Na podzimkách jsem čekala, kdy mi přijde tajnej bod. Vůbec nic se nedělo a zbyl mi už poslední večer před odjezdem. Už jsem si říkala, že už mám klid že se nic dít nebude a že na tajný bod už je málo času. Šla jsem spát.
Spím… A tu se mnou někdo vrtí. Probudím se a tam Dan. Říká ,,Křečku pojď.“ ,,Musím?“ zeptala jsem se. Dan se zasmál a řekl že musím.
Oblékla jsem se a šla. Dan mě přivedl do jídelny kde byli členové kmenu. Šli jsme k nim. Dan řekl něco, co si už nepamatuju…
Dostala jsem úkol říct každému co se mi na něm líbí a co ne a oni mě pak naopak. Bylo to hrozné ač se zdá že to nic není. Klepala jsem se, bála jsem se. Nevěděla jsem co komu říct… Jak na to budou reagovat… Bylo to na mě opravdu těžké.
Tajný bod jsem splnila. Bláťa (náčelnice Kmene) ke mě přistoupila a dala mi žlutou palestinu. Pogratulovali mi a mě se ulevilo. Bylo mi ale líto že už je po všem a já už nemám na co čekat a o co se snažit. Škoda ze je to jen jednou.
Hrdá členka Kmene
0 komentářů