Po delší době se uskutečnila ryze seniorská akce, na kterou jsme se všichni těšili. V desíti lidech jsme se vydali do Polabí, kde jsme plánovali navštívit rodný dům Jana Palacha. Pokud bychom přišli ve všední den, mohli bychom tam mít i program od Národního muzea, ale tím, že jsme šli v sobotu, museli jsme si všechno zorganizovat sami.

První úkol pro Seniory byl nakoupit si správné jízdenky u pokladen. Tygr nám po nákupu sdělila, že to bylo v pohodě, ale nikdy nekupovala jízdenky pro více než dva lidi ,a proto to pro ni byl zážitek. Z vlaku jsme vystoupili jsme v Neratovicích a vydali se na desetikilometrové putování krajinou. Nejdříve jsme se vydali podél Labe a ukázali si bývalé říční koryto zvané Kozelská tůň.

U ní jsme se poprvé zastavili na delší dobu. Řekli si něco o hrách “důvěrovkách” a pár si jich zahráli. Padali jsme jeden na druhého, probíhali uličkou s nataženýma rukama ostatních a vodili se po slepu.

Druhé zastavení bylo u obce Kozly, kde jsme si sedli na protipovodňový val a naobědvali se. Sluníčko nám svítilo a bylo teplíčko. Jakmile ale zapadlo za oblaky, byla zima a my jsme se pustili do další aktivity. Pověděli jsme se o tom, co znamená slovo “hodnota” a každý vymyslel hodnoty, které si myslí, že zastává společnost. Ty jsme poté společně seřadili podle důležitosti. Nejvýše nám vyšel papírek s názvem “karty ctností” a druhý “láska”. Poté jsme si zopakovali hodnoty oddílu kvalita, růst osobnosti a důvěrné vztahy. Nad posledním jsme se více zamysleli a vymysleli, čím my sami příspíváme k naplnění této hodnoty a čím ji naopak oslabujeme.

Byla nám už celkem zima, a tak jsme zapnuli motory a došli až do Všetat. Tam jsme si koupili v cukrárně větrníky a čokoládové koule. V sadech Jana Palacha jsme posvačili a přenesli se do 60. let a Československa. Řekli jsme si, co se dělo v tomto desetiletí v Česku (název ČSSR, Ota Šik a jeho tržní ekonomika, uvolňování po tvrdých 50. letech, srpen 1968) a poslechli si autentické hlášení rozhlasu. Poté nám Pěnkava ukázala appku s názvem Návrat ’68, kterou si můžeme každý doma vyzkoušet.

Poté jsme se přesunuli k památníku Jana Palacha, který vznikl z jeho rodného domu. Nejdříve jsme zhlédli video a přečetli texty, poté jsme se přesunuli do samotného památníku, což je dům s hranou zla vstupující do domu k rodinnému stolu. Uvnitř jsme si decentně povídali i o dalších obětech upálení. 

Před památníkem si každý napsal na čajovou svíčku hodnotu, kterou považuje za velmi důležitou pro sebe a pokračovali jsme na vlak. Na pražském Václavském náměstí jsme si pak ukázali přímo místo, kde se Jan Palach upálil, řekli si, proč jsme na svíčku napsali tu danou hodnotu. Poté jsme svíčku zapálili a umístili na památník Jana Palacha a Jana Zajíce před Národním muzeem.

Něco málo o autorovi příspěvku

Pajdák
PajdákOddíl mi dal spoustu nových přátel, poznal jsem hodě lidí z různých sociálních vrstev a povídal si jak s vysoce postaveným ajťákem, tak i s řemeslníkem. Získal jsem důvěru ve své schopnosti a naučil se nové dovednosti. Oddíl mi stále přináší zábavu, ale i možnost dělat něco smysluplného dobrovolně, přestože výsledky se nedostaví za hodinu, ale za několik let.


2 komentáře

Pěnkava · 16. 1. 2022 v 19:37

Moc hezky sepsané, Pajdáku! Byla to fakt skvělá seniorka. Už se moc těším na další 🙂

Opičák · 16. 1. 2022 v 21:15

Bylo to hodně silné a důležité. Díky za to.

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..