K poranění páteře dochází většinou při pádu z velké výšky. Poranění vzniká při automobilových nehodách, při pádech ze stromů, ze střechy, při sportu. Ze sportů je to zejména horolezectví, paragliding, létání na rogalu a sportovní létání. Jsou závažná tím, že při nich může dojít k poranění míchy s následným nevratným poškozením hybnosti zraněného. Nejzávažnější je poranění krční páteře. Zde je riziko ochrnutí všech končetin nebo zástava dechu.
Poranění pánve bývá součástí těžkých úrazů (pády z výšky, autonehody). Pánev je kostěný kruh vystlaný cévami, do kterého může člověk úplně vykrvácet. Při zlomeninách pánve se často poškodí cévy, které v dané oblasti probíhají.
Jakákoliv manipulace se zraněným (kromě toho, že mu působí obrovskou bolest) může krvácení značně zhoršit, proto s ním nemanipulujeme. Přistupujeme k němu podobně jako u poranění páteře (viz bod 15 – poranění páteře), voláme 155 a kontrolujeme stav vědomí a dýchání.
Poranění končetin tvoří zhruba 50 % všech úrazů. Řadíme sem rány, krvácení, podvrtnutí, vykloubení, zlomeniny a také amputace. V případě laického ošetření jsou důležité dva faktory – krevní ztráta a bolest.
* krvácení se probíralo v bodě 7 – krvácení
Nejčastěji bývá podvrtnutí u kotníků a zápěstí. Pozorovatelný je otok, místo je bolestivé, též je omezená pohyblivost kloubu. U závažnějších případů je viditelný krevní výron.
Nejvíce se obáváme vnitřního krvácení. Jak poskytnout první pomoc již víš z bodu 11 – vnitřní krvácení.
Rozdíl může být v tom, že v břichu jsou uloženy orgány. Ty NIKDY Nevracíme zpět. Přikryjeme je sterilní mokrou rouškou, a poté ještě zabalíme do igelitu, aby orgány nevyschly. Vhodná je i třeba potravinářská fólie.
Zraněného necháváme v poloze, jaká je pro něj nejpohodlnější. Často je to v leže na zádech s pokrčenýma nohama, nebo na boku v klubíčku.
Zraněnému nedávej jíst ani pít!
1. V rychlosti se představíš, pokud se nedovoláš
2. Řekneš, kde se to stalo (kdyby se vybil mobil, přerušilo spojení, záchranka již jede)
3. Řekneš kolik lidí je zraněných
4. Popíšeš jejich stav (Dýchá, nedýchá, krvácí, apod. Nemusíš znát diagnózy. Tu určí dle jejich „vyřazovací metody“ v systému přímo dispečing.
5. V případě resuscitace dej telefon na hlasitý odposlech (znak reproduktoru)
6. V případě složitého přístupu (budova s 3 dveřmi, kolem recepce, třetí odbočka doleva…) pošli někoho před vchod, ať navede záchranáře k raněnému. Anebo alespoň dispečerovi přesně popiš cestu.
7. Nezavěšuj, dokud Ti neřekne dispečer
Nepřednášej epos, spíše telegram (shrnutí): pohlaví, věk, (jeho jméno), co mu je, kde je. To stačí.
Vnitřní krvácení je stav, kdy krev uniká z cév dovnitř do těla. Navenek to nemusí být vůbec poznat. Když už se ztráta krve projeví na stavu člověka, může být pozdě na jeho záchranu. Proto musíme vždy na vnitřní krvácení usuzovat z mechanismu úrazu – prudký náraz. Nejnebezpečnější je vnitřní krvácení po nárazu na trup. Krvácení do břicha ohrožuje na životě!
Poranění hrudníku je velice vážný a často smrtelný stav. Je třeba okamžitá pomoc a ošetření musí provést odborník. Příčinou bývají bodné či střelné rány, případně i prudké nárazy. Přes otevřenou hrudní stěnu proniká atmosférický vzduch do hrudníku a dochází ke zkolabování plíce.
K PORANĚNÍ HRUDNÍKU NENÍ DALEKO
Ač to může vypadat jako velká náhoda, k otevřené ráně v hrudníku může dojít velmi jednoduchým způsobem. Už jsi někdy dovolil dětem běhat v lese při hře, kde byl sem tam nějaký menší pařez? Opékali jste někdy vuřty s kovovými bodáky ve tmě u ohně? Stříleli jste někdy velkým lukem? A vzduchovkou? I diabolky se mohou od dřeva odrazit… A co pád z výšky na kámen? A náraz do volantu při autonehodě? To spolehlivé zlomí žebra, a ty poraní plíce.
Omrzliny nevedou přímo k ohrožení života, ale jejich důsledkem může být ohrožení až ztráta končetiny. Nejcitlivějšími místy jsou tváře, nos, ušní boltce, prsty nohou a rukou. Zdroj obrázku: standa.vojta.sweb.cz/poradce Uvedeš faktory, které mohou napomoci vzniku omrzlin – Venkovní teplota versus pocitová teplota – Vlhký oděv – Zhoršené prokrvení těla (hlad, dehydratace, kouření, Číst více
Úžeh: déletrvající pobyt na slunci (bez pokrývky hlavy s nedostatkem tekutin, s nevhodným oblečením…
Úpal: podobné s rozdílem, že se jedná o přehřátou místnost.
Příznaky mohou být: zarudlá horká pokožka, zvýšená tělesná teplota, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, mdloba, svalové křeče, zrychlený tep i dech
Ulož postiženého do chladnější místnosti, podávej mu studené nápoje, nech ho vyspat a přikládej mu studené obklady. U dětí pozor na podchlazení!
Pokud má raněný helmu (motorkář, cyklista) helmu a komunikuje (či dýchá), helmu nesundávej. Hrozí poranění páteře. Viz bod 15 – poranění páteře.
Snaž se zastavit další vozidlo, které ti může pomoci.