Kryštof harant z Polžic a Bezdružic

Kryštof harant z Polžic a Bezdružic – Cristoph The Bastard From The Half-spoons And Without Satelittes

Kryštof Harant se svou druhou ženou Barborou Miřkovskou z Tropčic

Černý rytíř nás poslal k Medvědímu pramínku, kde jsme nalezli přítele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Psal zrovna svůj cestopis a když odcházel, vytratil jeho část. Dočetli jsme se, že jsme v Benátkách, odkud chtějí oba odjet do Svaté země. Kryštofu Harantovi jsme věnovali roucho, které se mu moc líbilo a slíbil nám za něj, že nám po návratu řekne, co vše viděl v cizích krajích.

Večer přijel Chumba s Bárou (která doma nechala snad i hlavu, protože si půjčovala od Bláti i ponožky) a byli jsme všichni.

Zdobení roucha pro Kryštofa Haranta

Přispěchal nám poté Rudolf II. s plánkem stroje času, aby ještě stihl jeho návrat – bál se, že by zestárl, a navíc ho chtěl na svém dvoře. Nakonec jsme stroj času sestavili i přesto, že jsme několikrát udělali chybu a vrátili se v čase nazpět. Naštěstí ne o mnoho. Po cestě časem zabouchal na dveře Rudolf II., který použil stroj po nás, ale asi chybně, a proto velmi zestárnul. Hodlal uspořádat hostinu ku příležitosti vydání cestopisu, který napsal Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Uklidili jsme všechen nepořádek. Stihli jsme to, než zabušil na dveře Rudolfův šašek. Ten uvedl a představil účastníky slavnosti – Rudolf II. se Sirael, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se svou ženou Barborou Miřkovskou z Tropčic a Eliškou, dítětem z prvního manželství.

Talentovaná houslistka

Byla to velkolepá oslava, kde nám Kryštof harant povídal o svých cestách a nezapomněl se zmínit o Svatém grálu. Šašek prováděl jako obvykle vylomeniny a choval se nezdvořile. Rudolf II. byl již zestárlý a Sirael se o něj mile starala. Dokonce mu jednou zaskočilo sousto a Kryštof Harant ho zachránil bouchnutím do zad před udušením. A dítě Kryštofa Haranta? To bylo velice nemocné a umouněné.

Celý název cestopisu, který sepsal Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic:

Putování aneb Cesta z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a svaté panny Kateřiny v pusté Arábii ležící, na dva díly rozdělená a od urozeného pána, pana Kryštofa Haranta z Polžic a z Bezdružic a na Pecce etc., římského císaře Jeho Milosti rady a komorníka léta 1598 šťastně vykonaná i také pěknými figurami ozdobená. Jest při tom i krátké vypsání některých národův a obyčejův jejich, též zemí, krajin, ostrovův i měst i jiných rozličných věcí.

Kryštof Harant neměl v oblibě Fridricha Falckého. I u hostiny na něj nadával. Asi proto v noci přišel muž, který nás probudil bubnováním a čtením více než šedesáti jmen, které se mají dostavit k soudu pro vlastizradu a urážku majestátu, jakožto i církve.

Po konci slavnosti Bára s Michalem hráli duo. Bára na Housle a Michal na kytaru. Soudě dle Michalova nadšeného zvolání „Jo, jo, jo! To je vono!“ po každé písničce, můžeme brzy očekávat společné CD.

Kat Mydlář

Na soud jsem se dalšího dne šli podívat. Odsouzeno k hrdelnímu trestu bylo celkem 27 českých pánů, mezi nimi i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Poprava se konala na Staroměstském náměstí. Kat Mydlář sťal hlavu Kryštofu Harantovi a ptal se po dalším z odsouzených. My jsme šli raději pryč. Eva však zakřičela něco proti Fridrichu Falckému, a tak se za námi kat Mydlář rozeběhl, rozrazil dveře branky, které jsme neudrželi a táhl si Evu k popravišti. Nakonec ho uprosila s tím, že neřekne jediné křivé slovo proti Fridrichu Falckému a nechal ji být.

Fotogalerie je na našem Rajčeti.