sraz-oddilu-16-034-nahled

Předposlední víkend v září jsme se jako již tradičně zúčastnili Srazu oddílů. Tentokrát pod záštitou oddílu Ginko, který nám zajistil skvělý program a ubytování na jejich louce blízko Červené Řečice. 

Ti, kteří dorazili v pátek včas na sraz, si mohli užít příjemnou večerní atmosféru u ohně, opozdilci šli rovnou spát. Sobotní ráno probíhalo klasicky seřazením družstev, pokřiky oddílů a seznámení. Dané téma bylo nasazeno na Karlíka a továrnu na čokoládu. Já jsem tak nějak tajně doufala, že budou v průběhu pršet čokolády z nebe, ale bohužel.

sraz-oddilu-16-001-nahled

Dopolední aktivity byly spíše team-buildingové a spočívaly ve stanovištích, které týmy obcházely a hrály různé hry, aby se účastníci lépe poznali. Odpoledne už byla tématická hra, kdy byly v okolí tábořiště rozmístěna jednotlivá stanoviště. Aktivity byly inspirující, jak pro děti, tak pro vedoucí a hlavně skvěle originální! Hledali jsem poklad pomocí detektorů kovu, hráli pantomima, prolézali pavoučí sítí a spoustu dalšího. Bylo to časově i fyzicky náročné, ale všichni jsme to zvládli.

Chýlení k večeru s sebou neslo tajemnou atmosféru, kdy se oddíly začaly sdružovat a chystat večerní představení k ohni. My, Poutníci jsme si připravili divadlo, které představovalo nezasvěceným naši celoroční hru ZZZ, vše pod režií Bebiny. Večer byl plný humorných a divadelních představení. Došlo i na potupné hry, kdy mě (Bára) milí Poutníčci poslali do gymnastické soutěže, kterou jsem ale ke svému a okolnímu překvapení nevyhrála jen o fousek (díky, Tony a ostatní za podporu.)

sraz-oddilu-16-013-nahled

Po skončení ohňového programu čekal pro odvážné noční program, který byl skvělý, ale kdo byl moc líný, ten se nikdy nedozví, co se dělo.

Zbytek večer pokračoval volně hraním a tlacháním. Neděle byla ve znamení úklidu, a protože Krhúti odjížděli dřív, suprmasohry se tentokrát nestihly. Za to jsme si ale užili skvělé těstoviny se sekanou, kterou jsme obědvali, snídali, svačili, znovu obědvali a největší borci si je ještě nabrali do kapes domů.

Při návratu jsme se někteří ještě stali návštěvníky řečického zámku, který se za týden zavíral (měli jsme štěstí.)


0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *