Na naší poslední výpravu v tomto školním roce jsme se vydali ve složení 7 dětí a 5 vedoucích na sever, konkrétně do oblasti mezi Českým Dubem a Mimoní. Tato akce patřila mezi putovní – což znamená, že jsme nejeli do žádného pevného objektu ale vařili i spali ve volné přírodě. Číst více
V pátek jsme se opět vydali na indiánské pláně a prérie plné bizonů. Po setkání s Hakadahem, který nás odvedl za Tiravou – Velkým duchem (byl opravdu obrovský), jsme zjistili, že musíme pomoci bezejmennému chlapci, který byl velice slabý a osiřelý. Vyrobili jsme mu zvířátka z jílu, kterým Velký duch vdechl život. Za odměnu jsme dostali další část Kipu a mohli chlapci dát jméno. Vymysleli jsme Hapačuka – Veselý chlapec.
Fotogalerie zde
Náš dočasný wigwam byl tentokrát v hlubokém údolí. Zatímco na kopcích se příroda alespoň chystala k probuzení, v okolí našeho příbytku nás v lesích čekal sníh. Ale nedali jsme se bez boje. 
Již za prvního večera nás navštívila Čeptaweh, aby nás seznámila se kmenem Irokézů a s tím, co nás druhý den čeká. Dopoledne jsme vyráběli různé věci, které se hodí na indiánský trh – od luků a šípů až po ozdoby z peří a dalších materiálů. Samotný trh po té byl ve znamení získat od trhovců výměnou hlavně jídlo, ze kterého bychom si uvařili chutný oběd. Nebylo to s nimi vždycky jednoduché. Ba i někteří indiáni raději volili zbraně před jídlem. Ale postupně pochopili, že pokud si ponechají své nejedlé předměty, budou mít nejspíš hlad. Na konci trhu se trhovci začali hádat, že vyměnili špatně, že ten druhý má zboží víc a za míň a podobně. Ale malí indiáni měli, to co potřebovali a s vyměněnými potravinami připravili chutný pokrm.
Stavba návrhu nového tee-pee
Výprava začala, jakoby se nic nedělo. Někteří zpívali u kytárky, někteří hráli ve druhém patře fotbal s kapesníčky. Večer se šlo spát. „Proč se nic neděje?“ říkal si v duchu každý z nás. Když jsme usnuli, probudilo nás bušení na dveře a když jsme se rozkoukali, stála u našich spacáků indiánská babička, co žádala o nocleh. Prý ji shořelo tee-pee. V průběhu výpravy jsme sbírali věci, ze kterých jsme poté postavili nové tee-pee. Za odměnu nám babička dala hadry, ze kterých jsme vyrobili míč a hráli indiánskou plácanou.
Fotogalerie zde: http://poutnicipraha.rajce.idnes.cz/…ele_tee-pee/
Na únorové výpravě jsme museli pomoci zářícím hvězdám. Jedna hvězda byla však velice zvědavá a spadla na zem. Zachránil jí chlapec z kmene Odžibvejů, který jí ukryl před slunečními paprsky a z hvězdičky se poté stala zajímavá květina. Kytce se však nelíbilo na místě kde rostla a chtěla na jezero. Zkusili jsme si rozdělávat oheň na sněhu a nechat roztát led v kotlíku. Nakonec jsme vše zvládli a květinka se dostala na vodní hladinu… Co nás asi čeká přístě?
Na lyžařskou výpravu jsme jeli do Krušných hor. Konkrétně do městečka Krupka. V sobotu jsme se rozdělili na dva týmy. Lyžaři a bobisti. Lyžaři měli dokonce mezinárodní výpravu, protože špatně odbočili a přejeli na Cínovci státní hranice. Sněhu bylo sice málo, ale na lyžování to stačilo. Na boby jakbysmet. Některé boby však tradičně nepřežili a museli jsme je vyhodit.
Mimo zimních hrátek jsme se snažili najít zbloudilého cestovatele s pokladem, což se nám povedlo. Byl celý zasypaný sněhem, tak jsme ho nerušili z posledního odpočinku. Jen jsme si vzali poklad, kterého by byla škoda.
Fotogalerie je jako obvykle na Rajčeti.
Na vánoční výpravě jsme poznali tradice, nyní již spřáteleného kmene Šošonů. Na oplátku jsme jim ukázali naše vánoční zvyky, jako například zdobení stromečku, předávání dárečků nebo hod pantoflem za hlavu. Jen vysvětlit Ježíška s historickými souvislostmi byl problém i pro ty nejstarší dětské členy. Zajímavou informací je, že Hajnej se stal rádcem, což Číst více
Tentokrát jsme zachraňovali temné údolí před věčnou tmou, která na světě díky naší pomoci již nepanovala. Museli jsme dle rad staré indiánky vypěstovat ze semínka kouzelnou rostlinu a poté jí odnést kmenu Walla-walla. Po těžké dřině se to podařilo a náčelník kmene s rostlinou za znění rituálních bubnů udělal kouzlo Číst více
Vrátili jsme se do dob zelených plání, čistých lesů a průzračných řek, do dob naplněných tajemnými příběhy, do dob indiánů.. Budu Vám vyprávět příběh o bledých a rudých tvářích. Příběh o Wayan-tankovi, jeho družce indiánského původu Inan a jejich dceři Samantě Manipi.. Inan se po čase vrátila ke svým předkům Číst více
21.–23. 9. 2012 Byla to výprava ve velice malém počtu, ale i tak se musí s něčím začít. S počátkem školního roku 2012 se nám rozjela i stálá oddílová činnost. Celoroční hru jsme i přes malou účast načali a těšili se z nadšení dětí. Výprava se povedla a my, vedoucí, si odvezli dobrý pocit domů. Na výpravu do Kamenice u Humpolce Číst více