Akce uspořádaná pro naše mladší členy – Juniory započala klasickou středeční schůzkou, kdy jsme spojili několik druhů aktivit – klidovky, hry i sportovní aktivity. Zaběhali jsme si pod lanem, zahráli hru Evoluce a poté deskovky.
Po schůzce se někteří rozloučili a zůstali jen ti, co přespávali. Naše akce započala krátkým povídáním o tom, co kdo z dětí ví o 17. listopadu, kdo chtěl, posdílel své znalosti. Následně děti měly možnost shlédnout film Fany a pes (Koprodukční snímek s vysokou kvalitou 2D animací zanese malé diváky a jejich rodiče zpět do časů komunistické totality ve východním Německu. Píše se rok 1989, rok velkých změn, u nichž stál malý pes, který jako první přeběhl „hranici z ostnatého drátu“.).
Večer pokročil a bylo už poměrně pozdě. Ale co by to bylo za přespávačku, kdybychom šli spát hned po filmu. Kdo měl chuť a náladu, mohl si vybrat deskovku a jít si ještě před spaním zahrát nějakou deskovku. Hádejte, kolik dětí chtělo jít spát? Kdo si tipl, že nikdo, je to správně. 😀 všichni si společně vybrali Sochy v akci, které si zahráli. Poté už jsme se společně všichni uložili ke spánku.
Nasnídali jsme se ráno pospolu v kruhu. Po snídani jsme započali stejně tak jako většinu rán na výpravách. V kruhu jsme si povídali. Tentokrát to nebyly karty ctností, ale přiblížili jsme dětem státní svátek, který právě v tento den byl – Den boje za svobodu a demokracii a mezinárodní den studentstva. Vysvětlili jsme si dvě roviny, proč se tento svátek slaví, předali jsme dětem své znalosti a informace, které máme a Vačičák nám pověděl své zkušenosti, protože zažil, co se dělo osobně. Také jsme si pověděli, proč děkujeme 17. listopadu a co pro nás svoboda znamená.
Následně jsme to, o čem všem jsme si povídali, převedli na papír a vytvořili tím výzdobu do oken Neobyčejné klubovny a každý si vyrobil malou papírovou vlajku ČR na špejli. Když jsme toto tvoření výzdoby do oken dokončili, vzali jsme si své vlajky a šli jsme do Heroldových sadů, kde jsme je umístili a zazpívali si naši hymnu.
Celou akci jsme zakončili společným obědem u jednoho prostřeného stolu. Úplně poslední, co proběhlo, byl nástup, kde jsme se rozloučili, řekli si o nejbližších akcích a rozdali měňáky. A tím naše akce skončila
0 komentářů