Podzimní prázdniny jsme prožili u rybníku Dolní Mrzatec, v nádherné přírodě pod nejvyšší horou Vysočiny – Javořicí.
V průběhu týdne jsme se věnovali hraní různých her, ale také oddílové činnosti, tedy kartám ctností, učením se různým dovednostem či plnění si bodů do svých Dovedností, Základních oddílových zkoušek a Stezek. Na programu se nově podíleli i naši někteří Senioři a šlo jim to moc dobře! Korbič si připravil
v rámci sobotního celodenního výletu 3 hry (Prasátka, Závody a Hutututu), za které týmy dostávaly postupně proviant (cibule, konzervy, prkénka apod.).
Z něj pak na ohni uvařily velice chutný kotlíkový oběd. Drak si v pondělí připravila fáborkovou hru s tématem čokolády, kterou moc hezky uvedla povídáním o čokoládových bobech a výrobě této sladkosti. Fáborková hra to byla velice dobrodružná – vedená skrze les a přes potůček – na jejímž konci čekala týmy nečekaná sladká odměna.
Před Podzimkami jsme hodně řešili objevení zlatých kupónů – štěstí se usmálo na všechny poutnické děti! Na výpravu jsme tak jeli plni očekávání: Co se asi teď bude dít? Setkáme se hned po příjezdu s Willy Wonkou? Podíváme do jeho Čokoládovny?
Wonkovi poskokové Umpalumpové nás velice rychle vyvedli z omylu. Sdělili nám hnedka v sobotu ráno, svým skřehotavým hlasem, že si setkání se slavným cukrářem budeme muset teprve zasloužit, a to splněním několika úkolů… A tak jsme vyplňovali slepé mapy, vyráběli dopravní prostředky a sbírali svítící pendreky – novou přísadu, kterou chtěla Wonkovi ukrást jeho zlá konkurence.
Kromě pravidelných návštěv Umpalumpů se v tábořišti objevil také nám všem známý televizní štáb Evženie Papričkové, který vyzpovídal šťastné výherce zlatých kupónů. Reportáž se prý moc povedla, máme se rozhodně na co těšit.
Každopádně naše úsilí, pečlivost, ochota pomoci a trpělivost přinesly své ovoce a my jsme se skutečně potkali se samotným Willy Wonkou!
Podivínský cukrář nám prozradil, že je na prahu objevení nového stroje, s jehož výrobou bude potřebovat pomoci. Jsme prý ideálními kandidáty – pokud nalezneme první součástku.
Nebylo to jednoduché. Museli jsme podstoupit náročný orientační běh, v rámci něhož jsme nalezli díly mapy, a následně strastiplnou noční cestu k zakopané truhle s hledanou součástkou. Velký úspěch jsme oslavili párty s Umpalumpy, kteří nás dokonce naučili jejich potrhlý tanec.
Naše putování k čokoládovně jsme završili v úterý večer. Dorazili jsme až
k branám, kde už na nás čekal Willy Wonka. Předali jsme mu nalezenou truhlu a očekávali jsme, že nás konečně pozve dovnitř své továrny na čokoládu. Jak jsme se ale mýlili! Zavřel nám přímo před nosem!
Nezbývá, než doufat, že si z nás podobně nevystřelí i na listopadové výpravě…
PS: Brňák se na této výpravě stal hrdým členem Kmene.
0 komentářů