Stezka zdravovědy: uštknutí hadem

K uštknutí jedovatými živočichy u nás dochází celkem vzácně, neboť v ČR se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Roste ale počet chovatelů exotických hadů i jiných druhů jedovatých živočichů, kde k uštknutí rovněž může dojít.

 

Zmijí jed není prudce jedovatý, a pokud se nejedná o alergického člověka, ani zdravý kojenec by neměl být bezprostředně ohrožený na životě. Navíc, ne každé kousnutí hadem je provázeno výstřikem jedu.

 

  • Víš, jak vypadá hadí uštknutí.

 – Dva vpichy, které mohou lehce krvácet
 – Zblednutí v místě vpichu se zarudnutím okolí
 – Otok rány a postupně celé končetiny, bolestivost

 

  • Znáš postup první pomoci po uštknutí hadem 

1. Rozhlédni se. Viz bod 1 – zásada tří kroků a uklidni postiženého.

2. Jedná-li se o uštknutí zmijí, znehybni končetinu, dej na ránu sterilní krytí transportuj raněného k lékaři. Raněný ať má co nejmenší pohyb. Pokud jde o dítě, postupuj stejně, ale raději zavolej záchranku (155)

3. Zapiš si čas uštknutí, přibližnou velikost hada a znáš-li, tak jeho název.

4. Pokud se jedná o exotického hada, ihned volej záchranku. Postupuj stejně.

 

MÝTUS:

Je potřeba to zaškrtit! Není. Viz úvod k tomuto bodu.

Musí se vysát jed ústy! Nemusí. Akorát se přiotrávíš.

Rychle vyřízněte tkáň! Ne, viz úvod k tomuto bodu.

Musíme to vypálit! Nemusíme. Viz úvod k tomuto bodu.

Stezka zdravovědy: otravy

Otravy představují širokou škálu stavů počínaje (asi nejčastější) otravou alkoholem, přes otravy léky či drogami až po náhodné otravy nejrůznějšími látkami v domácnosti (hlavně u dětí), sezónní otravy houbami až po uštknutí jedovatými živočichy.

 

  • Popíšeš postup při otravě

1. Rozhlédni se! Viz bod 1 – zásada tří kroků. Nemůže být otrava způsobena oxidem uhličitým například z karmy v nevětrané koupelně?

2. Pokud víš, že otrava není z kyseliny a postižený je při plném vědomí, vyvolej zvracení

3. Pokud je z kyseliny, louhů a saponátů, nech postiženého vypít hodně vody. Voda kyselinu ředí.

4. Je-li postižený v bezvědomí a dýchá, ulož jej do stabilizované polohy, jako prevenci vdechnutí zvratků. Viz bod 9 – stabilizovaná poloha.

5. Zavolej záchranku (155)

6. Zajisti vzorek látky, ze které vznikla otrava.

 

NIKDY NEYVVOLÁVEJ ZVRECENÍ PO POŽITÍ SAPONÁTŮ A JINÝCH PĚNIVÝCH CHEMIKÁLIÍ.
Hrozí vdechnutí pěny do plic a následný zánět.

Stezka zdravovědy: hypoglykemický záchvat / „hlaďák“

  • Víš, co je to cukrovka

 Cukrovka je celoživotní nemoc, která postupným zvyšováním hladiny cukru a těžkou dehydratací nemocného zabije. Léčba udržuje cukr v krvi na normální hladině. Při nepoměru mezi léčbou a příjmem potravy může hladina cukru vlivem léků příliš klesnout. Dojde ke změně chování, pocení. Stav se může zhoršit až k bezvědomí a křečím. Cukr pomůže a neublíží.

Obtíže nemocného vznikají z nedostatku inzulínu. Inzulin je hormon tvořený slinivkou, který pomáhá cukru vstupovat do svalových a tukových buněk. V krvi cukrovkáře se tedy hromadí cukr, který tělo není schopné využít.

Dnes se cukrovka léčí umělým dodáváním inzulínu nitrožilně.

Stezka zdravovědy: mrtvice

  • Víš, co je mrtvice a co je nejdůležitější k zvýšení šance na přežití.

 Mrtvice (CMP – centrální mozková příhoda) je porucha zásobení mozku krví, což vede k poruše jeho funkce. Projeví se náhlou změnou chování a/nebo pohybu. Základní první pomocí je odhalit, že by se mohlo jednat o mrtvici, a zavolat co nejrychleji záchranku (155). Pro obnovení poškozených funkcí mozku je nejdůležitější, aby se postižený dostal do nemocnice co nejrychleji.

 

  • Víš, jak poznáš mrtvici

 Mrtvici může dostat každý bez ohledu na věk. Mrtvici může napomoci obezita, kouření, vysoký krevní tlak atp., ale i vrozená vada.

 

Mozek řídí téměř vše, co děláme. Proto se mrtvice může projevovat různými způsobyZměnou chování, řeči, pohybů. Některé příznaky jsou však velmi časté a mohou nám tak napovědět, že jde o mrtvici. To, co spojuje všechny příznaky mrtvice, je, že začnou náhle.

 

  • náhlá slabost nebo necitlivost poloviny tváře, typický je povislý jeden koutek. Při pokusu se usmát se jedna strana pusy nezvedá.
  • náhlá slabost nebo necitlivost ruky nebo nohy na jedné straně
  • náhlé potíže s mluvením, nesrozumitelná řeč, či potíže s porozuměním
  • náhlé potíže se zrakem na jednom nebo obou očích – v jedné polovině zorného pole.
  • náhlé potíže s chůzí, s rovnováhou, s koordinací pohybů, závrať
  • náhle vzniklá zničující bolest hlavy (typicky u mladých lidí s náhle prasklou cévou)
  • krátká porucha vědomí (mdloba, bezvědomí)
  • náhlá porucha chování (zmatenost, dezorientace, agresivita, „opilost“, poruchy paměti, „je divnej“)
 
mrtvice

Obrázek: standa.vojta.sweb.cz

Stezka zdravovědy: stabilizovaná poloha

  • Víš, co je stabilizovaná poloha a kdy do ní člověka položíš.

 Stabilizovaná poloha je jakákoli poloha na boku, z níž není snadné se překulit, hlava je lehce v záklonu podložená rukou, aby případně bylo kam zvracet a člověk to vzápětí znovu nevdechl. Je to poloha určená pro zotavení (například vystřízlivění) a situace, kdy potřebujeme bezvědomého na chvíli opustit. Dáváš-li kohokoli do stabilizované polohy, musíš si být jist, že dýchá a dýchání i nadále kontrolovat. Okamžité přetočení do stabilizované polohy je vhodné pokud neoslovitelný bezvědomý začíná zvracet.

Stezka zdravovědy: celotělové křeče

Křeče, provázené poruchou vědomí jsou příznak výrazné poruchy funkce mozku (centrálního nervového systému). V prvních okamžicích nelze určit příčinu, může se jednat i o zástavu srdce. V průběhu křečí je nutné ochránit hlavu před poraněním. Pokud se člověk po křečích probírá, rozhodujeme se podle stavu vědomí.

 

  • Uvedeš příklady příčin vzniku celotělových křečí

 Řeč je o celotělových křečí, ne křeč v lýtku ani v břichu. Celotělové křeče můžou být způsobeny řadou příčin, např. epilepsie, zástava srdce, přehřátí (z horečky, hlavně u dětí), úder elektrickým proudem, otravy, zplodiny hoření

 

  • Popíšeš první pomoc u člověka, který je v celotělových křečích.

 Chraň postiženému hlavně hlavu! Pokud to lze, dej pryč všechno, o co by se mohl poranit a zároveň dej pozor na sebe, abys nedostal ránu. Nikdy pod hlavu, kterou se snažíš chránit, nestrkej nechráněné ruce ani nohy, pokud nemá hodně pevné boty. Člověk v křečích má v tu chvílivelkou sílu a rozmlátil by nám je. Podložení hlavy textilem, kabelkou apod. je možné, ale nezapomeňte „polštářek do rakve“ ihned po křečích odstranit.

 

Dále postupuj dle bodu 3 – první kontrola zraněného.

 

Zavolej záchranku!

 

Pacient po probrání většinou říká, že je v pořádku a nechce záchranku. V případě, že: 

  • víš, že jde o někoho z rodiny nebo o kamaráda, který má epilepsii
  • záchvat proběhl obvyklým způsobem
  • postižený je při plném vědomí, nezmatený

 ji není nutné volat. Jinak vždy volej. Zásadní je kontrola dýchání a vědomí.

 

MÝTUS: Strčte mu něco mezi zuby, ať může dýchat a neprokousne si jazyk.

Mezi zuby se nikdy nic nepokoušíme strčit. Je to častou příčinou poranění úst a zubů, v křeči je zaťatý každý sval a žvýkací jsou velmi silné. Není k tomu žádný důvod! Pacient při křečích tak jako tak nedýchá. Jazyk si sice může pokousat a je to docela časté, ale tím, že mu vyrazíme zuby, tomu nezabráníme, a navíc se potom může dusit vlastní krví.

 

MÝTUS: Zalehněte ho! Ať se o něco nepraští.

Není to k ničemu dobré a jediné co tím lze dosáhnout je ublížení postiženému, sobě a nejpravděpodobněji oběma. Člověk v křečích má velkou sílu a může sám sobě při pokusu o znehybnění snadno zlomit kost. Pouze odstraňujeme předměty, u kterých hrozí nebezpečí poranění.


  • Zkoušejícímu oznam, že plníš tento bod. Během dne ti náhle zkolabuje. Ty se musíš správně zachovat

Stezka zdravovědy: kardiopulmonální resuscitace – oživování

Sanitka přijíždí do 15 minut, na vesnicích a v přírodě klidně i později. I kdyby se ti nepodařilo člověka oživit, můžeš k jeho pozdějšímu oživení pomoci neustálou resuscitací.

 

MÝTUS: Nehýbejte s ním! Může mít něco s páteří.

I kdyby raněný skutečně s páteří něco měl, je v případě, že nedýchá lepší to riskovat a zaklonit mu hlavu. Pokud ani tak nezačne dýchat, je nutné ho otočit na záda a zahájit resuscitaci. I kdyby se mu poškodila páteř, můžeme ho oživit. Mrtvý nepoškozenou páteř neocení.


Jak zjistit, zda raněný potřebuje resuscitaci, víš z bodu 3 – první kontrola raněného. Z bodu 7 – krvácení víš, kdy je resuscitace první v pořadí (až po zastavení masivního krvácení).


Stezka zdravovědy: tonutí

Jak vypadá člověk, který se topí   Při tonutí je plicím znemožněno správně pracovat.   Prokážeš, že teoreticky znáš způsob, jak pomoci tonoucímu. 1. Volej záchranku. 2. Je-li tonoucí silnější než ty, vyčkej, až upadne do bezvědomí. Je to sice zdánlivě kruté, ale Tvůj život je přednější. Mohl by tě v panice a boji Číst více…

Stezka zdravovědy: krvácení

Než se vrhneme ošetřovat krvácejícího pacienta, vzpomeneme na vlastní bezpečnost a snažíme se zabránit styku s cizí krví.

 

  • Víš, proč se na prvním místě musíš bránit kontaktu s cizí krví a popíšeš dva způsoby, jak tomu lze docílit.

 Při kontaktu s cizí krví se může přenést do tvého těla infekce (například nevyléčitelná žloutenka – je více typů, na všechny nejsi očkovaný!) či virové onemocnění (kupříkladu HIV). Stačí, když budeš mít nepatrnou ranku na místě, kde se dotýkáš cizí krve, a hrozba se stává reálnou. Počítají se i takové malé ranky jako záděrky u nehtů.

 

Vždy je dobré s sebou nosit lékařské rukaviceTy si nasaď, i když se děje cokoli. Tvůj život je přednější! Navíc navozuješ okolí pocit důvěry. „On má rukavice, je doktor a ví, co dělá. Nebudeme mu do toho kecat a radit hlouposti.“

Stezka zdravovědy: první kontrola zraněného

U zkoušky předvedeš s názornou ukázkou na figurantovi, kterého instruuje zkoušející, jak budeš postupovat, když uvidíš zraněného.

 U situací, kde je člověk při vědomí a je například popáleny, stačí kolikrát oslovit a zeptat se, co se stalo. Někde ale toto nestačí. Drž se proto následujícího postupu: