S dětmi na schůzce jsme se vypravili do nedalekého parku. Tam měly zdánlivě jednoduchý úkol: oslovit náhodné návštěvníky parku a poprosit je o namalování poutníka.

Pro řadu dětí bylo poměrně obtížné jít do kontaktu s cizí osobou, ale nakonec zjistili, že okolní lidé jsou milí, rádi si s dětmi popovídají a ochotně jim pomohou splnit úkol. S každým dalším kontaktem bylo vše jednodušší.

Odměnou za to, že děti zvládly náročnou situaci, jim byly rozmanité obrázky poutníků.

    Možné cíle aktivity

    • Ztratit strach z neznámých lidí
    • Naučit se zvládat trému
    • Pochopit, že každý má jinou obrazotvornost
    • Zjistit, že i dospělí mohou kreslit na úrovni dětí a že to není ostuda
    • Propagovat činnost kolektivu (při rozhovorech, kdy se dospělí zajímali)

    Něco málo o autorovi příspěvku

    Opičák
    OpičákPůsobnost v oblasti oddílové mi přinesla pro mne důležité uvědomění si životních hodnot, vytvořila mi postoje a zformovala to, jaký ve skutečnosti opravdu jsem. Díky možnosti zakoušet oddílové aktivity pod vedením kvalitních vedoucích, podílet se později na vedení kolektivu a být součástí těch činností, které mi připadaly zajímavé a tedy svou podstatou smysluplné, jsem nabyl skutečně cenné znalosti, které jsem si mohl nesčetněkrát ověřit jako funkční i mimo oddíl. Oddíl mi zároveň poskytl naději, že mohu ovlivnit život kolem mě, byť je to “jen smítko na planetě”. Není ovšem vše začínající jen zárodek? Další věc, co díky oddílu mám, je trpělivost a vytrvalost. Nu a teď se zkuste zamyslet nad tím vším, třikrát si přečíst to, co jsem vypsal a uvědomit si, jakou SÍLU má kombinace všeho ve spolupráci s ostatními oddíláky.


    0 komentářů

    Napsat komentář

    Avatar placeholder

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

    Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..