V oddíle používáme systém ocenění dobrovolníků, kteří ovlivňují děti a mládež s názvem Březové lístky. Abychom si připomínali oceněné jednotlivce, vytvořili jsme během schůzky jednotlivé listy, které jsme umístili na větve malby stromu.
Čím více ocenění bude, tím více bude strom rozrostlý. Oceněné totiž mazat nebudeme. Pouze pokud někdo dosáhne vyššího stupně, bude jeho jméno přesunuto.

V pražském oddíle Poutníci si uvědomujeme sílu rituálů. Zvláště pak těch, které přesahují hranice našeho kolektivu. Jedním zvláště důležitým rituálem je udělování Březových lístků, kterými ocením náročnou dobrovolnickou činnost vedoucích. Je však poměrně obtížné tuto ojedinělou zkušenost a její důležitost předat mladším dětem. Velice dobře nám fungovaly osobní příběhy, kdy každý vedoucí během jednoho bloku na táboře, představil svůj Březový lístek a povyprávěl o tom, za co ho obdržel a co pro něj znamená. Podobně, jako se můžete dočíst na posledních stranách časopisu Archa v pravidelné rubrice.
Bylo to pro všechny zúčastněné velkou hodnotou. A to jak pro děti, tak pro dospělé. Aby však systém Březových lístků žil, tak je nutné ho připomínat po celý rok. V klubovně jsme měli malbu stromu, který neměl plody (klasika – starší děti nedokončili rozdělané). Ve chvíli, kdy jsme se s naší vedoucí Martinou Synkovou domluvili na tom, že bude mít na starost klubovnu co do koordinace a hledání zlepšováků, přišla s nápadem, že by strom mohl ožít a působit veseleji. A nápad byl na světě!
Každý týden mají děti i vedoucí na očích jeho lístky a v nich jsou zapsána jména jejich nositelů. Ve chvíli, kdy někdo získá lístek, slavnostně se může podepsat a každý vidí, jak se strom v průběhu plní Březovými lístky a zná jejich hodnotu.
A to, že to vznikalo postupně, je ten důvod, proč na obrázku není bříza. V létě ale budeme klubovnu malovat. Tak uvidíme. Každopádně strom s lístky jistě v klubovně ponecháme!
Něco málo o autorovi příspěvku

- Působnost v oblasti oddílové mi přinesla pro mne důležité uvědomění si životních hodnot, vytvořila mi postoje a zformovala to, jaký ve skutečnosti opravdu jsem. Díky možnosti zakoušet oddílové aktivity pod vedením kvalitních vedoucích, podílet se později na vedení kolektivu a být součástí těch činností, které mi připadaly zajímavé a tedy svou podstatou smysluplné, jsem nabyl skutečně cenné znalosti, které jsem si mohl nesčetněkrát ověřit jako funkční i mimo oddíl. Oddíl mi zároveň poskytl naději, že mohu ovlivnit život kolem mě, byť je to “jen smítko na planetě”. Není ovšem vše začínající jen zárodek? Další věc, co díky oddílu mám, je trpělivost a vytrvalost. Nu a teď se zkuste zamyslet nad tím vším, třikrát si přečíst to, co jsem vypsal a uvědomit si, jakou SÍLU má kombinace všeho ve spolupráci s ostatními oddíláky.
Poslední příspěvky autora
Blog Inspiruj se2022.08.14Opičák: Ohlédnutí se za etapou hlavasování oddílu
Prožili jsme2022.07.01Speciální basketová schůzka s Pamelou Therese Effangovou
Blog Inspiruj se2022.06.12Jubilejní 10. ročník recesistického závodu Poutnický Top Gear byl extrémní
Prožili jsme2022.05.16Vyhráli jsme 3. místo v závodu 24 hodin na koloběžce
1 komentář
Rekonstrukce kluboven je u konce. Co se bude dít dál? - ODDÍL POUTNÍCI · 20. 5. 2022 v 17:23
[…] a bývalá vedoucí Martina Vondrová. V oddílové klubovně šlo o znaky celoročních her a velkoformátovou malbu stromu s březovými lístky od Bebiny a Efy. Oddílovou klubovnu máme kvůli předstěně nyní o něco […]