Když jsme po dvou hodinách z hlavního nádraží dorazili do Verneřic, procházeli jsme půlkou vesnice.
Až jsme dorazili k rodinné farmě Žampach. Tam nás uvítala p. Mirka Žampachová, která nás provázela farmou a malou, ale zato moc útulnou restaurací. Po chvilce jsme poznali i pana Jiřího Žampacha i jejich syna Jirku juniora.
Dozvěděli jsme se jak se dojí krávy a co znamená, když se řekne, že se krávy suší. Je to březí kravička, která čeká telátko. A aby jí vápník a ostatní minerály a jiné výživové hodnoty zůstaly pro ní i narozené telátko, kravička se v tomto období nedojí. Kravička je březí 9 měsíců.
Jinak kravička dokáže nadojit 15 až 25 l mléka.
Výroba másla je z mého pohledu docela náročná. Mléko se musí zchladit pak odebrat smetanu. Dát provařit ale ne na bod varu, jen 90–95 stupňů Celsia. Znovu zchladit. Pak proprat studenou vodou. A pomalu se dělají krystalky, které jsou žluté. A ty se pak dávají do různých forem či formiček. My známe převážně jen ,,kostku másla“.
Také jsme poznali Indické běžce. To nejsou atleti, jsou to kachny které se živí slimáky, tím jsou pro farmáře moc užiteční. Rádi se přátelí štípáním do zadnic, ale nás nechali být. ☺.
Už víme že jak vypadá traktor z blízka a jeho přídavné nástroje jakožto dobří pomocníci na pole.
Víte co je mulčovací stroj? Je to stroj, který dokáže udržovat příjezdové cesty a jejich okraje. Pokud chcete zabránit plevelu či nežádoucím rostlinkám aby rostli, kde nemají.
Viděli jsme sekačku na pole, vazač, který váže balíky slámy, obraceč sena. A také klec na dobytek , když se potřebuje očkovat.
A pak se šlo dělat. Sekali jsme trávu, shrabávali a odváželi na kompost. Kydali jsme hnůj a zjistili , že to není taková lehká práce ale pořádná dřina. Tam si procvičil svaly i Michal. Po kydání a sekání jsme pořádně zametli dvorek a měli to jen tak, tak na autobus zpět domů.
Už víme, co to je být Farmářem.
