Výprava za odměnu - Krušné hory

První víkend v červnu jsme s několika dětmi vyrazili do Krušných hor, do chatové oblasti Třebíška nedaleko obce Výsluní. V těchto končinách se Poutníci ocitli poprvé, a tak jsme byli zvědaví, co nás tam čeká. Výprava byla pod stany, ale jako zázemí nám sloužila malá chatka. Můžeme být rádi, že se předpovědi počasí, které slibovaly déšť, nenaplnily, jelikož jsme hned první den zjistili, že jednomu stanu chybí plachta. 😀

První večer se za námi zastavila čarodějka, která na Bradavické škole vyučuje předmět Magické runy. Pověděla nám o temné historii Krušných hor, o opuštěných vesnicích, ekologické zkáze i kráse a odlehlosti zdejší přírody. Čarodějka se zabývá pochmurnou atmosférou hor a předmětem jejího zájmu je získání kouzelné runy, která by pomohla vnést do oblasti světlo, lásku a naději. Runu však ukrývá mág, který zanevřel na dobro a skrývá se ve sklepení blízké zříceniny Hasištejn. Tam tedy mířily naše kroky následující den.

Během pouti jsme procházeli krušnohorskými loukami, údolími i lesy, navštívili jsme oblast výskytu břízy ojcovské a vystoupali na vrchol Kokrháč, ze kterého jsme měli výhled na velkou část rozlehlých hor.

Když jsme přes hory a doly dorazili ke zřícenině, čekalo nás nemilé překvapení. Na místě se konala uzavřená komerční akce pro místní, kteří si vstup zaplatili, a nám tak nebyl vstup umožněn. Naštěstí jsme nemuseli dlouho hledat, abychom našli tajemné sklepení, ve kterém se ukrýval mág. Runu nám však dát nehodlal. Byl plný zahořklosti a vzteku na lidstvo, nad jehož záchranou již dávno zlomil hůl. My jsme ho však pozvali na večerní gulášek s láskou vařený na ohni. To by musel mít místo srdce kámen, aby z takové dobroty nepookřál!

Cestou zpět jsme se ještě stihli zastavit na zmrzlinu, kterou jsme si po čtrnácti kilometrech divokého stoupání a klesání opravdu vychutnali. Část z nás se stihla i vykoupat v nedalekém Rybníčku. 🙂

Mág samozřejmě kouzlu dobrého guláše podlehl a runu nám věnoval. V noci jsme po svíčkách došli na krásné místo uprostřed březového háje, kde jsme si společně zameditovali a poprosili síly o světlo a lásku pro sebe i pro ostatní.

Děti každopádně z celého víkendu nejvíce ocenily pobyt na louce a chytání kobylek. Snad jsme místu něco přinesli a snad si z něj i něco odnášíme. 

Rádi bychom také tímto poděkovali mamince Baruše, která nám zapůjčila chatičku a krásnou zahrádku. A děkujeme za ňamózní perník!

Kategorie: Prožili jsme

0 komentářů

Napsat komentář

Zástupce avatara

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

První víkend v červnu jsme s několika dětmi vyrazili do Krušných hor, do chatové oblasti Třebíška nedaleko obce Výsluní. V těchto končinách se Poutníci ocitli poprvé, a tak jsme byli zvědaví, co nás tam čeká. Výprava byla pod stany, ale jako zázemí nám sloužila malá chatka. Můžeme být rádi, že se předpovědi počasí, které slibovaly déšť, nenaplnily, jelikož jsme hned první den zjistili, že jednomu stanu chybí plachta. :D První večer se za námi zastavila čarodějka, která na Bradavické škole vyučuje předmět Magické runy. Pověděla nám o temné historii Krušných hor, o opuštěných vesnicích, ekologické zkáze i kráse a odlehlosti zdejší přírody. Čarodějka se zabývá pochmurnou atmosférou hor a předmětem jejího zájmu je získání kouzelné runy, která by pomohla vnést do oblasti světlo, lásku a naději. Runu však ukrývá mág, který zanevřel na dobro a skrývá se ve sklepení blízké zříceniny Hasištejn. Tam tedy mířily naše kroky následující den. Během pouti jsme procházeli krušnohorskými loukami, údolími i lesy, navštívili jsme oblast výskytu břízy ojcovské a vystoupali na vrchol Kokrháč, ze kterého jsme měli výhled na velkou část rozlehlých hor. Když jsme přes hory a doly dorazili ke zřícenině, čekalo nás nemilé překvapení. Na místě se konala uzavřená komerční akce pro místní, kteří si vstup zaplatili, a nám tak nebyl vstup umožněn. Naštěstí jsme nemuseli dlouho hledat, abychom našli tajemné sklepení, ve kterém se ukrýval mág. Runu nám však dát nehodlal. Byl plný zahořklosti a vzteku na lidstvo, nad jehož záchranou již dávno zlomil hůl. My jsme ho však pozvali na večerní gulášek s láskou vařený na ohni. To by musel mít místo srdce kámen, aby z takové dobroty nepookřál! Cestou zpět jsme se ještě stihli zastavit na zmrzlinu, kterou jsme si po čtrnácti kilometrech divokého stoupání a klesání opravdu vychutnali. Část z nás se stihla i vykoupat v nedalekém Rybníčku. :) Mág samozřejmě kouzlu dobrého guláše podlehl a runu nám věnoval. V noci jsme po svíčkách došli na krásné místo uprostřed březového háje, kde jsme si společně zameditovali a poprosili síly o světlo a lásku pro sebe i pro ostatní. Děti každopádně z celého víkendu nejvíce ocenily pobyt na louce a chytání kobylek. Snad jsme místu něco přinesli a snad si z něj i něco odnášíme.