Vydáno na apríla roku 2016
Sedíš doma a chceš po mně ňáký hustý rapy?
No tak vstaň ze židle, to pomáhá – žádný kecy!
Chceš bejt in, nosit bekovku jak vocas a bejt cool.
Přitom jsi vlastně směšnej blbeček, chlapa/ženský jenom půl.
Votrhaný gatě a sekyru v ruce mám,
karimatku večer v klidu na zem dám já sám.
Nemusim mít ustláno na růžích abych dneska spal.
To tys byl drsňák venku, ale v noci ses bál.
Máma ti nesla nočník k posteli – ty jsi brečel,
já si v klidu došel na kadibudku temnym lesem.
No co tak koukáš jako starej plesnivej proutník?
Máš se za sebe stydět, když jde kolem Poutník!
R: Poutníci prostě nejsou žádný ufňukaný smradi
a nejsou slečinky, takže je jedno – když smrdí.
Čuchněte si k našim kejtám, ucejtíte lesy.
A říkejte si mezi sebou vaše kdesi cosi.
Nebereme ohled na to, co se přírody děsí!
Znavil ses když jsi musel ujít deset metrů s báglem do školy,
no nepovídej, z tátovy káry zase nejely eskalátory?
My jsme ušli dvacet kiláků a večer jsme tábor rozbili
do deseti hladověli, než jsme vuřty opekli.
Ty sis objednal kuře v Káefcéčku a k tomu tři „sprajty“,
byl jsi překvapenej, že jsou to ty samý sajrajty?
Kdybys aspoň chudáčku věděl, jak chutná spálenej vuřt
a nestěžoval sis pořád že máš škrábnutej prst.
My jsme tvrdý kluci, holky co jsou seškrábaný vod chrastí,
nerozhodí nás tvoje spálenina vo ústřední topení.
Vypnuli ti proud a internet? No proboha.
Rozbreč se a ukaž, že seš vopravdovej nádiva.
Spratek, floutek, ze světa loutek?
E-e prostě jenom místo puťáku dětskej koutek.
Zhejčkanej seš až hanba.
Skočim si do rybníka, prostě sranda.
„Fůůůj, to je špína“, uplně tě slyšim nadávat,
vysavuj se, ať můžeš v klidu svoje trapný řeči prodávat.
Seš jak Horst Fuchs z reklamy na čistící přípravky na auta, ha!
Tak dej velkýho majzla, abys nepotkal holuba.
Anebo taky někoho, kdo vypustil Sputník,
páč je dost velká šance, že to byl v rámci hry nějakej Poutník.
R: Poutníci prostě nejsou žádný ufňukaný smradi
a nejsou slečinky, takže je jedno – když smrdí.
Čuchněte si k našim kejtám, ucejtíte lesy.
A říkejte si mezi sebou vaše kdesi cosi.
Nebereme ohled na to, co se přírody děsí!
Ne ne ne, neřaď si nás mezi sebe a neukazuj svoji hlavu,
páč když jí nejdem, víš kam ti jí narvu.
Ty jedna nafintěná voňavko,
spalas někdy pod širákem, mrňavko?
Umíš si vlastně vůbec aspoň trochu – ne jen na něco – hrát?
A nezajmaj mě tvoje Monopoly, který hraješ už deset let, čiže na márách.
Nepotkal jsi Odyssea, Artuše, nebo krále čili Rudolfa?
No tak to mi vyliž hrnec vod těstovin a vymaž z hlavy Adolfa.
A vysvětli mi ještě proč do lesa bereš notebook a mobil,
snad tim nechceš říct, že seš uplnej – –
No, na ženský jsi s tímhle ve snu možná působil.
Timhle neuděláš dojem zvlášť když si vozíš zadek pořád jenom autem,
ber taky jednou ohled na přírodu a zkus cestu třeba vlakem.
Tak už ti došlo, že seš fakt loser a zahodil’s ten hnusnej doutník?
Proč teda posloucháš tuhle kravinu od Opičáka a nestaneš se radši taky Poutník?
R: Poutníci prostě nejsou žádný ufňukaný smradi
a nejsou slečinky, takže je jedno – když smrdí.
Čuchněte si k našim kejtám, ucejtíte lesy.
A říkejte si mezi sebou vaše kdesi cosi.
Nebereme ohled na to, co se přírody děsí!
0 komentářů