V polovině června jsme se vydali za dalším dobrodružstvím v našich toulkách časem. Tentokrát nás stroj přenesl dokonce mimo planetu zemi na planetu Tole-mac. Na této planetě byla krásná příroda a skály. Byli jsme dobře vybavení, abychom v nejhorším případě dokázali spát i bez dostupného příbytku. Vzhledem k pokročilé době jsme se tudíž vydali hledat nějaké vhodné místo kde bychom složili hlavu. Po poměrně intenzivní procházce a prozkoumání okolních skal jsme slyšeli volání o pomoc. Sledovali jsme hlas až jsme našli Kostru.
Byl prvním člověkem, kterého jsme na planetě potkali. Dozvěděli jsme se, že je členem posádky lodi Enterprise a díky rušení, které na planetě je ho nemůže jeho tým teleportovat zpět. Také nám řekl o nebezpečných tvorech, kteří na planetě žijí a pohybují se hlavně v noci. Měl zlomenou nohu, tak jsme se mu rozhodli pomoci zranění zafixovat on nám na oplátku poradil kam se vydat za vhodným místem pro přespání. Nakonec jsme se museli rozdělit požádal nás však abychom následující den našli dalšího člena jeho posádky Čechova, který jako export na teleportaci, by měl pomoci s možností je všechny zaměřit a přenést je zpět na jeho loď Enterprise. Před oddělením nám dal svůj navigační přístroj s vyznačenou trasou, kde bychom se měli s Čehovem setkat a kde se také utábořit.
Druhý den jsme se vydali po stopách Čechova. Počasí nám přiliž nepřálo naštěstí jsme byli dobře připraveni. Po cestě jsme viděli několik zajímavých skalních útvarů v jedné z vesnic jsme od místních obyvatel načerpali vodu a nakonec jsme došli i ke krásnému skalnímu útvaru, který se stal naším novým přístřeškem na sobotní noc. Nedaleko našeho nového domova jsme také potkali i velmi očekávaného Čechova, ten nám však dal úkol, abychom do dalšího dne nasbírali co nejvíce přírodnin, které skýtala tato planeta avšak jen těch co se dají na zemi posbírat nikoliv utrhnout. Tak jsme se pustili do zběsilé sbírání, abychom měli dostatek energie pro jeho přístroj. Během sběru jsme se také naučili vytvářet marmeládu, díky přebytku cukru a spoustě borůvek to bylo velmi snadné. Zároveň jsme si také zahráli asi nejoblíbenější hru celé výpravy trojnožku. Někteří ji vydrželi hrát více jak 2 hodiny :).
Poslední den, když náš Čechov opět navštívil jsme měli již dost přírodnin, aby mohl pokořit rušení planety a přenést kostru. Předali jsme mu Kostrův navigační přístroj. Čechov však chtěl naši pomoc oplatit a když zjistil jaké náš stroj času používá palivo obětoval svoji zbraň phaser, ze kterého nám potřebné palivo do stroje věnoval. A co bylo dál. Jako vždy už nás čekal jenom přesun strojem zpět, tentokrát se však stroj podivně zasekl sice nás přenesl, ale místo doby naší ukázal nedokončené úryvky text. Ti nejstarší nakonec dokázali text rozpoznat a viděli v něm hymnu Rytířů kulatého stolu. Že by táborovka roku 2023, kdo ví?
0 komentářů