Výprava na nové místo do Plzně se vydařila. Nikdo se neztratil, i když někteří k tomu neměli daleko, a ani netrpěl hlady. O naše krky se totiž staraly děti.
V pátek jsme si večer dali svíčkovanou na louce během které přišel Viking Arwan s tím, že na Greenlandu platí pravidlo – kterou půdu člověk obejde za jeden den, ta mu patří. Na cestu jsme dle mapy vyrazili až druhý den.
Při výstupu na kopec Chlum nás překvapil razící štít (a hlavně jeho velikost), který vytvořil železniční tunel pod kopcem. Na vrcholu jsme blbli na dětském hřišti a kdo chtěl, vyšel na rozhlednu, kde byl výhled na Plzeň a zříceninu hradu Radyně. Bohužel se Krušné hory skryly v oparu.
Při sestupu jsme zvolili špatnou stranu kopce, a tak jsme neobešli volné území Greenlandu, ale již zabrané jiným Vikingem. Koza na chvíli zmizel, ale objevil se. Odpoledne jsme se snažili uživit lidi a přežit bouře. Jelikož jsme neměli žádné území, nemohli jsme si nic vypěstovat. Pro jídlo k snídani jsme si tak museli dojít v noci s baterkami.
Nedělní den byl plný balení, her na louce a povídání si o tom, co je komu příjemné a nepříjemné. Na závěr výpravy jsme sestavili deset pravidel, které bychom měli na Poutnících dodržovat. Jejich platnost jsme stvrdili otiskem prstů.
0 komentářů