Víkendové akce mohou být samostatné nahodilé akce, nebo akce, které se opakují a jsou tak součástí koncepční celoroční činnosti kolektivu. Nelze obecně určit počet účastníků ani náplň, neboť jde o velice různorodou činnost. Kupříkladu víkendové akce zvané Sraz oddílů se účastní na 150 osob z několika různých kolektivů a činnost zaujímá velká hra, sdílení inspirace a společný večer u velkého slavnostního ohně. Pořadatelem je každý rok jiný z kolektivů, avšak částečně si organizační náplň řídí každý oddíl zvlášť. Naproti tomu horolezecká výprava bude mít jistě méně účastníků a náplň bude spíše sportovního rázu. Odlišná bude „tajná výprava“, kam mohou za odměnu jet členové oddílu MOP Stopa Klánovice ve chvíli, kdy dosáhnou určitého počtu bodů v celoročním bodování.
Často se však vyskytují pravidelné víkendové akce, které se obvykle opakují po 14 dnech až dvou měsících dle toho, jak si to nastaví pořadatel. Mnohdy jsou rámovány dlouhodobou hrou, může se objevovat určité bodování. Náplní bývá pobyt v přírodě a rozvíjení s tím souvisejících dovedností. Často si vedoucí vytyčují pedagogické cíle, které rozvíjí osobnost dítěte a pomáhají mu orientovat se v mezilidských vztazích .
Pozitiva víkendových akcí
- Je snazší udržet dobrou náladu mezi vedením týmu vedoucích i mezi dětmi.
- Program může být velice intenzivní a účastníci mají po celou dobu dostatek energie, není třeba odpočinkových dnů.
- V případě celoroční činnosti je obtížné akce hodnotit a zároveň je promýšlet do sebemenších detailů. Nejsou-li zařazeny do celoroční činnosti, lze naopak velice dobře evaluovat do sebemenších detailů, protože máme oproti táboru a jiným delším akcím méně skutečností, které zapomeneme, nevšimneme si jich, jsou okrajové apod.
- Jsou přehlednější co do rozpočtu
- Odpadají povinnosti zotavovacích akcí.
- Oproti jednodenním akcím děti zažijí pocit samostatnosti a zodpovědnosti za sebe.
- Noc je vděčným prostředkem pro řadu aktivit (i co do atmosféry).
- Můžeme je pořádat mimo oblast běžného působení ve všední dny.
Je jednodušší ohlídat si materiál, než na delších akcích. - Nehrozí tolik úrazů jako na delších akcích.
Omezení (limity) víkendových akcí
- Nemusí být dostatek prostoru pro udržení časových bloků a pro realizaci všech plánů a pro věnování se všem tématům.
- Skupinová dynamika prochází jednotlivými fázemi velice rychle, a tak nemusíme vždy stačit reagovat na aktuální situace.
- Máme mnohem menší možnosti pedagogicky působit, než na delších akcích.
- Máme omezen ou dojezdovou vzdálenost místa, kde lze akci pořádat z důvodu relativně krátkého času. Například víkendová akce do Afriky není možná.
- Nemáme moc možností pro individuální práci s účastníky.
- Často je obtížné zapamatovat si jména všech účastníků.
Víkendové akce jsou často nazývány jako „výpravy“. Historicky to vychází z knih Jaroslava Foglara, kde se party mladistvých o víkendech i ve všední dny vypravují mimo město, aby zažily nová dobrodružství. Též se setkáme s pojmy jako víkendovky, výlety, či jinými adaptacemi, které mají za cíl zatraktivnit akci jako třeba v případě Barevného světa dětí pracujícího s dětmi v pěstounské péči nebo oddílu TOM Sůvy, které tyto akce nazývají „víkendOFFky“.
Konkrétní legislativa těchto akcí není v českém právním prostředí přímo ukotvena možná právě proto, že není možné obsáhnout obecně jejich náplň. Jedná se o takzvané „jiné akce pro děti“, které Česká rada dětí a mládeže (2017) vymezuje jako organizovaný pobyt pro 30 a více dětí do 15 let, ale na méně než 5 dnů a zároveň organizovaný pobyt na více než 5 dnů, ale pro méně než 30 dětí do 15 let. To je i tak v případě zmiňovaného Srazu oddílů nejasné (je pořadatelem oddíl zajišťující daný ročník Srazu oddílů, nebo kolektiv, který bere své registrované členy na hromadnou akci?).
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v § 12 uvádí alespoň minimální požadavky na pořadatele takových akcí. Pořadatel je povinen:
- zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení
- zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce
- účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3.
- (1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.
- (3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných.
Na jiné akci pro děti dle České rady dětí a mládeže (2017) nemusí být přítomen zdravotník. Pokud však na akci je, je povinen splňovat podmínky jako při zotavovací akci. Bod 3 určuje rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví. Laicky řečeno jde o selský rozum – víme, kdy je dobré použít desinfekci, jak skladovat potraviny apod.
Kvalifikace dozoru není na takových akcích vyžadována (v případě obchodních korporací ano, neboť se jedná dle zákona o zájezd). Akreditace hlavního táborového vedoucího je potřeba pouze v případě, že je tábor dotován a vyžadují to podmínky přidělení dotace na tábor.
Takový druh akce se nám může jevit tak, že vlastně nic moc splňovat nemusíme a často slyšíme od vedoucích věty typu: „Jsme v pohodě, dle zákona je to vlastně něco jako rodinná dovolená.“ Uvědomme si však, že pracujeme s dětmi (ale i kdyby to bylo s dospělými, není to moc jiné) a máme za průběh zodpovědnost. Je v našem zájmu mít akci zajištěnou s co největší profesionalitou a patří k tomu neustálé vzdělávání vlastních členů (dětí i dospělých). Mnohdy je lepší dělat i to, co nemusíme, dává-li to svůj smysl. Může to být ku prospěchu při minimalizaci rizika i při řešení krizových situací.
Zdroje
ČESKÁ RADA DĚTÍ A MLÁDEŽE. Přehled legislativy pro pořádání letních táborů[online]. 24. 4. 2017 . [cit. 10. 2. 2019]. Dostupné z:http://poradna.crdm.cz/tabory/jina-podobna-akce-pro-deti-567
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
0 komentářů