Srádelníček byl zápisníček, co putoval po místní táborové latríně v roce 2017.
Byla jednou jedna princezna a ta ráda jedla. Jedla nám polévku, dokud nebyla tak plná, že praskla. To je konec pohádky.
Byla jednou jedna královna a ta neměla ráda jídlo. Tak královna umřela. Konec!
Letos Opičák dokonce lektoroval a na jeho přednášku s názvem „Vzdělávací kurz pro nastávající vedoucí aneb lektorský orgasmus u teenagerů“ přišlo přes 60 lidí. Třída rupala ve švech. Matěj a Bláťa obdrželi Březový lístek. Oba třetího stupně. Akci jsme si užili a těšíme se na další ročník v Hlinsku. Opičákova prezentace Fotogalerie Veškeré fotky jsou Číst více
Na schůzce jsme si povídali o tom, co to vlastně je svoboda a demokracie, o které budou všichni mluvit za pár dnů. Zároveň jsme zjistili, proč 17. listopadu nechodíme díky státnímu svátku Dne boje za svobodu a demokracii do školy.
Ó, jaké dobrodružství a perné chvíle nás čekaly! Podzimní prázdniny jsme strávili na jihu Čech. Konkrétně ve vsi Pořešín u Kaplice. První noc se ukázal vypravěč ság, který nám přeříkal vikingskou ságu O Edzardovi a navazující vikingskou ságu O rovném boji. Obě byly zapsány v kronice, kam budeme dále psát ságy o tom, co se stalo, my sami.
Víme, že Vikingové rohy na přilbách nenosili. Tento však ano. A je na ně patřičně hrdý.
Hleď, noc přichází, temné chvíle k vyprávění, vzdálené ohně hoří, svět je ztišen.
Kde družina naše? Kde štít Tvůj leží, kde sekera a meč?
Kdo ještě nespí, kdo čeká na příběh?
A kdo již odevzdal se do říše snů?
Tak slyš mé vyprávění, ty, kdo bdíš…
Bitva u Ethandunu byla výtečná. Muž jménem Edzard byl znamenitý vůdce. Jeho jméno znamená „ten, co vládne silnou rukou mečem“. Měl v boji dva bratry, Yoricka a Tyra. Vedl výpravu, kam se spolu s druhy plavili po 4 dny a noci. Boj se odehrál před setměním tak, že Král Edzard sešikoval své muže do silného Číst více
Večer před puťákem jsme si měli zabalit ,ale mohli jsme mít jen 8 věcí. Další den ráno jsme se vydali na cestu. Šli jsme do Trháče ,ale pomalu kvůli tomu ,že nám bylo horko. Poté jsme pobíhali vlak ,protože jsme šli jako šneci ,ale naštěstí jsme to stihli na minutu. Když jsme dojeli do Vlašimi ,tak jsme šli si koupit jídlo do Albertu. Poté jsme šli k fontáně se zchladit a odpočinout. Potom jsme se vydali dál na trasu. První bod naší trasy byl Velký Blaník. Ale nešli jsme nahoru na rozhlednu a koupili si místo toho zmrzlinu.
Proběhla borcovka s názvem Mikrofony dobrodruhům. Akce, která proběhla k příležitosti otevření Neobyčejné klubovny, se zdařila na výbornou.
Více o akci: http://poutnici.desitka.cz/dobrodruzstvi
Celkově na akci přišlo 47 lidí, kteří zaplnili NKčko vcelku slušně.
Přednášky měly různá témata i formu zpracování. Videozáznamy zveřejníme v průběhu následujících týdnů.
Klasicky dostupná v galerii fotek na našem webu.
8. 10. opět praskala klubovna ve švech. Netuším, kolik nás přesně bylo, ale je vidět, že Neobyčejnou klubovnu už vážně potřebujeme. Promítaly se fotky a videa. Bohužel táborové video je zatím ve střižně Poutníkova biografu. Bylo to příjmené zavzpomínání a setkání se se známými i novými tvářemi.
V den státního svátku věnovanému sv. Václavovi se uskutečnila v Neobyčejné klubovně borcovka, kde si účastníci mohli vyzkoušet, jaké to je rekonstruovat nějaký objekt. Nahazovaly se stěny, tahalo se lepidlo, štukovalo se, uklízelo se, vyhazovalo se, prášilo se, povídalo se. Účastníci se neučili postupy, které jsou pro takovou práci ideální.
