Je pátek večer. Dorazili jsme do Sloupu v Čechách. Zanedlouho se za dveřmi objevují Telekuk, Veruka, Augustus a Fialka. Všichni se svými rodiči. Bereme zlaté kupóny a vyrážíme k bráně továrny. Brány se otevírají, vstupujeme dovnitř, pozorujeme divadlo. Ohňostroj – divadlo začíná hořet. Slyšíme potlesk. Ano, přišel Willy Wonka. Uvítal nás a hned nás pozval do prvního sálu. Říká mu odpočinkový sál. Jdeme spát.
Ráno se potkáváme s Wonkou u snídaně plné lízátek, bonbónů, dudlíků… Dostáváme kroniku a vydáváme se do dalšího sálu – relaxačního. Schválně. Kdo z vás si pamatuje, nebo by si tipl, kde je člověku nejlépe? Kdo odpověděl, že v přírodě, měl pravdu. A tak jsme se vydali na výlet poznávat krásy okolí.
Po návratu přišel Umpalumpa a po skupinkách nás dovedl za Wonkou, kterému byly přivezeny žížaly z Lumpálie. Wonka nemohl přijít na to, jaká část žížaly chutná nejlépe a co všechno v žížale je. Poprosil nás, jestli bychom by mu to zjistili. Díky pitvě jsme vyzkoumali, co v sobě žížala má. Kdo zrovna nebyl u pitvy, vzdělával se v jiných oblastech, a to ze Základní oddílové zkoušky.
Večer plynul. Najednou se objevil Augustus Gdoule se svou maminkou a Wonka. Wonka nás vzal do čokoládového sálu. Neuvěříte, co se stalo. Při tom, co vonka představoval sál, Augustus vyjídal čokoládu, kde se dalo. To ale neměl dělat. sál mu dal co proto. Nasála ho čokoládová trubka a on se nemohl dostat ven. jeho maminka začala šílet. Umpalumpové je oba dva odvedli. Wonka nám řekl, že pokud se nebudeme chovat slušně, sál nás vytrestá jako Augusta. A jaký čokoládový sál byl? Asi nikoho nepřekvapí, že o čokoládě. Vyrobili jsme si obal na čokoládu, čokoládová lízátka, čokoládové bonbóny, ochutnali jsme fondue a ručně udělanou horkou čokoládu.
Potom, co si každý všechno zkusil, bylo už poměrně pozdě večer. Wonka přišel uzavřít sál. Ukázal nám další součástku, kterou našel, když se Umpalumpové věnovali odvedení Augusta a jeho maminky. Dal nám ji, abychom ji opatrovali. Šli jsme pryč ze sálu a před spaním jsme si s Wonkou zazpívali písničku na dobrou noc.
Mladší šli spát a pro Seniory byl připravený dobrovolný program, kterého se účastnili všichni. Zajímá vás, co zažili za dobrodružství? Zeptejte se přímo jich. Buď na srazu před odjezdem na akci, na veřejné akci nebo na setkání Poutníků, přátel a sympatizantů.
V neděli jsme dostali paměťáky, měňáky a pádili jsme do Prahy. Byla to jízda. Pokračování na vánočče.
0 komentářů