celoroční hra

Na březnové výpravě jsme se podívali na zcela nové místo, konkrétně do Dubice v České Lípě. Hned po příjezdu nám Bílý král ještě jednou poděkoval za ochotu sesbírat kameny, které otevírají bránu tak, aby byla průchozí do jiných světů.

Pravil, že po bitvě byl zmatek a kdo mohl, bral kameny z kruhu kolem brány pryč. Nevěděl o všech kamenech, některé dokonce již máme u sebe. Však některé Arasíny pověřil, aby roznesli 7 kamenů na magická místa. Voirdžíny poté kamenům dali magický obal, který nedovolí kámen sebrat bez toho, aby na jeho místě byl klíč.

Na lednové výpravě jsme zavítali na nové místo a to do Skautského domu Bára v Kralupech nad Vltavou. Tam jsme se potkali s Bílým králem (králem Voirdžín). Vyprávěl nám starou legendu o bráně a Poutníkovi. Poutník byl znalcem brány, jen ten věděl, jak správně poskládat znamení okolo brány a tím jí dokázal ovládat. To však zapomněl, když se ho Ofiliáni pokusili očarovat svou temnou mocí. My jsme se snažili získat tajný svitek, který skryly Voirdžíny. Za každou zkoušku, kterou nám dal Bílý král a my jí zvládli, jsme získali vždy po jedné části. Když jsme měli svitek celý, dozvěděli jsme se, jak Poutníkovi vrátit vzpomínky, které ztratil. Obstoupili jsme Poutníka a chytli se za ruce, naráz jsme všichni řekli zaklínadlo, které bylo v Arkasínštině:

Alarg monde ar neat
iari longa aldan
vet monde arkasi
veram iari čaro !

Zabralo to, Poutník si vzpomněl, dal nám pamětní lístky a vydali jsme se na vlak.

Fotogalerie

Listopadovou výpravu do Srb jsme prožili v duchu oslav. Na sobotu připadal svátek Stvoření o kterém nám řekli Daglarové a Gratury. Vyzkoušeli jsme si tvoření nových ras, které jsme odprezentovali před Atalem a jeho Mistry. Nejlepší ze tří nových ras byli Ty zelení.

Atal s Mistry si od nás vzal genetické vzorky a s poděkováním za snahu odešli. Nečekané bylo, že Atal byl převlečený Alarg. Objasnil nám, že jedině takto, jsme si mohli opravdu užít tento svátek a pochopit jeho podstatu.

Říká se, že před Stvořením nebylo nic, než tma. Stálá noc byla samozřejmostí a svět Omega vypadal jinak, než dnes… Nebyli Arkasíni, ani Voirdžíny, ani ostatní rasy. Nebyl nikdo, kdo by mohl chtít něco jiného než tmu.

V těch časech se v nekonečné dálce poprvé objevilo světlo. Loď, která přes oceán připlouvala k Omeze, vezla Atala a jeho Mistry. Když Atal stanul na břehu, nechal vystavět první bránu. A později ještě mnoho dalších bran. Ta první spojovala jeho svět Aetalis se světem Omega. Ostatní jiné světy s Omegou. Poprvé se bez dlouhé plavby přes moře mohli Atalané ze své země dostat na Omegu i zpět a pronést tak bránou vše, co bylo potřeba. Mistři vystavěli veliký dům – „Dům stvoření“.

Poutnické podzimky započaly celoroční zkoumání jednotlivých světů a ras v Zemi za zrcadlem (ZZZ). Setkali jsme se s naším průvodcem a velice moudrým člověkem Poutníkem. Ten nám sem a tam odkryje kousek z tajemství ZZZ. První poznání Chuorků, medvídků se zelenými prameny vlasů, bylo hravé, tak jako jejich rasa. Elfové se s námi utkali v lukostřelbě, Ofiliáni nám ukázali jak zrádní umí být a Arkasíni v čele s Alargem, jak jsou moudří a všeznalí. Nejmoudřejší rasou tohoto světa jsou Voirdžíny a nejtemnější zase Marymeni. Ale proč jsme se s nimi setkali? Proč jsme se vrhali do nebezpečí při průchodu branou, když tam nebyl strážce? Proč jsme museli jít za Aldanem, nejstarším z Arkasínů, pro nápoj proti Ofiliánskému jedu? Proč jsme museli získat kameny moci 4 ras včetně Daglar a Gratur? Proč jsme je chtěli vyměnit a za co nebo koho? To se zeptejte těch co tam byli nebo si to určitě přečtěte v našem oddílovém deníku! A pojeďte za dalším střípkem příběhu!

Fotogalerie ZDE