Neobyčejná klubovna

Celý příběh se začal psát v roce 2015. Náš oddíl Poutníci se přestěhoval do nové klubovny ve Vršovicích. Už tehdy bylo zřejmé, že pokud se bude oddíl rozrůstat, nebude prostor stačit. K našemu potěšení se tak stalo.
Zažádali jsme Městskou část Praha 10 o poskytnutí dalšího prostoru, který je na stejné adrese (Norská 16). Bývalá restaurace s vyhořelými sklepy byla zhruba 15 let netknutá. Dvakrát jsme byli vyřazeni z výběrového řízení pro formální chyby (např. přehození číslování stránek či nedodání papíru o bezdlužnosti přestože na finančním úřadě nejsme registrováni). Nikdo jiný ale o prostor zájem neměl.

Nakonec se nám v květnu 2017 podařilo získat nájemní smlouvu s velmi hezkou cenou. Prostor byl ale v totálním rozkladu. Plíseň, všude prach, rozpadající se stěny, špatně rozvedená elektřina, nefungující vodovodní trubky a ke všemu samozřejmě neexistující plány.

Rekonstrukce ve dne v noci

Když jsem poprvé vešel do prostoru, nechtělo se mi věřit, že ho dáme do pořádku. Po zjištění reálného stavu jsme zhodnotili, že nejsme schopni rekonstrukci zafinancovat ze svých zdrojů. Už jen elektrikáři nás stáli polovinu toho, co jsme chtěli do prostoru investovat.

Dali jsme se tedy do práce. Vytvořili jsme kampaň na Startovači a povedlo se nám vybrat zázračných 89 000 Kč. Skrze crowdfunding vznikl název Neobyčejná klubovna (NK). Bylo nám jasné, že ani to nakonec nemusí stačit. Přesto jsme se dali do práce. V průběhu léta a podzimu 2017 jsme v týmu vedoucích a za občasné pomoci oddílových dětí, přátel, rodičů dokázali proměnit prostor do celkem provozuschopného stavu.
Otevíračka byla stanovena na 21. 10. Poslední týden před akcí byl velmi hektický a každý den po škole/práci jsme se v několika lidech sešli v NK a makali tam až do půlnoci. Poslední malování dokonce probíhalo pár dní před akcí, takže na otevíračce to vonělo barvou. Promítání fotek dobrodruhů se ale povedlo a i přes zimu byli všichni spokojení (neměli jsme topení).

Prostor pro všechny

Hlavní místnost byla tedy víceméně hotova. Bylo tedy nutné přistoupit k dalším prostorám. Přes zimu a jaro se dělala kuchyně, dílna, záchody, kostymérna (ano, máme vlastní místnost pouze na kostýmy a rekvizity).
Měli jsme jasno, že si prostor nechceme nechat jen pro sebe! Přestože jsme měli spoustu nedostatků, již jsme ho nabízeli k zapůjčení různým organizacím. První z nich byl spolek Poločas nápadu, který hraje v prostoru každý týden improvizační divadlo. Ten u nás vydržel v krušných podmínkách, kdy jsme okolo nich chodili v teplácích s maltou a furt do něčeho vrtali či bušili. Topit jsme začali až v únoru, takže přes zimu byla na akce strašná kosa. Ale i přesto u nás nocovalo pár oddílů a začaly se rozjíždět první přednáškové večery.
Přibližně od března 2018 považujeme rekonstrukci za hotovou. Ale kdo někdy něco rekonstruoval ví, že nikdy není hotovo. Dodnes na místě máme spoustu práce, ale již to jsou víceméně detaily. Programy se v Neobyčejné klubovně mění jeden za druhým a většina z nich je otevřená pro veřejnost.

A teď trochu čísel

Celkem se během roku 2018 v Neobyčejné klubovně uskutečnilo 39 jednorázových akcí. Zhruba dvakrát měsíčně od podzimu probíhají přednášky s diskuzí s historickou tematikou.
Během těchto akcí se v průběhu roku 2018 v Neobyčejné klubovně vystřídalo 750 lidí. Pravidelné akce s týdenní periodou zastávalo improvizační divadlo, cvičení pro ženy (půl roku), akrobatická jóga, Diskusní semináře Barevného světa dětí se sociální tematikou pro odborníky i laickou veřejnost a částečně schůzky oddílu Poutníci. V tomto případě hovoříme o průměrně 10 lidech na každém jednotlivém setkání.

To se nám fakt povedlo

Název tohoto čísla Archy naprosto vystihuje mé pocity. Z ruiny jsme za finanční pomoci veřejnosti a obrovského množství času dobrovolníků vytvořili prostor, ve kterém se koná spousta akcí, které by se jinde neuskutečnily.
Vzhledem k tomu, že všichni z organizačního týmu Neobyčejné klubovny jsme v oddíle Poutníci, děláme to nekomerčně. Všechny peníze, které dostaneme, investujeme do prostoru. Nikdo si nebere ani korunu, a tak můžeme nabídnout velmi nízké ceny pro smysluplné akce s ušlechtilými cíli (přespání oddílů, oslavy narozenin, vzdělávací akce, besedy).
Povedlo se nám to a doufám, že se nám bude dařit i nadále.

Článek sepsal Matěj Turek – Pajdák pro časopis Archa 3/2019. Přečtěte si celé číslo.


0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *