Tato schůzka byla trochu jiná, než ostatní. Žádné sypání her z rukávu, byť jsme toho, samozřejmě, schopni!

Na samém počátku sedíme v kroužku a povídáme si o tom, proč se slaví den dětí. Nic rušivého, žádný mobil, žádná honička – vyprávíme si. Některé to baví, některé ne, ale ani ti, co řeknou jen pár slov s dopomocí, jsou v klidu. Co se nám líbí, co ne, co máme rádi, co neradi, co bychom změnili, pokud by byla ta možnost… a tak dále. Zvláštní chvíle. Být večer a tma, hořela by uprostřed svíčka, která by nás pobízela říkat hluboké myšlenky. Některým starším se to líbí natolik, že by si toto rádi zase někdy zopakovali. Schůzka pokračuje.

Už příští víkend nás čeká putovní výprava, a tak jsme do blízkých Heroldových sadů vzali pár stanů, zkusili si je postavit a zase složit – což jsou dvě stejně důležité schopnosti. Ukázalo se, že přepadnout nás déšť nepřipravené, většina z nás by přece jen zmokla… Ale nakonec bychom si střechu nad hlavou dokázali udělat. Výrazným tahounem jedné ze skupinek byla Majda, která právem získala měňáky navíc.

Protože bylo velmi slunečné počasí, vzali jsme do Heroldových sadů také trochu vody… tedy trochu více vody! Dvě skupiny, každá jeden ešák jako branku, uprostřed pomyslného pole plný kbelík a jednoduchá pravidla, molitanové míčky nasáklé vodou a jako bonus PET láhve na obou stranách s dírkami ve víčku… Na některých nezůstala nit suchá. Ale užili jsme si zábavu a ochladili se v parném odpoledni. Jedna z maminek, když nás viděla, prohlásila, ať ji vezmeme příště s sebou. Pokud nám počasí dá, půjdeme do toho zas.


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..