Tak a je to za námi. Proběhla první výprava tohoto školního roku – podzimky, na které jsme se vydali do zrekonstruovaného mlýna, a na kterých jsme se dozvěděli naši novou celoroční hru – Zpátky do budoucnosti.
První den ráno se za námi dostavil postarší muž – byl to vědec. Po tom, co nám něco málo pověděl, nám zanechal kufr a deník. Když jsme nahlédli do deníku, bylo tam několik rovnic a vědeckých zápisů a nákresů. Tento deník nám bude sloužit jako kronika pro naše zážitky a zároveň budeme pokračovat v tom, co vědec začal, a to psát vědecké poznatky, nákresy atp. Uvnitř kufru byl stroj. Později jsme obdrželi návod k jeho spuštění. Vypadalo to, že se nic neděje a stoj je rozbitý. Vše bylo v pořádku, pouze byla chyba v návodu. Chyběl nám zapnutý signál. Jakmile vše bylo správně zapnuté a zapojené, stroj začal pracovat a přesunul nás do Antiky.
V ten moment za námi přišel antický filozof. Byl velmi pomatený, takže to, co se nám snažil sdělit o Antice a o tom, co nás čeká, bylo těžko pochopitelné a matoucí. Dozvěděli jsme se, že jsme přihlášeni na Olympijské hry a budeme se jich účastnit. A tak jsme se museli dostat do Athén. Bylo třeba si připravit svou tělesnou schránku, tudíž jsme do Athén běželi. Večer jsme si připravili i naší duševní schránku, a to pomocí starých antických her a deskových her.
Další den ráno to přišlo. Den Olympijských her na oslavu Dia. Pět polis se účastnilo našich OH. Soutěžili mezi sebou v pětiboji. Večer proběhlo vyhlášení a všichni účastníci se mohli setkat s Diem, předat mu dary a přednést mu ódy, básně, příběhy, ukázat obrázky – cokoliv, co každý měl.
Vítězná polis v OH dostala baterku. Spustili jsme stroj. Objevili jsme se v pravěku. Dva pravěcí lidé nás v něm přivítali a řekli nám, že pravěk nejlépe poznáme v terénu. Vydali jsme se na celodenní výlet, uvařili jsme si na ohni, malovali jsme uhlíky a dokonce jsme kopali jámu na mamuta. Po náročném poznávání pravěku, jsme už po zbytek dne odpočívali.
Ráno za námi přišli opět dva pravěcí lidé. Jeden, kterého už jsme znali a druhá byla pravěká žena. Tu jsme poznali až v tento den. Oba dva nás provedli a odmoderovali nás hrou praRiskuj. Vítězný tým dostal baterku, zapnul stroj a přesunuli jsme se do roku 1930.
Jakmile jsme se přesunuli, přišel za námi Charlie Chaplin. Sdělil nám, že jsme zváni na jeho filmovo – groteskový festival. A každý zúčastněný musí účinkovat v nějakém filmu či grotesce. Nejprve jsme se ale museli na místo konání dostat. Jeli jsme každý svým povozem a po cestě jsme se snažili získat co nejvíce SPZ ostatních. Během další části dne až do večerních hodin jsme tvořili své krátké filmy. Večer jsme se zúčastnili festivalu, kde se všechny naše filmy promítaly. Všechny naše filmy dostaly ocenění.
V neděli ráno jsme vložili poslední baterku a přesunuli se naposledy strojem času. Vrátili jsme se do současnosti do roku 2022. Sbalili jsme se, odešli na vlak a jeli zpátky do Prahy.
0 komentářů