Letní tábor Atlantis, kterým vrcholila celoroční hra Země za zrcadlem, nesl mnohé zvraty, přinesl nové příběhy, a to i na poli nově vzniklých přátelství i rozporů. Senioři pokořili rekord v kilometrech na puťáku, mladší děti se setkali s Marymenem ve dne (!). Jak vše probíhalo čtěte níže.
Mám za sebou tábory od roku 1990 až do teď. A ten, který jsme právě před pár dny prožili na vlastní kůži byl pro mne jedním z těch top táborů. Bylo to především složením lidí, jak velkých, tak malých a zároveň programem, který byl akčnější, než v jiných letech. Díky všem, za tenhle zážitek a laťku danou vysoko. Jste pro mně silná srdeční záležitost a prodloužený čas, kterého se mi dostalo ve chvílích, kdy jsem už nic nečekal. Tak vydržme, pokračujem a jak jinak – Světlo našim krokům. Michal
Jste všichni nejlepší a už se těším na další akce. Chybíte mi a moc se mi po Vás stýská. Mám Vás ráda a ještě jednou děkuji. Byl to super tábor. DOBRODRUŽSTVÍ!!!
První část puťáku: Po stopách staré lokálky (seniorský puťák) 1. část Další naše kroky vedly do Křivsoudova, kde jsme si nakoupili vydatný oběd, Kofoly, bonbóny a jiné srandy. Krysař místnímu prodavači vietnamské národnosti opravil „hleba 5 Kč / ks“ na „Chleba 5 KČS“, za což si vysloužil vykopání z obchodu a prodavač omluvu. Zvedli Číst více
Noční tlačenice ve stanech Končí poklidný sobotní návštěvní den a Senioři postupně dostávají lístečky s informacemi. Mají si sbalit a vyrazit na klády s věcmi na tři dny. Tam na ně čekám já (Mates) a kontroluji pláštěnky, kartáčky a spacák. Po chvíli dorazí Op s Chumbou a rozdávají proviant a vodu. To ještě Číst více
Všechno nějak začíná. A tak Kyrandia byla prvním ještě (MINI)TÁBOREM. Jednak nás tehdy do Zátoky pláňat jelo jen tolik lidiček, co se dá spočítat na prstech asi tří nohou, ale o nadšení a radost tam nebyla nouze.
V Zátoce pláňat na nás ještě nebylo místo, a tak jsme se domluvili s turnusem rodičů s dětmi, který vedla Zipp z karlínských Tuláků. Když jsem jí tehdy před létem volal, čekal jsem různé reakce, ale nadšení bylo opravdu nečekané. Bylo tam jen pár maminek s dětmi. Slovy Zippa: „Jé, to pojeďte, aspoň se tu nebudeme bát!“
Zátoka pláňat v roce 2016 slaví 40 let od osídlení dětskými účastníky. K tomuto připomenutí jsme zde vystavěli rozcestník, který ukazuje na známá místa v okolí. Rozcestník zde byl vztyčen s nadšením v době, kdy naše organizace převzala Zátoku pláňat pod své vlastnictví (rok 1994). Obnovení rozcestníku má upomínat nenásilným způsobem historii táborové louky a základny. Zároveň si Číst více
Tábor Odysseovy sny v roce 2012 (29.7.-4.8.) byl první opravdový tábor oddílu Poutníci, který měl ucelenou celotáborovou hru. Před tímto týdenním dobrodružstvím bylo pár odvážlivců, co se vydalo po stopách Blanických rytířů a celé 4 dny putovali směr Keblov. Prožili jsme v Zátoce pláňat 7 dní naplněných mýtů a legend ze starého Řecka v počtu 13 dětí, 8 vedoucích, 1 kuchařky, 1 závoznice a jednoho mobilního dozoru.
Krtek: Tento tábor byl nejvíc super, jsem rád, že jsem jel.Poznal jsem super lidi. Díky všem.
Hella Kociánová: Moc děkuji všem vedoucím. Nebojsa se nám vrátil plný zážitků a dneska mi byl odvyprávěn celý tábor. 
Jste úžasní!!! 
Lucie Čapková: Také se musím pod toto podepsat. Jsem šťastná máma spokojených dětí, které si užívaly moc prima tábor. Děkuji všem vedoucím a dospělákům, kteří se podíleli na přípravě tábora. Vím, že to není žádná sranda.Díky, že jste.
Tereza Fialová: Také díky. Holky prohlásily, ze chtějí jezdit pořád na tábory. Bylo to tam nejlepší. Ještě jednou moc děkujeme. A nejen za tábor 
David Šulc: Naprosto souhlasím. Děti se vrátily nadšené.
Tonda na nástupu: Byl to nejlepší tábor. Jsem rád, že jsem tu byl.
Křeček: Poutnický tábor je lepší, než ten policejní, protože vás tady všechny znám celý rok. Ne jen jednou do roka. A je tu míň lidí.
Dana Kordová: Ten nejlepší oddíl, syn se tam cítí opravdu dobře. .
Petra Kejlová – Prostě jako rodina.
Ladislav Votruba – To je moc fajn oddíl.
Věra Stodolová: Po sobotní návštěvě tábora klobouk dolů před všemi dospělými. V dnešní době neskutečné, že ještě tak fajn lidi existují a jsou zapálení pro práci s dětmi. Velký obdiv a velké díky.
Qahramon je tajuplná hra. Nikdo neví, kde se vzala, ani kdo ji stvořil. Nejspíše pochází z Uzbekistánu, protože qahramon znamená v překladu do češtiny v uzbečtině “hrdina”. Kdykoli někdo začne hru hrát, již nemá jinou možnost, než hru dokončit. Hra má herní plán, figurky a dvě hrací kostky. Při zaznění specifického zvuku je Číst více
