vzdělání

Poranění končetin tvoří zhruba 50 % všech úrazů. Řadíme sem rány, krvácení, podvrtnutí, vykloubení, zlomeniny a také amputace. V případě laického ošetření jsou důležité dva faktory – krevní ztráta a bolest.

* krvácení se probíralo v bodě 7 – krvácení

• Popíšeš, jak vypadá podvrtnutí

 Nejčastěji bývá podvrtnutí u kotníků a zápěstí. Pozorovatelný je otok, místo je bolestivé, též je omezená pohyblivost kloubu. U závažnějších případů je viditelný krevní výron.

• Víš, jak ošetřit poranění břicha

 Nejvíce se obáváme vnitřního krvácení. Jak poskytnout první pomoc již víš z bodu 11 – vnitřní krvácení.

 Rozdíl může být v tom, že v břichu jsou uloženy orgány. Ty NIKDY Nevracíme zpět. Přikryjeme je sterilní mokrou rouškou, a poté ještě zabalíme do igelitu, aby orgány nevyschly. Vhodná je i třeba potravinářská fólie.

 Zraněného necháváme v poloze, jaká je pro něj nejpohodlnější. Často je to v leže na zádech s pokrčenýma nohama, nebo na boku v klubíčku.

 Zraněnému nedávej jíst ani pít!

• · Zkoušející instruuje figuranty, aby hráli nějakou roli. Ty pomocí vysílačky či půjčeného mobilu zavoláš zkoušejícímu, který bude hrát roli dispečera.

1. V rychlosti se představíš, pokud se nedovoláš

2. Řekneš, kde se to stalo (kdyby se vybil mobil, přerušilo spojení, záchranka již jede)

3. Řekneš kolik lidí je zraněných

4. Popíšeš jejich stav (Dýchá, nedýchá, krvácí, apod. Nemusíš znát diagnózy. Tu určí dle jejich „vyřazovací metody“ v systému přímo dispečing.

5. V případě resuscitace dej telefon na hlasitý odposlech (znak reproduktoru)

6. V případě složitého přístupu (budova s 3 dveřmi, kolem recepce, třetí odbočka doleva…) pošli někoho před vchod, ať navede záchranáře k raněnému. Anebo alespoň dispečerovi přesně popiš cestu.

7. Nezavěšuj, dokud Ti neřekne dispečer

Nepřednášej epos, spíše telegram (shrnutí): pohlaví, věk, (jeho jméno), co mu je, kde je. To stačí.

Vnitřní krvácení je stav, kdy krev uniká z cév dovnitř do těla. Navenek to nemusí být vůbec poznat. Když už se ztráta krve projeví na stavu člověka, může být pozdě na jeho záchranu. Proto musíme vždy na vnitřní krvácení usuzovat z mechanismu úrazu – prudký náraz. Nejnebezpečnější je vnitřní krvácení po nárazu na trup. Krvácení do břicha ohrožuje na životě!

Poranění hrudníku je velice vážný a často smrtelný stav. Je třeba okamžitá pomoc a ošetření musí provést odborník. Příčinou bývají bodné či střelné rány, případně i prudké nárazy. Přes otevřenou hrudní stěnu proniká atmosférický vzduch do hrudníku a dochází ke zkolabování plíce.

• Víš, co je příčinnou úpalu a úžehu. Uvedeš příznaky a prokážeš, že víš, jak postiženému pomoci.

 Úžeh: déletrvající pobyt na slunci (bez pokrývky hlavy s nedostatkem tekutin, s nevhodným oblečením…

 Úpal: podobné s rozdílem, že se jedná o přehřátou místnost.

Příznaky mohou být: zarudlá horká pokožka, zvýšená tělesná teplota, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, mdloba, svalové křeče, zrychlený tep i dech

 Ulož postiženého do chladnější místnosti, podávej mu studené nápoje, nech ho vyspat a přikládej mu studené obklady. U dětí pozor na podchlazení!

• Víš, kde zastavit auto a co dělat bezprostředně poté. 

1. Zastav až za nehodou – nehrozí ti tam takové nebezpečí.
2. Než vylezeš, oblékni si reflexní vestu (i když je venku hezky!) Ta by měla být uložena ve dveřích u řidiče či spolujezdce. Zkrátka „na dosah ruky“.
3. U havarovaného zapni výstražné osvětlení (blikačky). Je to tlačítko v podobě červeného trojúhelníku na palubní desce auta.
4. Vypni motor havarovaného auta a zatáhni ruční brzdu. Vypni rádio.
5. Umísti výstražný trojúhelník – minimálně 100 kroků před nehodou. Opravdu 100 kroků, ne padesát. V případě blízké křižovatky těsně před ni.
6. Instruuj pohyblivé raněné, ať si stoupnou pryč ze silnice (za svodidla, pár metrů od silnice apod.
7. Postupuj dle bodu 3 – první kontrola zraněného. S dýchajícím raněným nehýbej!

Pokud má raněný helmu (motorkář, cyklista) helmu a komunikuje (či dýchá), helmu nesundávej. Hrozí poranění páteře. Viz bod 15 – poranění páteře.

 Snaž se zastavit další vozidlo, které ti může pomoci.