Poslední výprava celoroční hry Země za zrcadlem se konala na Červeném Hrádku. celkem nás jelo 23, což je úctyhodný počet.
Ofiliáni porušili ochranu voirdžínského lesa, což jsme napravili sesbíráním amuletů. Jednu Voirdžínu se jim podařilo unést a vyměnili ji s námi za osobní věci, které nám jsou nejcennější. Byl to silný okamžik…
Věci jsme naštěstí získali zpět a mohli se setkat s Atalem, stvořitelem. Stejně jako ostatní rasy jsme mu přinesli dary a vyjádřili díky za stvoření něčeho tak úžasného jako jsou jednotlivé rasy.
Atal nás pozval do svého světa. Nejprve však musíme poznat jednotlivé rasy a vidět Zemi za zrcadlem jako celek. Navíc nám prozradil, že světy alfa a Omega jsou jedním světem.
Navíc nyní máme všechny kameny od brány.
Během výpravy jsme narazili i na Nařany, kteří nám způsobili pěknou neplechu v celém objektu, ale i na hodného policajta, který si přebíral základnu a mohli jsme se ho zeptat, na co jsme chtěli.
PS: Bebina dodržela sázku z minulé výpravy a upekla Opičákovi dort. Všichni dostali kousek a byla to dobrá bašta.
Fotogalerie: http://poutnici.desitka.cz/fotogalerie/116/
Ozvěny:
Bláťa: Nejsilnejsi zazitek z cervnove vypravy byla scena, kdy Vojirdzinu veznili Ofiliani a my jsme museli, vymenou za jeji zivot, dat neco, co nam je opravdu cenne. Kazdy to pojal svym zpusobem, ale na nekterych bylo videt, ze predmet, ktery odevzdavaji, je pro ne velmi dulezity. Za me to byl Michal a jeho uzlovacka, udelal na ni Poutnicky uzel, kterou ma uz 15 let. Koza, ktery odevzdal zapisnik az jako posledni, bxlo videt, ze se mu to nechce davat. Miky a nuz od oddilu, ktery dostal za celorocni bodovani. Krecek a jeji svetr, ktery ma sice uskvareny rukav, ale vozi ho od prvni akce. V neposledni rade Tesak a jeho kartacek. Kdo nejezdi nepochopi, co pro nej tento kartacek, ktery neztratil uz od vanocky, znamena. Musim za sebe rict, ze to byla pro me jedena z nejsilnejsich emocnich chvil toho skolniho roku.
Řízek: Tak já nejsem na dlouhé povídání a tak napíšu jen že se mi tahle výprava mooooooooooooc líbila jako každá bylo to super
Kocík: Pro mě je to stále probouzení zapomenuteho a získávání nových zkušenosti. Mohl sem se zatím účastnit tří výprav a tahle byla hodně pěkná. Příběh byl silný. Emoce od dětí byly velmi silné a myslím že i nám se podařilo dát do toho vše co šlo. Bylo super při povídání zjistit že děti příběh opravdu sledují. Navíc sem měl poprvé pocit že se každý kdo může snaží dát do příběhu kus sebe. Závěr vypravy, návštěva Atala ukázala že každý může svým způsobem do příběhu zasáhnout. Předávání darů a poděkování byl pěkný mix divadla, herního příběhu a emocí. Výprava byla skutečně plná silných emotivnich okamžiků
Bebina: Já také souhlasím se vším, co je už zde napsané. Na výpravě se dělo spousta věcí, co se jen tak v Zemi za zrcadlem neděje. Ofiliáni, kteří by měli uznávat Voirdžíny, ji odnesli a k tomu ukradli amulety. Při této scénce jsme si zkusili odvést ostatní děti do lesa a pohlídat si ty, kteří se bojí. Po této scénce začalo spoustu lidí brečet a opět jsme si zase něco zkusili, tím něco myslím uklidnit brečící menšího. Největší emoční zážitek však byl ten, kdy jsme museli dát něco, co je pro nás tady na výpravě nejcennější, za výměnu Voirdžíny. Myslím si, že všichni nedali to, co jim tam bylo nejcennější, ale to k e jejich věc. Ti, co dali něco od oddílu nebo rodiny, tak pro ty to muselo opravdu něco znamenat. Souhlasím s Křečkem, že Tesákovi na tomto kartáčku opravdu záleží. Ten, co měl předtím, pořád zapomínal nebo říkal, že ho nemá. Tento, který dostal na vánoční výpravě vozí pořád s sebou a říkal, že už jiný vozit nebude. Já jsem dala svůj zápisník o Zemi za zrcadlem. Když jsem musela zápisník odevzdat bylo mi smutno, i přes to, že jsem věděla, že dostaneme své věci zpět, na sobě jsem to nedala znát, ale uvnitř mi bylo opravdu smutno. Když jsme dostali své věci zpět, měli jsme všichni velikou radost. Když jsme seděli u ohniště a měli jsme si sepsat, jak jsme se cítili a komu bychom chteli poděkovat za tu věc, co máme, tak jsem si při tom všem uvědomila spoustu věcí ( vážit si toho, co mám, naučit se rozhodnout v těžké situaci, chovat se hezky k věcem, lidem, zvířatům a spoustu dalších věcí). Další super zážitek byl, když jsme předávali dary Atalovi. Bylo tam sice méně emocí, ale bylo to moc pěkné. Každý si na svém daru dal velmi záležet a navíc jsme viděli hodně ras v jeden moment, což jen tak neuvidíme. Byla to super výprava a krásný úvod do tábora.
0 komentářů