V pátek jsme se opět vydali na indiánské pláně a prérie plné bizonů. Po setkání s Hakadahem, který nás odvedl za Tiravou – Velkým duchem (byl opravdu obrovský), jsme zjistili, že musíme pomoci bezejmennému chlapci, který byl velice slabý a osiřelý. Vyrobili jsme mu zvířátka z jílu, kterým Velký duch vdechl život. Za odměnu jsme dostali další část Kipu a mohli chlapci dát jméno. Vymysleli jsme Hapačuka – Veselý chlapec.
Fotogalerie zde
Na jednodenku jsme se vydali na zámek Konopiště nedaleko od Benešova u Prahy. Počasí nám přálo a tak jsme si užili slunného a teplého počasí. Navštívili jsme nádvoří zámku, pokochali se výhledem ze zámecké zahrady, viděli medvěda Jiřího. Po cestě k vypuštěnému rybníku jsme se zastavili v bufáči U Sudů a na výstavě dravců, kde se někteří jedinci nechali vyfotit. Výlet jsme zavšili točenou zmrzlinou na parkovišti pod zámkem a poté si to štrádovali na vlak.
Náš dočasný wigwam byl tentokrát v hlubokém údolí. Zatímco na kopcích se příroda alespoň chystala k probuzení, v okolí našeho příbytku nás v lesích čekal sníh. Ale nedali jsme se bez boje. 
Již za prvního večera nás navštívila Čeptaweh, aby nás seznámila se kmenem Irokézů a s tím, co nás druhý den čeká. Dopoledne jsme vyráběli různé věci, které se hodí na indiánský trh – od luků a šípů až po ozdoby z peří a dalších materiálů. Samotný trh po té byl ve znamení získat od trhovců výměnou hlavně jídlo, ze kterého bychom si uvařili chutný oběd. Nebylo to s nimi vždycky jednoduché. Ba i někteří indiáni raději volili zbraně před jídlem. Ale postupně pochopili, že pokud si ponechají své nejedlé předměty, budou mít nejspíš hlad. Na konci trhu se trhovci začali hádat, že vyměnili špatně, že ten druhý má zboží víc a za míň a podobně. Ale malí indiáni měli, to co potřebovali a s vyměněnými potravinami připravili chutný pokrm.
Stavba návrhu nového tee-pee
Výprava začala, jakoby se nic nedělo. Někteří zpívali u kytárky, někteří hráli ve druhém patře fotbal s kapesníčky. Večer se šlo spát. „Proč se nic neděje?“ říkal si v duchu každý z nás. Když jsme usnuli, probudilo nás bušení na dveře a když jsme se rozkoukali, stála u našich spacáků indiánská babička, co žádala o nocleh. Prý ji shořelo tee-pee. V průběhu výpravy jsme sbírali věci, ze kterých jsme poté postavili nové tee-pee. Za odměnu nám babička dala hadry, ze kterých jsme vyrobili míč a hráli indiánskou plácanou.
Fotogalerie zde: http://poutnicipraha.rajce.idnes.cz/…ele_tee-pee/
Na únorové výpravě jsme museli pomoci zářícím hvězdám. Jedna hvězda byla však velice zvědavá a spadla na zem. Zachránil jí chlapec z kmene Odžibvejů, který jí ukryl před slunečními paprsky a z hvězdičky se poté stala zajímavá květina. Kytce se však nelíbilo na místě kde rostla a chtěla na jezero. Zkusili jsme si rozdělávat oheň na sněhu a nechat roztát led v kotlíku. Nakonec jsme vše zvládli a květinka se dostala na vodní hladinu… Co nás asi čeká přístě?
Na lyžařskou výpravu jsme jeli do Krušných hor. Konkrétně do městečka Krupka. V sobotu jsme se rozdělili na dva týmy. Lyžaři a bobisti. Lyžaři měli dokonce mezinárodní výpravu, protože špatně odbočili a přejeli na Cínovci státní hranice. Sněhu bylo sice málo, ale na lyžování to stačilo. Na boby jakbysmet. Některé boby však tradičně nepřežili a museli jsme je vyhodit.
Mimo zimních hrátek jsme se snažili najít zbloudilého cestovatele s pokladem, což se nám povedlo. Byl celý zasypaný sněhem, tak jsme ho nerušili z posledního odpočinku. Jen jsme si vzali poklad, kterého by byla škoda.
Fotogalerie je jako obvykle na Rajčeti.
V den, kdy tři králové přišli do Betléma přinést dary Ježíškovi jsme potkali na Staroměstském náměstí tři krále i my. Zazpívali nám úryvek písně My tři králové jdeme k vám a předali nám dary v podobě oddílových propisek a prvního čísla oddílového časopisu Poutníkův škrpál s názvem První zvonění. Miky rozbaluje dar od tří králů
Vydali jsme se na Petřín. Viděli jsme se v zaoblených zrcadlech a také navštívili Petřínskou rozhlednu.
Tak jsme úspěšně doputovali do Perníkové chaloupky a užili si legraci s průvodkyní i vousatou ježibabou uvnitř i venku v okolí. Naštěstí nikoho z nás neupekla. Akce se zúčastnilo rovných deset lidiček, což byl nejen příjemný počet, ale sešla se i skvělá sestava:) Fotogalerie z akce je na Rajčeti. Video
Večerní hra má již dlouhou tradici. Odehrává se každý rok v prosinci, někdy před Vánocemi. Účastníme se jí již mnoho let a ani letošní rok jsme nevynechali. Bylo nás tentokrát jedenáct. Hra se odehrává v Praze a vždy je na nějaké historické téma. Zažili jsme rytíře na Vyšehradě, pražská strašidla, setkali se Číst více