Velikým překvapením pro nás byl autobus, kterým jsme jeli do Bělé pod Bezdězem. Cestu jsme totiž prožili v klasickém městském autobusu, který mám uprostřed „kloub.“ S tímto autobusem jsme se vydali i na dálnici.

Když jsme dorazili na základnu, ubytovali se a navečeřeli, přišel za námi Umpalumpa a nabídnul nám žvýkačky.  Byl divný, barevný, rozhazoval nám věci, a tak jsme mu začali říkat Lumpalumpa. Poté jsme potkali Wonku svíjejícího se na chodbě. Nebylo mu dobře, asi z té žvákačky, a tak jsme poznali, že brát si něco od cizích není dobré.

V sobotu jsme se vydali, dle Wonkovy mapy, kterou nám nakreslil, na cestu. Na jejím konci jsme našli jakési barevné balíčky, které jsme otevřeli až na základně. Byli v nich zubní kartáčky. Došlo nám, že půjdeme k Wilburovi Wonkovi, zubaři a otci Willyho Wonky. Při kontrole jsme se dozvěděli, jak se správně starat o své zoubky. Každý za odvahu dostal zubní pastu a mezizubní kartáčky. Podpořili jsme Willyho Wonku při zubní kontrole a byli u dojemného setkání otce a syna.

V neděli ráno nás Willy Wonka pozval do Žvýkačkového sálu, kde byla i Fialka Garderóbová se svou matkou a chlubila se, že je mistryně ve žvýkání. Doplatila na svou pýchu, když žvýkala prototyp Zavřihubky. Zmodrala, nafoukla se, a proto jí museli Umpalumpové odkutálet do moštárny. Každý jsme si pak mohli vyrobit žvýkačku a barevný sliz.

Rozdali jsme si paměťáky, měňáky a hurá směr domov.


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..