První oficiální Borcovka se uskutečnila ve středu na svátek sv. Václava. Sjížděli jsme Sázavu z Čerčan do Týnce nad Sázavou ve čtrnácti lodích a třiceti lidech. Do lodí jsme nastupovali pár desítek metrů nad jezem a vyzkoušeli si první pohyby na kanoi. Velká část lidí byla na vodě vůbec poprvé, ale rychle si zvykla na to, že musí pádlovat, jinak se nikam nedostane.
Bylo velmi málo vody, takže tři z pěti jezů vůbec nešly jet a museli jsme je přetahovat přes šlajsnu či korunu jezu. Pod jezy bylo navíc sucho, a tak jsme museli mnohokrát vyskakovat z lodi a tlačit prázdnou loď. První kilometry utíkaly pomalu, ale čím jsme se blížili ke konci, tím nám už jízda šla rychleji. Posádky se během jízdy různě měnily. Snad na každé zastávce někdo přeskočil z jedné lodi na druhou.
Na suché koruně druhého jezu jsme dali oběd. Nedlouho po něm jsme měli první cvaknutou dvojici. Jarča s Jirkou se vyklopili neznámo jak. Během chvíle byl ve vodě i Tesák, který ovšem loď nezvrhl. Poslední vykoupaní byli Fífa, Bebina, Opičák a Mates, protože se bratři rvali a zvrhli obě lodě. Vzhledem k tomu, že slunce úplně nepálilo, oblékli se rychle do suchého a jelo se dál.
V Týnci jsme lodě vrátili do půjčovny a během dvaceti minut se dostali na vlak, kterým jsme odjeli do Prahy. Byl to krásný starý vlak s koženkovými sedačkami, kovovým záchodem a zašpiněnými okny.
0 komentářů