Kde to jsme? Co se to děje? Asi nás to vtáhlo. Co budeme dělat?
Takové dotazy jsme si pokládali ve zmatku, co se to s námi děje, když jsme zmizeli z reality. Naštěstí nám Nigel (NPCčko) prozradil, že jsme ve hře Jumanji a uvedl nás do ní. Po jeho přivítání jsme zjistili, za jaký charakter hrajeme a jaké má silné stránky a slabiny.
Věděli jsme, že abychom se dostali ven, že budeme muset projít všemi levely, najít klenot, získat jej, vrátit ho na své místo a zvolat JUMANJI.
Prvním levelem byla poušť, přes kterou jsme se dostali pouštními auty. Nebylo to vůbec jednoduché, jelikož jsme čelili pštrosům. Auta nám ale dlouho neposloužili, jelikož skrze džungli bychom se s nimi dostávali složitě. Bravestone v tomto levelu ztratil svůj život, když si s Moosem poměřovali síly. Moose ho shodil k zuřivým hrochům a ti ho sežrali. My jsme se museli vypořádat s komáry. Naštěstí došlo jen k pár píchnutím, ale nikoho jed nesrazil na kolena a nikdo neztratil naštěstí život. Další ráno jsme se vzbudili na tržišti, v němž jsme potkali chlapce, který nám předal znak se slovy „Když mě uvidíš kupuj“. Také jsme se v tomto levelu poprvé setkali tváří v tvář s Jürgenem. Dostali jsme se na trh, stali se trhovci. Za vydělané peníze jsme si pak koupili právě věci označené zmíněným znakem. Ani ve městě jsme dlouho nepobyli.
V následujícím levelu nám hra vyřkla, že se máme vydat pro plod Jumanjiovníku. Nebyla to krátká cesta, přesto jsme ji zdolali a díky věcem nakoupeným na tržišti získali plod Jumanjiovníku, který má údajně oslabit Jürgena. V tomto levelu jsme se ještě zdrželi. Naučili jsme se v něm hrát na bubny k zastrašování divoké zvěře a našli v něm Alexe, který nám ukázal, jak si vyrobit plašičku komárům, abychom jim znovu nemuseli čelit. A protože jsme chtěli už do dalšího levelu, vnikli jsme do depa, ukradli jsme letadlo, přivolali Alexe a vyletěli vstříc dalšímu levelu. Bohužel bylo asi příliš brzy. Naše letadlo ztroskotalo. Ošetřili jsme zraněné a vydali se po svých směrem k pevnosti Jürgena.
Hurá, konečně jsme se po tak dlouhé době dostali do dalšího levelu. Vyskytli jsme se v horách. Podstoupili jsme výcvik pro přežití v horách. Po něm už nastal ten správný čas vyrazit vzhůru do hor k Jürgenově pevnosti. A povedlo se. Dostali jsme se k branám Jürgenovy pevnosti. Bohužel ne dovnitř, protože pevnost bedlivě bránili nochsledi Jürgena. Přespali jsme v horách a jak se říká, ráno moudřejší večera. Přišli jsme na to, že Jürgena budeme moc omámit lektvarem. Získali jsme na něj ingredience a od babka lektvartářka nám pak lektvar umíchala.
Dostali jsme se dovnitř a nyní bylo třeba dostat se přes všechny hradby. Museli jsme si k tomu vyrobit příslušné zbraně. Byl to boj za velmi nepříznivého počasí v horách, ale podařilo se. Získali jsme klenot. Počkat. Cože? Jürgen nás převezl. Žádný klenot jsme nezískali. Pouhou truhlici, v níž bylo prázdno. Rozhodli jsme se, že se nevzdáme a zkusíme klenot získat znovu.
U večeře se začala dít podivná věc – nochsledi Jürgena ukradli jídlo a odběhli pryč. Vyslali jsme z našich řad zvědy, kteří zjistlili, že nochsledi nesli jídlo Jürgenovy. Bezva, víme kde je. Přišla i naše čtyřka – Bravestone, Ruby, Shelly a Moose odhodlaní získat klenot. Dali jsme Bravestonovi plod Jumanjiovníku, aby mohl Jürgena oslabit. Společně jsme se rozhodli, že právě on jako nejsilnější a nejodvážnější chlap z nás klenot získá. Bravestone se mu tedy opravdu tváří v tvář postavil, omámil ho a klenot získal. Ruby a Shelly věděli, kde je to ono místo, kam klenot patří. Vzali jsme si své talismany a vydali se tam. A víte co? Přišel i Alex, u něhož jsme se obávali, že nedorazí.
Bravestone vložil klenot do totemu, všichni jsme se spojili a zvolali: „JUMANJIIIIIII“! Přišel Nigel, podal nám všem ruce a rozloučil se. A jsme zpátky v realitě. Wow, to byla jízda. Tak schválně, co nás čeká zase příště…
0 komentářů