vzdělání

• Víš, co je mrtvice a co je nejdůležitější k zvýšení šance na přežití.

 Mrtvice (CMP – centrální mozková příhoda) je porucha zásobení mozku krví, což vede k poruše jeho funkce. Projeví se náhlou změnou chování a/nebo pohybu. Základní první pomocí je odhalit, že by se mohlo jednat o mrtvici, a zavolat co nejrychleji záchranku (155). Pro obnovení poškozených funkcí mozku je nejdůležitější, aby se postižený dostal do nemocnice co nejrychleji.

 

• Víš, jak poznáš mrtvici

 Mrtvici může dostat každý bez ohledu na věk. Mrtvici může napomoci obezita, kouření, vysoký krevní tlak atp., ale i vrozená vada.

 

Mozek řídí téměř vše, co děláme. Proto se mrtvice může projevovat různými způsoby. Změnou chování, řeči, pohybů. Některé příznaky jsou však velmi časté a mohou nám tak napovědět, že jde o mrtvici. To, co spojuje všechny příznaky mrtvice, je, že začnou náhle.

 

• náhlá slabost nebo necitlivost poloviny tváře, typický je povislý jeden koutek. Při pokusu se usmát se jedna strana pusy nezvedá.
• náhlá slabost nebo necitlivost ruky nebo nohy na jedné straně
• náhlé potíže s mluvením, nesrozumitelná řeč, či potíže s porozuměním
• náhlé potíže se zrakem na jednom nebo obou očích – v jedné polovině zorného pole.
• náhlé potíže s chůzí, s rovnováhou, s koordinací pohybů, závrať
• náhle vzniklá zničující bolest hlavy (typicky u mladých lidí s náhle prasklou cévou)
• krátká porucha vědomí (mdloba, bezvědomí)
• náhlá porucha chování (zmatenost, dezorientace, agresivita, „opilost“, poruchy paměti, „je divnej“)

• Víš, co je stabilizovaná poloha a kdy do ní člověka položíš.

 Stabilizovaná poloha je jakákoli poloha na boku, z níž není snadné se překulit, hlava je lehce v záklonu podložená rukou, aby případně bylo kam zvracet a člověk to vzápětí znovu nevdechl. Je to poloha určená pro zotavení (například vystřízlivění) a situace, kdy potřebujeme bezvědomého na chvíli opustit. Dáváš-li kohokoli do stabilizované polohy, musíš si být jist, že dýchá a dýchání i nadále kontrolovat. Okamžité přetočení do stabilizované polohy je vhodné pokud neoslovitelný bezvědomý začíná zvracet.

Křeče, provázené poruchou vědomí jsou příznak výrazné poruchy funkce mozku (centrálního nervového systému). V prvních okamžicích nelze určit příčinu, může se jednat i o zástavu srdce. V průběhu křečí je nutné ochránit hlavu před poraněním. Pokud se člověk po křečích probírá, rozhodujeme se podle stavu vědomí.

 

• Uvedeš příklady příčin vzniku celotělových křečí

 Řeč je o celotělových křečí, ne křeč v lýtku ani v břichu. Celotělové křeče můžou být způsobeny řadou příčin, např. epilepsie, zástava srdce, přehřátí (z horečky, hlavně u dětí), úder elektrickým proudem, otravy, zplodiny hoření…

 

• Popíšeš první pomoc u člověka, který je v celotělových křečích.

 Chraň postiženému hlavně hlavu! Pokud to lze, dej pryč všechno, o co by se mohl poranit a zároveň dej pozor na sebe, abys nedostal ránu. Nikdy pod hlavu, kterou se snažíš chránit, nestrkej nechráněné ruce ani nohy, pokud nemá hodně pevné boty. Člověk v křečích má v tu chvílivelkou sílu a rozmlátil by nám je. Podložení hlavy textilem, kabelkou apod. je možné, ale nezapomeňte „polštářek do rakve“ ihned po křečích odstranit.

 

Dále postupuj dle bodu 3 – první kontrola zraněného.

 

Zavolej záchranku!

 

Pacient po probrání většinou říká, že je v pořádku a nechce záchranku. V případě, že: 

• víš, že jde o někoho z rodiny nebo o kamaráda, který má epilepsii
• záchvat proběhl obvyklým způsobem
• postižený je při plném vědomí, nezmatený

 ji není nutné volat. Jinak vždy volej. Zásadní je kontrola dýchání a vědomí.

 

• Zkoušejícímu oznam, že plníš tento bod. Během dne ti náhle zkolabuje. Ty se musíš správně zachovat

Sanitka přijíždí do 15 minut, na vesnicích a v přírodě klidně i později. I kdyby se ti nepodařilo člověka oživit, můžeš k jeho pozdějšímu oživení pomoci neustálou resuscitací.

 

Jak vypadá člověk, který se topí   Při tonutí je plicím znemožněno správně pracovat.   Prokážeš, že teoreticky znáš způsob, jak pomoci tonoucímu. 1. Volej záchranku. 2. Je-li tonoucí silnější než ty, vyčkej, až upadne do bezvědomí. Je to sice zdánlivě kruté, ale Tvůj život je přednější. Mohl by tě v panice a boji Číst více

Než se vrhneme ošetřovat krvácejícího pacienta, vzpomeneme na vlastní bezpečnost a snažíme se zabránit styku s cizí krví.

 

• Víš, proč se na prvním místě musíš bránit kontaktu s cizí krví a popíšeš dva způsoby, jak tomu lze docílit.

 Při kontaktu s cizí krví se může přenést do tvého těla infekce (například nevyléčitelná žloutenka – je více typů, na všechny nejsi očkovaný!) či virové onemocnění (kupříkladu HIV). Stačí, když budeš mít nepatrnou ranku na místě, kde se dotýkáš cizí krve, a hrozba se stává reálnou. Počítají se i takové malé ranky jako záděrky u nehtů.

 

Vždy je dobré s sebou nosit lékařské rukavice. Ty si nasaď, i když se děje cokoli. Tvůj život je přednější! Navíc navozuješ okolí pocit důvěry. „On má rukavice, je doktor a ví, co dělá. Nebudeme mu do toho kecat a radit hlouposti.“

U zkoušky předvedeš s názornou ukázkou na figurantovi, kterého instruuje zkoušející, jak budeš postupovat, když uvidíš zraněného.

 U situací, kde je člověk při vědomí a je například popáleny, stačí kolikrát oslovit a zeptat se, co se stalo. Někde ale toto nestačí. Drž se proto následujícího postupu:

U tohoto bodu smysluplně popíšeš, kdy koho zachraňovat a v jakém pořadí. Poté ti zkoušející přednese modelovou situaci ve stylu „Dračí doupě“ a ty ji budeš muset zvládnout.

Zde platí pravidlo „Kdo křičí, je zdráv“. To neznamená, že nepotřebuje pomoc, ale že má dostatek energie pro to, aby křičel, jistě také dýchá a není v bezvědomí. Jediná výjimka nastává, pokud dotyčný ztrácí velice rychle krev (To neznamená menší ranky!).

 

Než vybereš, komu pomoci, zkus se rozhlédnout, zda je v okolí ještě někdo na pomoc!

 

Průběžně uklidňuj ty, co jsou při vědomí. Řekni jim, že záchranka je na cestě, že víš, co dělat a podobně. NELŽI JIM! Nepodceňuj raněné, nejsou ani v takových situacích zcela dezorientovaní a ví, že není pravda, že „se nic neděje a všechno je úplně v pohodě“.

Než vstoupíš do jakékoli situace, měl by ses držet tzv. zásady tří kroků. U zkoušky dokážeš tuto zásadu představit.

 

ROZHLÉDNI SE! Jdi krokem, nevběhni do nebezpečí.
REAGUJ! Zavolej 155 a jednej.
ROZMÝŠLEJ! Umožni záchranářům přístup a neustále kontroluj dýchání.

Popálenina je těžké poranění, často zasahující hluboko do kůže. Obtížně se hojí. Těžká popálenina zničí vrstvu, ze které se kůže obnovuje. Pak je nutná obtížná, nákladná a dlouho trvající léčba. Popálení a opaření je časté u dětí, často mu lze předcházet. Nejúčinnější strategií u popálenin a opaření je prevence. První pomoc spočívá Číst více