Akce Rozkvetlé Vršovice chtěla propojit obyvatele Vršovic s členy našeho oddílu skrz zahradnickou, manuální práci. Zvelebování okolí nám šlo krásně. Na místě jsme se setkali v 10.00, pak jsme se rozdělili na dvě pracovní skupiny, každá dostala kd dispozici zahradnický materiál a počet rostlinek, které účastníci měli za úkol zasadit Číst více…
Letošní závod 24 hodin na koloběžkách se poprvé konal mimo Stromovku. Trasa byla naplánována z Humpolce přes dálnici D1 až k zatáčce do Vídně, dále pak přes Pelhřimov kolem vyhlášeného krematoria a po mostě přes Želivku zpět do Humpolce – to vše v Divoké Šárce, uprostřed vysokých stromů a blatinného Číst více…
Letošní Vánoční výprava proběhla v duchu tradičních Vánočních zvyků a příběhů. Vyráběli jsme svíčky ze skořápek, lili jsme olovo a pomocí divadla jsme si společně připomněli vánoční příběh o Ježíškovi v jesličkách. To vše se dělo v krásné, zasnežené roubence Hubertka uprostřed Jizerských hor. Vánoce byly provázené soutěží o Zlaté prasátko, kterého jsme se účastnili Číst více…
Ve čtvrtek 18.října proběhl v Neobyčejné klubovně chartitativní bazárek. Na akci bylo k ochutnání spousta dobrého jídla z framářských trhů, jablečné mošty a kopřivové šťávy. Dětský eko-koutek se těšil velkému úspěchu. Výtěžek z prodeje a darovaného oblečení činí 1840,–! Večer nám vyhrávaly kapely Nonsense a Etapa. Byl to velmi příjemný večer a děkujeme všem, kteří Číst více…
Dobré jídlo, těžce zasloužené, déšť i slunce, tradiční život vedle betonové civilizace, to vše byla letošní výprava do malebného srubu bez elektřiny blízko Svitav. Na Velikonoční výpravě jsme se připojili se k Vikingovi, který využil příchod jara, jako možnost objevování nového a nepoznaného a vydali jsme se společně dobýt část Anglie, domů Číst více…
Ve středu jsme vyrazili z Hlavního nádraží směr Nové Hrady. Na místo jsme se dostali až za tmy, a tak jsme byli rádi, že jsme narazili na přátelské skauty, kteří bydleli pár metrů od nás. Ne, že bychom se pod vedením Vlčice a Báry ztratili, ale potkat někoho, kdo místo zná, Číst více…
Po splnění druhé části se tě může na jakékoliv oddílové akci kdokoliv z vedoucích zeptat na 5 nemocí, chorob nebo neduhů a ty musíš správně určit, jakou bylinou by ses ji pokoušel léčit.
Po dobu dvou týdnu budeš každý den pít (nejlépe ráno, na lačno) bylinný čaj. Pro každodenní konzumaci se hodí například nálev z lipového květu, ostružinových, jahodových lístků, heřmánku nebo kopřivy. Prohlásíš to na svou čest.
V této části je obsažena jen část ze všech druhů léčivých rostlin, jsou zde uvedené jen ty nejzákladnější a nejběžnější.
U každé zde uvedené byliny dokážeš popsat, jak vypadá, k čemu která část slouží a v jakém období se sbírá. Nalezneš ji buď v přírodě, nebo vyhledáš její obrázek v knize.
Existuje staré přísloví „ před heřmánkem smekni, před bezem klekni“.
Popis:
Bez je keř, může mít i stromovitý ráz a dorůst do výšky několika metrů. Má šedohnědou kůru. Na vrcholcích má silně aromatická chocholičnatá květenství složená z krémově bílých květů. Bez kvete v květnu a červnu. Plody dozrávají koncem léta, v srpnu a září. K léčivým účelům se sbírá hlavně květ.
Použití:
Čaj z květu černého bezu je prvotřídním lékem na všechny choroby z prochladnutí. Tedy na nachlazení, angínu, bolest v krku. Vyvolává pocení. Při vnějším použití je droga výbornou přísadou inhalačních směsí proti rýmě a zánětu průdušek, ale i proti bolestem hlavy, obličeje, zubů a uší, osvědčila se též na obklady při křečových žilách.
Můžeš se rozhodnout, zda si budeš léčivé rostliny pořizovat ve specializované prodejně (pozor, liší se kvalita výrobců) nebo si je budeš sám sbírat. Pokud se rozhodneš pro sběr, je důležité bylinky nejprve znát. To znamená si s sebou vzít někoho staršího, kdo tomu rozumí nebo sbírat s popsanými obrázky bylinek.
Existuje několik zásad pro účinné sbírání bylinek. Které bys měl znát a dovedeš je všechny popsat zkoušejícímu:
Stáhni si Stezku bylinkářství v pdf
V současné době se naše populace stále více vzdaluje od stylu života, který je nám přirozený. Obklopujeme se přístroji, které nám sice šetří čas, ale brání nám v přirozeném vývoji. Jsme zvyklí na digitální rychlost, přitom produktivnost civilizace klesá.
Každý den do sebe tlačíme velké množství chemie obsažené v nejběžnějších částech našeho života – v koupelně, v šatní skříni, pracích prostředcích a hlavně v kuchyni.