Stezka zdravovědy: obtížné dýchání

Dýchání je základní životní funkce, je nutné k dostatečnému okysličování krve. Dýchací obtíže mohou mít mnoho příčin, od „obyčejného“ zakuckání se, duševní tísně až po selhávání srdce. Některé stavy jde řešit na místě, některé naopak ohrožují život postiženého a okamžitá pomoc lékaře je nutná.

• Víš, jaká je nejvhodnější poloha pro člověka s dušností, který je při vědomí.

 

Taková, která je mu nejpříjemnější. Nejspíše to bude sed s opřenými zády. Rozhodně nenuťte postiženého v tomto případě ležet na zádech ani na břichu!

 

• Vyjmenuješ 3 základní úlevové polohy při dušnosti

 

1. zapřené ruce o stůl, židli, kámen…
2. na všech čtyřech „jako pejsek“ (v kleku na kolenou a dlaních
3. posazení s opřenými zády.

 

 

• Víš co dělat v případě, že ej dušnost z nadýchání se dráždivých látek, kouře, výparů z kyselin.

Držet se zásady tří kroků, viz bod 1 – zásada tří kroků, vyvést postiženého na čerstvý vzduch, popřípadě otevřít okna a dveře. Pokud se dýchání neuklidní, stále škrábe a pálí v krku či je postižený „divný“, volej sanitku.

• Znáš postup, jak se zachovat při vdechnutí cizího tělesa.

Postižený kašle – buď hlasitě, záchvatovitě, s pauzami na nádech, nebo naopak slabě, sípavě, je vyděšený, mění barvu v obličeji.

 

Zeptejte se: „Dusíš se? Chceš praštit?“

 

Hlasitý kašel, je schopný se nadechnout a odpovědět:

a)     Pokud člověk nahlas kašle, mezi kašláním se nadechuje, a je schopen slovně odpovědět, situace není tak závažná. Můžeme zkusit údery mezi lopatky, pokud si to přeje, necháme ho se opřít (zafixovat ruce) a podporujeme ho ať pořádně kašle. Kašlání je zdaleka nejefektivnější způsob, jak se cizího tělesa zbavit. Pečlivě kašlajícího sledujeme – stav se může kdykoli zhoršit.

b)    Dítě do 1 roku vezmeme na předloktí jedné ruky, obličejem k zemi, hlavu níže než tělo. Dlaní podepřeme bradu, prsty chytneme čelist, ale pozor abychom netiskli krk. Zkoušíme údery mezi lopatky.

c)     Dítě starší 1 roku podepřeme kolenem (výprasková poloha) a postupujeme stejně.

 

Tichý kašel, sípe, nemůže se nadechnout – u dospělého:

Dýchací cesty jsou zablokované úplně – kašel je tichý nebo žádný, člověk se snaží sípavě nadechnout, vyděšeně na nás kouká, může gestikulovat a svírat si krk. Barva v obličeji – nejprve rudá, brunátná, pak modrošedá. Stav může nakonec vést až k poruše vědomí až k bezvědomí bez dechu.

Tady je zapotřebí naší okamžité akce, postižený je akutně ohrožen na životě!

Postiženého předkloníme, jednou rukou podepřeme zepředu a druhou 5× silně praštíme mezi lopatky. Pokud to nepomůže, zkusíme 5× udělat Heimlichův manévr.

Stále opakujeme 5× úder mezi lopatky a 5× Heimlichův manévr až do doby, kdy postižený se začne sám nadechovat a kašlat, nebo do doby kdy ztratí vědomí. Při ztrátě vědomí se ho snažíme zachytit při pádu, položit na zem, zavoláme záchranku a zahájíme resuscitaci. Mačkání hrudníku může cizí těleso také posunout a uvolnit, vdechy ho zas mohou posunout do jedné z plic, čímž by se cesta do jedné uvolnila, což by stačilo. Ve chvíli kdy chceme do postiženého vdechnout, zkontrolujeme, jestli v puse není nějaké viditelné cizí těleso – pokud ano, vyjmeme ho, jinak po něm nepátráme.

Tichý kašel, sípe, nemůže se nadechnout – u dětí:

Dítě do 1 roku vezmeme na předloktí jedné ruky, obličejem k zemi, hlavu níže než tělo. Dlaní podepřeme bradu, prsty chytneme čelist, ale pozor abychom netiskli krk. 5× udeříme mezi lopatky. Pokud to nepomohlo, otočíme dítě na záda a 5 x stlačíme hrudník (stejně jako při resuscitaci). Toto opět opakujeme do doby, než se dítě rozkašle či je schopné nadechnout, nebo ztratí vědomí.

Dítě starší 1 roku podepřeme kolenem (výprasková poloha) a postupujeme stejně.

U dětí předškolního věku a u těhotných neděláme Heimlichův manévr – mohli bychom jim ublížit.

Pokud dítě ztratí vědomí, zahajujeme resuscitaci. Začínáme pěti vdechy.

Pokud se postižený při resuscitaci probere, je stejně nutné ho poslat do nemocnice, aby se případné cizí těleso z plic odstranilo. Postižení, u kterých byl proveden Heimlichův manévr, by měli být zkontrolováni v nemocnici z důvodu možného poranění vnitřních orgánů.

 

• Víš, co dělat s dušností u postiženého, který se léčí se s astma.

Má-li u sebe léky pro případ záchvatu, dejte mu je do ruky, musí být ještě schopen si je sám aplikovat. Nikdy nepodávejte cizí léky a nikdy je neaplikujte vy. Pokud nezaberou, volej záchranku, kontroluj vědomí a dech postiženého. Pokud upadne do bezvědomí, kontroluj dech, přestane-li dýchat, zahaj srdeční masáž. Viz bod 8 – Kardiopulmonální resuscitace – oživování.

 

• Víš, jak reagovat, když postižený s dušností má otéká v obličeji, má nateklá víčka, krk.

Možná těžká alergická reakce. Zavolej 155. Máš-li, podej Zyrtec, Zodac 1 tabletu, nutné je rozkousat – urychlí to začátek působení léků. Pokud má u sebe Epipen (adrenalinové pero), dej mu ho do ruky.  Kontroluj vědomí a dech postiženého. Pokud upadne do bezvědomí, kontroluj dech, přestane-li dýchat, zahaj srdeční masáž. Viz bod 8 – Kardiopulmonální resuscitace – oživování.

• Správně popíšeš, co bys měl dělat při dušnosti způsobené úrazem.

Předcházel stavu náraz do hrudníku? Zkontroluj, zda nemá citlivý hrudník, nebo dokonce díru do hrudi. Případnou díru zkus zakrýt dlaní (v rukavici), jestli to bude lepší. Vždy volej záchranku. Více viz bod 12 – otevřená poranění hrudníku.

• Víš, co dělat, když postižený pociťuje dušnost a zároveň bolest na hrudi (nezpůsobenou úrazem).

Uklidni postiženého, posaď ho, dej mu rozžvýkat 1 tabletu Acylpyrinu a rychle volej záchranku. Viz bod 4 – Infarkt myokardu (srdečního svalu).