Bourání tábora 2020

Ve skromném složení Martina, Koza a já Pajdák jsme se vydali zbourat tábor a dát louku zase do původní podoby, kterou má mít mimo letní prázdniny. Už v pátek jsme nasedli do vozu, tentokrát byl sraz na Zličíně. Nejprve jsme se podívali do lomu Na Požárech blízko Řeporyjí, kam chodil se svým oddílem Jaroslav Foglar. Při jízdě k další zajímavosti, lesnímu židovskému hřbitovu, začalo neskutečně pršet, takže jsme zastavili na prvním možném místě a dali si půlhodinovou pauzu, při které jsme se i navečeřeli.

Noc jsme strávili u Zelené budky a zjistili jsme, že se v místním přístřešku v pohodě vyspí pět lidí. Pro Kozu je to prý největší zážitek z akce. My tři jsme tam měli úplný komfort v podobě hamaky, stolu a země. V sobotu jsme zajeli na zámek a zmrzlinu do Zruče nad Sázavou a podívat se na nedokončené mosty D1 z neobvyklé strany – od vesnice Borovsko.

Pak už jsme přijeli do Zátoky, kde jsme zbourali stany, uklidili srub a vyházeli spoustu věcí z půdy. Celou dobu s námi byli vedoucí a praktikanti z oddílů Tuláci Malešice a Karlín. Díky nim se to všechno podařilo. Ve třech bychom to opravdu nedali. Večer jsme seděli u ohně a kecali dokud nepřišel déšť. Noc jsme tentokrát strávili ve srubu, takže jsme nemuseli mít obavy, že zmokneme bočním deštěm.

V neděli se nevyplnila obava Martiny, že se nám nepodaří odvést všechno na vyhození a do klubovny. Zvládli jsme to, přestože auto bylo naplněné opravdu festovně.

118475765 645571406075366 2455820183570073624 n

Něco málo o autorovi příspěvku

PajdákOddíl mi dal spoustu nových přátel, poznal jsem hodě lidí z různých sociálních vrstev a povídal si jak s vysoce postaveným ajťákem, tak i s řemeslníkem. Získal jsem důvěru ve své schopnosti a naučil se nové dovednosti. Oddíl mi stále přináší zábavu, ale i možnost dělat něco smysluplného dobrovolně, přestože výsledky se nedostaví za hodinu, ale za několik let.