První schůzka v listopadu nesla název „Život není fér“.
Měli jsme v klubovně po dlouhé době živá zvířátka. Dokonce hned dvě. Potkaní slečna Jeani a postarší dáma Safí. Děti se dozvěděli co potkani jí, kolik se dožívají a jiné zajímavé informace. Velký dík Soně a mamince Alče.
Ze zajímavých zvířátek jsme probrali Ďábla medvědovitého, neboli tasmánského čerta. Takový malý vačnatec, který se projevuje hlasitým skřeky, když se bojí. Jinak mlaská a vrčí. Děti mi pověděli o tom, kolika způsoby se dá psát či spíše kreslit, a nebo naznačit morseovka. Tedy pilou, lesem, trávou, korálky a dokonce jsme zjistili že i notami. Jako plná, neboli celá nota čárka, prázdná tečka.
Starší vysvětlovali mladším a ukazovali, jak se to kreslí. Zkusili jsme i pohybovou morseovku. Skok v dřepu tečka, výskok čárka.
A jelikož schůzka nesla název Život není fér, tak i v tomto duchu probíhala. Děti byly rozděleny do třech skupin s velkým nepoměrem. Sbíraly lístečky a bylo povoleno i skrývat jinému týmu lístky s jejich barvou.
Název schůzky několikrát zazněl, ale běda jak se to naším dítkům nehodilo do krámu. To už název opakovali jen s úšklebkem místo úsměvu.
0 komentářů