnost na oslavě </span><a href="https://oddilpoutnici.cz/blog/3-narozeniny-nk/" style="background-color: #ffffff">3. narozenin Neobyčejné klubovny</a><span> a tím byl udělat si něco barvičkama na sklo. Ze začátku jsem měla trému, ale pak to bylo v pohodě.</span></p><p style="text-align: center"><a href="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-scaled.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" src="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-1024x768.jpg" alt="" width="750" height="563" class="alignnone wp-image-16973 size-large" srcset="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-1024x768.jpg 1024w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-300x225.jpg 300w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-768x576.jpg 768w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-1536x1152.jpg 1536w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-350x263.jpg 350w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/04/124090620_375174870485262_6610569291306565833_n-scaled.jpg 1200w" sizes="(max-width: 750px) 100vw, 750px" /></a></p>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				</div>
		]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-tygr/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Brňák: Moje cesta do Kmene Poutníků</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/brnak-moje-cesta-do-kmene-poutniku/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/brnak-moje-cesta-do-kmene-poutniku/#comments</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Brňák]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Mar 2021 10:00:50 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Blog Inspiruj se]]></category>
		<category><![CDATA[Prožili jsme]]></category>
		<category><![CDATA[inspirace]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[rituál]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[tradice]]></category>
		<category><![CDATA[vedoucí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://oddilpoutnici.cz/?p=16563</guid>

					<description><![CDATA[Dne 26. 10. jsem se stal součástí Kmene oddílu Poutnicí. Co tomu předcházelo? Jaká byla moje cesta? To se dozvíte v následujícím článečku. Začalo už během minulého školního roku, od tábora jsem se prokousával oddílovou zkouškou a moje tempo nebylo bůh ví jaké. Tu přišel Opičák, že už i Koza<a class="moretag" href="https://oddilpoutnici.cz/blog/brnak-moje-cesta-do-kmene-poutniku/"> Číst více</a>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[		<div data-elementor-type="wp-post" data-elementor-id="16563" class="elementor elementor-16563">
						<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-57af5e75 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="80909" data-id="57af5e75" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-2594a73c" data-eae-slider="36831" data-id="2594a73c" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-1ddba64e elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="1ddba64e" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<p>Dne 26. 10. jsem se stal součástí Kmene oddílu Poutnicí. Co tomu předcházelo? Jaká byla moje cesta? To se dozvíte v následujícím článečku.</p><p><span>Začalo už během minulého školního roku, od tábora jsem se prokousával oddílovou zkouškou a moje tempo nebylo bůh ví jaké. Tu přišel Opičák, že už i Koza dal slib, do kdy to udělá, a co tedy já? Po chvíli hecování jsme se domluvili na sázce. Buď to stihnu do konce února 2019, nebo budu muset nahrát video, jak skáču 20 placáků do bazénu a dát ho veřejně do firemního messengeru. Opičák se v případě prohry měl postavit na hlavu.</span></p><p><span>Nakonec jsem úkol splnil s třídenním zpožděním. Poslední den jsem nesplnil bod týkající se rozpoznání listů strom, k těm se ještě vrátíme. Nicméně Op byl spokojen s tím, že jsem to dotáhnul, a tak se nade mnou slitoval a na hlavu se stejně postavil. Dlouho jsem pak čekal na to, kdy přijde samotný tajný bod, až nadešel den na táboře 2019, kdy jsem poprvé v životě předstoupil před kmenovou radu, kam mě dovedl Dráček jako poslední člen Kmene. Rada mě seznámila s úkolem, který zněl: „Od září do konce října budeš dostávat různé úkoly, které budeš muset splnit. Všechny budou vždy označeny velkými písmeny TB. Úkol ti může zadat kdokoliv z Kmene a jejich zadání můžeš očekávat různými způsoby.“ Když jsem si toto zadání vyslechnul, ještě jsem nevěděl, jak kreativní lidé v Kmeni jsou a co všechno se může pod označením různými způsoby/kanály skrývat&#8230;</span></p><p><span>Je tu 1. září a dobrodružství začíná. Jsem čerstvě ženatý a užívám si líbánky s Bláťou. Najednou v messengeru TB od Opa: „Přečti si report z tábora a připoj jeden komentář.“ Plním hned ten večer a říkám si: paráda, mám na týden vystaráno. Na dovolené jsem nakonec plnil ještě 3 další úkoly&#8230; Úkolů bylo celkem 33, takže vám nemůžu vylíčit každý, ale přeci jen některé stojí za zmínku. Představte si, že jdete ráno do práce a za stěračem lístek se vzkazem: „TB: Udělej 10 sklapovaček☺“ Nebo, koho vám připomíná? „TB: Běž do květinářství a kup květinu a věnuj jí první ženě, kterou potkáš.“ No rukopis je jasný, byl to Op. Pak byly úkoly, které jsem si doslova užil: „TB: Kup si zmrzlinu, pořádně si to užij a natoč se.“ „TB: Udělej si každý den 10 minut času jen pro sebe (na 14 dní úkol).“ „TB: Udělej každý den někomu radost.“</span></p><p><img loading="lazy" decoding="async" src="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/03/tb_brno.png" alt="" width="580" height="726" class="alignnone wp-image-16569 size-full" srcset="https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/03/tb_brno.png 580w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/03/tb_brno-240x300.png 240w, https://oddilpoutnici.cz/wp-content/uploads/2021/03/tb_brno-350x438.png 350w" sizes="(max-width: 580px) 100vw, 580px" /></p><p>U tohoto tajného bodu se ještě zastavím. Ze začátku jsem Bláťu proklínal. Ale nakonec se to proměnilo v něco moc příjemného. Užíval jsem si dělání radosti ostatním. Jen mě mrzelo to focení jako důkaz, protože pak to lidé nevnímali, jako, že je to od srdce. Škoda, že to nemohlo být jen tak. Slíbil jsem, že se vrátím ke stromům. Nebyla by to Vlčice, aby mě neprověřila. Tak jsem se musel vyfotit s 5 stromy. Našel jsem nakonec 4 z nich, jenom ta jedlička mi unikla, a to jsem za ní jel až na Moravu, na Zámek Lednice! V obrovském parku ani jedna jedlička. Zkoušel jsem i pražské parky, taky nic.</p><p><span>Než přejdu k samotnému předstoupení před radou, tak se dotknu ještě originálních způsobů doručení TB. Už jsem psal o vzkazu za stěračem. Messenger asi každý čekal, stejně tak mail, či SMSku. Když jsem však dostal první mail do práce, začal jsem být pozornější celý den. Následovaly zprávy od mých kolegů. Představte si, že vám někdo z práce donese balíček oříšků, když ho otevřete najdete v něm papírek a na něm TB. Pak přijdete na oslavu 30 let oddílu Tuláci Karlín a tam někdo ohlásí na mikrofon, že má dopis pro Brňáka a co na něm? TB! Musím říct, že to už jsem šel opravdu do kolen.</span></p><p><span>No a máme tu 26. říjen, je večer a my se chystáme na večerní program. Vím, že nás za chvíli čeká program pro Seniory, ale zatím máme chvíli pauzu. Dáváme s Pěnkavou do kupy jídelnu, a tak nějak si všímám, že zmizela většina vedoucích. Najednou si pro mě do jídelny přijde Dráček. To už jsem tušil, že se něco děje.</span></p><p><span>Říkám si a sakryš, mám u sebe vytisknutou mapu všech úkolů, kterou jsem na podzimky měl mít (další TB)? Uff, mám ji u sebe, tak snad to klapne. Předstupuji před radu, oba s Dráčkem pozdravíme. Snažím se smát a být pozitivní, abych zakryl nervozitu. Následně mám radě sdělit, co mi TB dal. Co to tedy bylo? Uvědomil jsem si, že když chci, nezapomínám! Klíčem je si věci psát a být důsledný při plnění, kontrolovat si zápisky. Hlavně jsem si uvědomil, že o to, být v Kmeni, opravdu hodně stojím. Často jsem úkoly plnil s velkým vypětím sil i přes pracovní povinnosti a šlo to. Některé úkoly mi ukázaly cestu, jak odpočívat a do svého života vrátit více radosti. Jestli má být tajný bod na míru, tak tohle opravdu sedlo! Upřímné a velké díky patří všem v Kmeni, kteří se na tomto dobrodružství podíleli a umožnili mi ho prožít. Držím palce všem dalším, co budou o svoje místo v Kmeni teprve bojovat!</span></p>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				</div>
		]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/brnak-moje-cesta-do-kmene-poutniku/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>1</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajný bod: Vlčice</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-vlcice/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-vlcice/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vlčice]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 27 Aug 2018 07:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Blog Inspiruj se]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[rozvoj osobnosti]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[vzdělání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-vlcice/</guid>

					<description><![CDATA[<p>,,Hmmm, palestína jo? A žlutá? Proč ne modrá? No to je jedno. Ale kdo jí má, je v <a href="/kmen/">Kmeni</a>. To je dost zajímavé a lákavé.“ Tyto otázky, jsem si kladla s příchodem do oddílu Poutníci. Fajn, udělám si <a href="/zakladni-oddilova-zkouska/">Základní oddílovou zkoušku</a>. Děti mi s tím určitě pomůžou. Tajného bodu jsem se hodně bála. Je takových věcí co neumím, nezvládám úplně suprově, či z nich mám respekt. No, nevadí, až přijde ten správný čas…nějak to dopadne. </p>

<p><a href="/obrazky/texty-velke/vlcice-kmen-1.jpg" rel="lightbox"><img width="500" height="372" src="/obrazky/texty-velke/vlcice-kmen-1-nahled.jpg" alt="vlcice-kmen-1-nahled" /></a></p>

<!-- by Texy2! -->]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[		<div data-elementor-type="wp-post" data-elementor-id="6174" class="elementor elementor-6174">
						<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-640295db elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="20820" data-id="640295db" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-2ac3daed" data-eae-slider="2349" data-id="2ac3daed" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-72eaf388 elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="72eaf388" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<p>,,Hmmm, palestína jo? A žlutá? Proč ne modrá? No to je jedno. Ale kdo jí má, je v <a href="/kmen/">Kmeni</a>. To je dost zajímavé a lákavé.“ Tyto otázky, jsem si kladla s příchodem do oddílu Poutníci. Fajn, udělám si <a href="/zakladni-oddilova-zkouska/">Základní oddílovou zkoušku</a>. Děti mi s tím určitě pomůžou. Tajného bodu jsem se hodně bála. Je takových věcí co neumím, nezvládám úplně suprově, či z nich mám respekt. No, nevadí, až přijde ten správný čas…nějak to dopadne.</p><p></p><p><a href="/obrazky/texty-velke/vlcice-kmen-1.jpg" rel="lightbox"><img loading="lazy" decoding="async" width="500" height="372" src="/obrazky/texty-velke/vlcice-kmen-1-nahled.jpg" alt="vlcice-kmen-1-nahled" /></a></p><p><!-- by Texy2! --></p><p><br />Čas letěl. Občas mě přepadla myšlenka, ha, že by…? No tak ne. Jeden čas jsem se tím, tak zabývala, až jsem si hlídala, všechno co dělám. ,, Tak, STOP!“ Tento oddíl takhle nefunguje. Jsou se mnou, ne proti mně.! Vypustila jsem to z hlavy a opravdu začala žít v oddílu jak se má.</p><p>Jednoho krásného dne byla porada. Byla u Vačice doma. Všechno jako vždy a najednou… kdo bude dávat ramcák na tábor (<a class="filedownload pdf" href="/dokumenty/183/">Ramcák – Ochránci světla</a>) dohromady? Najednou zjišťuji, že moje jméno je v permanenci. „Co? Já? No, ne, to nejde.“ Bylo zbytečné se obhajovat. Cože, Bláťa souhlasí?. Tak jinak, vrhám neskutečně smutný pohled na Michala – Vačici (takový pohled jsem nedělala ani u maturity). Nic, neviděl, neslyšel, nevnímal. Šeptám ,, Michale, to nemůžeš dopustit, já a ramcák.“ Michal ,,Ty to zvládneš.‘‘ Ano, tušíte správně, ale já netušila.</p><p>Proč mám skládat ramcák já, odpovědí bylo mnoho. Musím více komunikovat, orientace v dokumentech na disku. Jasně, abych se více seznámila s dějem hry Škola magie a umění. <a href="/text-zakladni-oddilova-zkouska-tajny-bod/">Tajný bod</a> mě ale vůbec nenapadl. Když jsem nevěděla, stačilo se zeptat. Všichni mi rádi pomohli. Stačilo jen napsat nebo zavolat. Nikdo mě neodmítnul.</p><p>Pár dní před táborem bylo takové to ticho kvůli ramcáku. Napadlo mě. Děje se něco, dala jsem tam vše? Nic, odpovědi byly takové,, jo, v pohodě. Tak fajn, dneska návštěvní den, super, ples, bezvadný. A ramcák funguje. Jdu číst pohádku Ádě do stanu, ta chce ale Vačici. &#8222;Áďo, Michal tu momentálně není, určitě za chvilku přijde. Do té doby ti budu povídat já .“</p><p>Po mém slibu Adélce, se objevilo velké světlo, nebo jiné než je od svítilny. Napadlo mě &#8222;sakra, co tu dělají s tím světlem?“ A z venku se ozval hlas Lentilky &#8222;Dano pojď ven“. Odpovídám: &#8222;Lentilko, já nemůžu…“ a vykouknu ven ze stanu. HA. Lentilka s loučíííííí, vauhh. A<br />palestinou na krku.</p><p>Lentilka mě vede cestou k molu. Hlavou se mi honilo mnoho myšlenek. Je to krátký kousek cesty tak cca 2–3 min. Zdálo se mi, že jdeme půl hodiny.</p><p>Došly jsme ke kmenové radě. Bylo to fantastické, tajemné, nádherné. Náčelnice Kmene začala mluvit. Jako první mi bylo oznámeno, že jsem tajný bod splnila. Jako druhé, že mým úkolem byl ramcák. Nemohla jsem tomu uvěřit. Byla mi předána palestina. Až když jsme se šli fotit na molo, tak mi to došlo. Začala jsem projevovat radost a všechny objímat. Byl to opravdu dost zajímavý a na zážitky plný a emočně nabitý den. Ale chci říct, že ty dny s vámi ,, Poutníci“ jsou k nezaplacení. Za žádný peníze nekoupíte úsměvy od srdce. Plno zážitků, které vyprávím jsou díky vám. Světlo vaším krokům a děkuji.</p>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				</div>
		]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-vlcice/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Bebina: Juchů, konečně v Kmeni</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/juchu-konecne-v-kmeni/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/juchu-konecne-v-kmeni/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Bebina]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 26 Jun 2016 06:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Prožili jsme]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[teenageři]]></category>
		<category><![CDATA[tradice]]></category>
		<category><![CDATA[vzdělání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://oddilpoutnici.cz/blog/juchu-konecne-v-kmeni/</guid>

					<description><![CDATA[Přijela jsem do Prahy na závod 24 hodin na koloběžce. Bylo mi divné, že Opičák po mně chtěl, abych přijela dřív a pomohla tam postavit ty stany, když v Praze je tolik lidí, kteří by tam mohli přijít, ale přijela jsem. Zhruba po půl hodině, co závod začal, se mě Bláťa zeptala:<a class="moretag" href="https://oddilpoutnici.cz/blog/juchu-konecne-v-kmeni/"> Číst více</a>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Přijela jsem do Prahy na závod <a href="/text-24-hodin-na-kolobezce-poctvrte-na-pohodu/">24 hodin na koloběžce</a>. Bylo mi divné, že Opičák po mně chtěl, abych přijela dřív a pomohla tam postavit ty stany, když v Praze je tolik lidí, kteří by tam mohli přijít, ale přijela jsem. Zhruba po půl hodině, co závod začal, se mě Bláťa zeptala: „Bebino, nechceš jít s námi nakupovat?“ Řekla jsem, že jo. Myslela jsem, že jde jen Bláťa a Opičák, ale nakonec šel i Matěj a Chumba. Bylo mi divné, že nás jde tolik, a že Efa nemůže jít s náma, ale vůbec mě nenapadlo, že bych mohla plnit <a href="/text-zakladni-oddilova-zkouska-tajny-bod/">Tajný bod</a>.</p>
<p>Jeli jsme autobusem na Hradčanskou, kde jsme si stoupli na chodník a všichni si nandali palestiny, co mají Kmeňáci a kdo má, tak si nasadil na palestinu březové lístky. Poté mi Opičák přečetl příběh, který byl o <a href="http://sedastrelka.skauting.cz/files/jean-giono---mu%C5%BE,-kter%C3%BD-s%C3%A1zel-stromy.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">muži, který sázel stromy</a> (bylo to osm papírů).</p>
<p>Po přečtení mi bylo sdělěno, že mám tento příběh jít převyprávět někomu na tramvajovou zastávku. Nabídli mi, že mi příběh přečtou ještě jednou, nechtěla jsem. S ohromnou nervozitou jsem šla na zastávku, vedoucí však zůstali stát na místě. Já jsem si ale spletla zastávky a šla na autobusovou. Vybrala jsem si paní, co stála při kraji. Řekla jsem jí, kdo jsem, a že jsem z oddílu Poutníci a musím teď splnit můj Tajný úkol (bod). Paní mě vyslechla, ale myslím si, že byla trošku zmatená z toho, co jsem jí převyprávěla. Vrátila jsem se k vedoucím. Ti mi řekli, že jsem úkol splnila, ale že se jestě nedozvím, jestli jsem se dostala do Kmene nebo ne.</p>
<p>Byla jsem celý den strašně nervózní. Měla jsem strach, že jsem to nesplnila kvůli tomu, že jsem šla na autobusovou zastávku místo té tramvajové. Celý den se nic nedělo, ale pak přišel večer. Jela jsem s Leou dvě kolečka a když jsem se vrátila, stála tam Křeček s loučí. Přivedla mě před Kmenovou radu.</p>
<p>Pozdravili jsme se a Bláťa ke mně začala mluvit. Čekala jsem, co teda bude. A Bláťa řekla: „Kmenová rada se shodla, že jsi Tajný bod splnila a stáváš se členkou kmene.“ V tu chvíli jsem měla nepopsatelně obrovskou radost, v hlavě mi proběhlo spousty věcí a okolí bylo plné emocí. Potom Opičák zvolal: „Áďo, pojď sem.“ Koukala jsem na ni. Op se mě zeptal: Pamatuješ si tuhle slečnu?“ Vůbec jsem netušila, kdo by to mohl být.</p>
<p>Tahle slečna stála na té zastávce, a také poslouchala, co jsem vyprávěla, byla to Opičákova kamarádka, která jim pak vše řekla. Všichni mi pak pogratulovali, vyfotili jsme se a vrátili jsme se jezdit. Byla jsem tak šťastná, že jsem brečela. Celý druhý den jsem pak hrdě nosila palestinu na krku.</p>
<p>Na tento okamžik jsem čekala tři a půl roku, několikrát jsem tu zkoušku nedodělala a nebo jsem ji ztratila, ale nikdy jsem to nevzdala. Všechno se dá zvládnout, jen si musí každý věřit. Děkuju moc všem, co mě v tom podpořili a říkali, že to nemám vzdávat, to znamená oddílu a rodině. Byl to nepopsatelně krásný zážitek, na který nikdy nezapomenu. A Tajný bod jsem splnila na pátek 13.</p>
<p><a href="/obrazky/kronika/bebina-kmen.jpg" rel="lightbox"><img loading="lazy" decoding="async" src="/obrazky/kronika/bebina-kmen-nahled.jpg" alt="bebina-kmen-nahled" width="500" height="375" /></a></p>
<h3>Muž, který sázel stromy</h3>
<p>Celé dílo si můžete přečíst <a href="https://docplayer.cz/16563250-Jean-giono-muz-ktery-sazel-stromy.html">ZDE</a>.</p>
<div class="video"></div>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/juchu-konecne-v-kmeni/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajný bod: Křeček</title>
		<link>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-krecek/</link>
					<comments>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-krecek/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Poutník]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 04 Feb 2016 13:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Blog Inspiruj se]]></category>
		<category><![CDATA[Prožili jsme]]></category>
		<category><![CDATA[Kmen]]></category>
		<category><![CDATA[rozvoj osobnosti]]></category>
		<category><![CDATA[Tajný bod]]></category>
		<category><![CDATA[teenageři]]></category>
		<category><![CDATA[vzdělání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-krecek/</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na <a href="/text-podzimky-2015-kameny-moci/">podzimkách</a> jsem čekala, kdy mi přijde tajnej bod. Vůbec nic se nedělo a zbyl mi už poslední večer před odjezdem. Už jsem si říkala, že už mám klid že se nic dít nebude a že na tajný bod už je málo času. Šla jsem spát.</p>

<p>Spím… A tu se mnou někdo vrtí. Probudím se a tam Dan. Říká ,,Křečku pojď." ,,Musím?" zeptala jsem se. Dan se zasmál a řekl že musím.</p>

<!-- by Texy2! -->]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[		<div data-elementor-type="wp-post" data-elementor-id="5815" class="elementor elementor-5815">
						<section class="has_eae_slider elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-24e4617 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default" data-eae-slider="22231" data-id="24e4617" data-element_type="section" data-e-type="section">
						<div class="elementor-container elementor-column-gap-default">
					<div class="has_eae_slider elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-5430fc07" data-eae-slider="63890" data-id="5430fc07" data-element_type="column" data-e-type="column">
			<div class="elementor-widget-wrap elementor-element-populated">
						<div class="elementor-element elementor-element-2255e06 elementor-widget elementor-widget-text-editor" data-id="2255e06" data-element_type="widget" data-e-type="widget" data-widget_type="text-editor.default">
				<div class="elementor-widget-container">
									<p>Na <a href="/text-podzimky-2015-kameny-moci/">podzimkách</a>&nbsp;jsem čekala, kdy mi přijde tajnej bod. Vůbec nic se nedělo a zbyl mi už poslední večer před odjezdem. Už jsem si říkala, že už mám klid že se nic dít nebude a že na tajný bod už je málo času. Šla jsem&nbsp;spát.</p>
<p>Spím… A&nbsp;tu se mnou někdo vrtí. Probudím se a tam Dan. Říká ,,Křečku pojď.&#8220; ,,Musím?&#8220; zeptala jsem se. Dan se zasmál a řekl že&nbsp;musím.</p>
<p><!-- by Texy2! --></p>
<p>Oblékla jsem se a šla. Dan mě přivedl do jídelny kde byli členové <a href="/kmen/">kmenu</a>. Šli jsme k&nbsp;nim. Dan řekl něco, co si už nepamatuju…</p>
<p>Dostala jsem úkol říct každému co se mi na něm líbí a co ne a oni mě pak naopak. Bylo to hrozné ač se zdá že to nic není. Klepala jsem se, bála jsem se. Nevěděla jsem co komu říct… Jak na to budou reagovat… Bylo to na mě opravdu&nbsp;těžké.</p>
<p>Tajný bod jsem splnila. Bláťa (náčelnice <a href="/kmen/">Kmene</a>) ke mě přistoupila a dala mi žlutou palestinu. Pogratulovali mi a mě se ulevilo. Bylo mi ale líto že už je po všem a já už nemám na co čekat a o&nbsp;co se snažit. Škoda ze je to jen jednou.<br><br></p>
<div class="imgd" style="width: 410px">
<p><a title="Hrdá členka Kmene" href="/obrazky/stezky/zoz/krecek-tajny-bod.jpg" rel="lightbox"><img loading="lazy" decoding="async" title="Hrdá členka Kmene" width="400" height="350" src="/obrazky/stezky/zoz/krecek-tajny-bod-nahled.jpg" alt="krecek-tajny-bod-nahled"></a></p>
<p class="popisekpodobr">Hrdá členka Kmene</p>
</div>								</div>
				</div>
					</div>
		</div>
					</div>
		</section>
				</div>
		]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://oddilpoutnici.cz/blog/tajny-bod-krecek/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
