Stezka zdravovědy: celotělové křeče

Křeče, provázené poruchou vědomí jsou příznak výrazné poruchy funkce mozku (centrálního nervového systému). V prvních okamžicích nelze určit příčinu, může se jednat i o zástavu srdce. V průběhu křečí je nutné ochránit hlavu před poraněním. Pokud se člověk po křečích probírá, rozhodujeme se podle stavu vědomí.

 

  • Uvedeš příklady příčin vzniku celotělových křečí

 Řeč je o celotělových křečí, ne křeč v lýtku ani v břichu. Celotělové křeče můžou být způsobeny řadou příčin, např. epilepsie, zástava srdce, přehřátí (z horečky, hlavně u dětí), úder elektrickým proudem, otravy, zplodiny hoření

 

  • Popíšeš první pomoc u člověka, který je v celotělových křečích.

 Chraň postiženému hlavně hlavu! Pokud to lze, dej pryč všechno, o co by se mohl poranit a zároveň dej pozor na sebe, abys nedostal ránu. Nikdy pod hlavu, kterou se snažíš chránit, nestrkej nechráněné ruce ani nohy, pokud nemá hodně pevné boty. Člověk v křečích má v tu chvílivelkou sílu a rozmlátil by nám je. Podložení hlavy textilem, kabelkou apod. je možné, ale nezapomeňte „polštářek do rakve“ ihned po křečích odstranit.

 

Dále postupuj dle bodu 3 – první kontrola zraněného.

 

Zavolej záchranku!

 

Pacient po probrání většinou říká, že je v pořádku a nechce záchranku. V případě, že: 

  • víš, že jde o někoho z rodiny nebo o kamaráda, který má epilepsii
  • záchvat proběhl obvyklým způsobem
  • postižený je při plném vědomí, nezmatený

 ji není nutné volat. Jinak vždy volej. Zásadní je kontrola dýchání a vědomí.

 

MÝTUS: Strčte mu něco mezi zuby, ať může dýchat a neprokousne si jazyk.

Mezi zuby se nikdy nic nepokoušíme strčit. Je to častou příčinou poranění úst a zubů, v křeči je zaťatý každý sval a žvýkací jsou velmi silné. Není k tomu žádný důvod! Pacient při křečích tak jako tak nedýchá. Jazyk si sice může pokousat a je to docela časté, ale tím, že mu vyrazíme zuby, tomu nezabráníme, a navíc se potom může dusit vlastní krví.

 

MÝTUS: Zalehněte ho! Ať se o něco nepraští.

Není to k ničemu dobré a jediné co tím lze dosáhnout je ublížení postiženému, sobě a nejpravděpodobněji oběma. Člověk v křečích má velkou sílu a může sám sobě při pokusu o znehybnění snadno zlomit kost. Pouze odstraňujeme předměty, u kterých hrozí nebezpečí poranění.


  • Zkoušejícímu oznam, že plníš tento bod. Během dne ti náhle zkolabuje. Ty se musíš správně zachovat

Stezka zdravovědy: kardiopulmonální resuscitace – oživování

Sanitka přijíždí do 15 minut, na vesnicích a v přírodě klidně i později. I kdyby se ti nepodařilo člověka oživit, můžeš k jeho pozdějšímu oživení pomoci neustálou resuscitací.

 

MÝTUS: Nehýbejte s ním! Může mít něco s páteří.

I kdyby raněný skutečně s páteří něco měl, je v případě, že nedýchá lepší to riskovat a zaklonit mu hlavu. Pokud ani tak nezačne dýchat, je nutné ho otočit na záda a zahájit resuscitaci. I kdyby se mu poškodila páteř, můžeme ho oživit. Mrtvý nepoškozenou páteř neocení.


Jak zjistit, zda raněný potřebuje resuscitaci, víš z bodu 3 – první kontrola raněného. Z bodu 7 – krvácení víš, kdy je resuscitace první v pořadí (až po zastavení masivního krvácení).


Stezka zdravovědy: tonutí

Jak vypadá člověk, který se topí

 

Při tonutí je plicím znemožněno správně pracovat.

 

  • Prokážeš, že teoreticky znáš způsob, jak pomoci tonoucímu.

1. Volej záchranku.

2. Je-li tonoucí silnější než ty, vyčkej, až upadne do bezvědomí. Je to sice zdánlivě kruté, ale Tvůj život je přednější. Mohl by tě v panice a boji o svůj život stáhnout pod hladinu a utopili byste se oba. Jsi-li stejně silný a věříš si, dej mu pěstí do spánku, abys ho omráčil a až poté jednej.

3. Vytáhni postiženého z vody. Může být již značně promodralý, může se objevit zduřelost rtů a ušních boltců.

4. Nejspíše bude nutná resuscitace. Viz bod 8 – Kardiopulmonální resuscitace – oživování. Pozor na dutinu ústní! Dobře ji prohlédni a uvolni dýchací cesty.

5. U postiženého dej pozor na podchlazení. Zajisti tepelný komfort pomocí termofólie, deky apod. Až do příjezdu záchranky drž postiženého ve stabilizované poloze. Viz bod 9 – stabilizovaná poloha.

 

  • Figuranta vyprostíš z vody vhodným způsobem.

 

tonuti-nahled

Zdroj obrázku: standa.vojta.sweb.cz/poradce

Stezka zdravovědy: krvácení

Než se vrhneme ošetřovat krvácejícího pacienta, vzpomeneme na vlastní bezpečnost a snažíme se zabránit styku s cizí krví.

 

  • Víš, proč se na prvním místě musíš bránit kontaktu s cizí krví a popíšeš dva způsoby, jak tomu lze docílit.

 Při kontaktu s cizí krví se může přenést do tvého těla infekce (například nevyléčitelná žloutenka – je více typů, na všechny nejsi očkovaný!) či virové onemocnění (kupříkladu HIV). Stačí, když budeš mít nepatrnou ranku na místě, kde se dotýkáš cizí krve, a hrozba se stává reálnou. Počítají se i takové malé ranky jako záděrky u nehtů.

 

Vždy je dobré s sebou nosit lékařské rukaviceTy si nasaď, i když se děje cokoli. Tvůj život je přednější! Navíc navozuješ okolí pocit důvěry. „On má rukavice, je doktor a ví, co dělá. Nebudeme mu do toho kecat a radit hlouposti.“

Stezka zdravovědy: první kontrola zraněného

U zkoušky předvedeš s názornou ukázkou na figurantovi, kterého instruuje zkoušející, jak budeš postupovat, když uvidíš zraněného.

 U situací, kde je člověk při vědomí a je například popáleny, stačí kolikrát oslovit a zeptat se, co se stalo. Někde ale toto nestačí. Drž se proto následujícího postupu:

Stezka zdravovědy: výběr ošetřovaného při více zraněných

U tohoto bodu smysluplně popíšeš, kdy koho zachraňovat a v jakém pořadí. Poté ti zkoušející přednese modelovou situaci ve stylu „Dračí doupě“ a ty ji budeš muset zvládnout.

Zde platí pravidlo „Kdo křičí, je zdráv“. To neznamená, že nepotřebuje pomoc, ale že má dostatek energie pro to, aby křičel, jistě také dýchá a není v bezvědomí. Jediná výjimka nastává, pokud dotyčný ztrácí velice rychle krev (To neznamená menší ranky!).

 

Než vybereš, komu pomoci, zkus se rozhlédnout, zda je v okolí ještě někdo na pomoc!

 

Průběžně uklidňuj ty, co jsou při vědomí. Řekni jim, že záchranka je na cestě, že víš, co dělat a podobně. NELŽI JIM! Nepodceňuj raněné, nejsou ani v takových situacích zcela dezorientovaní a ví, že není pravda, že „se nic neděje a všechno je úplně v pohodě“.

Stezka zdravovědy: zásada tří kroků

Než vstoupíš do jakékoli situace, měl by ses držet tzv. zásady tří kroků. U zkoušky dokážeš tuto zásadu představit.

 

ROZHLÉDNI SE! Jdi krokem, nevběhni do nebezpečí.
REAGUJ! Zavolej 155 a jednej.
ROZMÝŠLEJ! Umožni záchranářům přístup a neustále kontroluj dýchání.

Stezka zdravovědy: popáleniny a opařeniny

Popálenina je těžké poranění, často zasahující hluboko do kůže. Obtížně se hojí. Těžká popálenina zničí vrstvu, ze které se kůže obnovuje. Pak je nutná obtížná, nákladná a dlouho trvající léčba. Popálení a opaření je časté u dětí, často mu lze předcházet. Nejúčinnější strategií u popálenin a opaření je prevence. První pomoc spočívá v chlazení popálené plochy studenou vodou, ale je třeba dát pozor na podchlazení u malých dětí.


POZNÁMKY:

Rychlovarná konvice skrývá až 2 litry vroucí vody. Hrnec klidně 10 litrů.
Dítě na klíně Tě ochrání před horkou polévkou i ohněm.
Ponecháš-li na výpravě nezajištěný ubrus na stole, zřejmě nepotřebuješ zdravé děti.
Hojení nemusí být jednoduché – raději k lékaři!


Stezka zdravovědy: obtížné dýchání

Dýchání je základní životní funkce, je nutné k dostatečnému okysličování krve. Dýchací obtíže mohou mít mnoho příčin, od „obyčejného“ zakuckání se, duševní tísně až po selhávání srdce. Některé stavy jde řešit na místě, některé naopak ohrožují život postiženého a okamžitá pomoc lékaře je nutná.

Stezka zdravovědy: infarkt myokardu (srdečního svalu)

Vedle autonehody je infarkt nejpravděpodobnější život ohrožující zranění, ke kterému se můžeš dostat. V těle se děje to, že se ucpává hlavní srdeční tepna, která zásobuje srdce krví. Infarkt způsobuje odumírání buněk a nevratně srdce poškodí. Během prvního dne od vzniku bolestí často dochází k náhlé zástavě srdce. Proto je každá bolest na hrudi podezřelá. Několik hodin po vzniku se dá srdce zachránit – pacient musí být co nejrychleji zkontrolován lékařem.

 

Znáš příznaky infarktu a dokážeš je vyjmenovat zkoušejícímu.

 

Příznaky nemusí být přítomny všechny!

 

a)     dušnost – pocit, že se člověk nemůže dodechnout, že mu chybí vzduch a není schopen říct souvisle celou větu. Zkrátka – špatně se mu dýchá.

b)    bledost

c)     opocení

d)    pocit chladu

e)     závratě, motání hlavy

f)     pocit na zvracení, nebo přímo zvracení

g)    Bolest může být různá! Jakákoli bolest od pasu nahoru může být od srdce!

Největší podporovatelé

Podporují nás i další, kompletní seznam naleznete zde. Děkujeme!